8 C 126/2022-98 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16.103,64 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingového úvěru a vydání a užívání karty č. [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila splátky řádně včas, předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 1. 5. 2019 a požaduje uhradit dlužnou jistinu úvěru 16.103,64 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1.928,30 Kč (z dlužné jistiny od 1. 5. 2019 do 17. 8. 2020), plynoucí obchodní úroky 17,88 % ročně z dlužné jistiny od 2. 5. 2019 a plynoucí zákonné úroky z prodlení z jistiny od 21. 8. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že dne [datum] žalovaná podepsala Žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty. U žalované jsou uvedeny údaje: bydlení pronajatý dům/byt, vzdělání střední, svobodná, prac. poměr od [datum] na dobu neurčitou, celkový měsíční příjem domácnosti 20.000 Kč, průměrný měsíční příjem 14.000 Kč, povolání nižší vedoucí pozice u [právnická osoba] (žádost, vysvětlení pojmů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Současně dne [datum] byla mezi týmiž subjekty uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty (spotřebitel). Úvěrový rámec 20.000 Kč, z toho hotovostní rámec 16.000 Kč, roční úroková sazba ve výši 17,88 %. Výpočet minimální splátky 5,00 % z výše úvěrového rámce (smlouva o revolvingovém úvěru, dispozice k úvěrové smlouvě). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek. Pohledávku za žalovanou právní předchůdce žalobkyně zesplatnil dopisem ze dne 1. 5. 2019 (upomínka ze dne 1. 5. 2019). Žalovaná po poskytnutí úvěrového rámce čerpala peněžní prostředky ve výši 40.891,39 Kč (přehled čerpání, platební historie). Žalovaná uhradila na daný úvěr celkem částku ve výši 29.400 Kč (přehled úhrad). 5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi právní předchůdkyní žalobkyně - podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. 6. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019). 8. Usnesením soudu ze dne 27. 5. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila tvrzení a navrhla důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru dle shora citovaných zákonných ustanovení. Žalobkyně uvedla, že bylo vycházeno z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru (v žádosti o úvěr), a proběhla kontrola interních a externích registrů. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované banka porovnávala příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z žádosti o úvěr byly zjištěny k žalované údaje uvedené shora, mimo jiné příjem 14.000 Kč a příjem domácnosti 20.000 Kč. Dále byly známi závazky banky vůči žalované s celkovou výší měsíčních splátek 2.160 Kč a další externí závazky žalované s výší měsíčních splátek 3.598 Kč (žádost o úvěr, vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti, výpisy ke kreditní kartě). Platební historii ke kreditní kartě předložila žalobkyně od 30. 6. 2017, a proto z ní nemohl soud učinit žádná skutková zjištění k posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy dne 24. 4. 2017. 9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě i v doplnění těchto tvrzení ze dne 7. 7. 2022. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě zjištění o pravidelných příjmech podávajících se pouze z tvrzení žalované a ověřením ve veřejných/interních registrech. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalované, když je zohledněn pouze příjem žalované uváděný žalovanou a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval, jaké má žalovaná náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec nezjišťoval a uvedené údaje jako příjem žalované neprověřoval. Tím, že předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně zkoumal a neprověřil otázku příjmů a ani výdajů žalované, nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoli změnit to, že provedl lustraci žalované byť s negativním výsledkem ve veřejných registrech. 10. Podle § 588 občanského zákoníku soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. S ohledem na výše uvedené dovodil soud absolutní neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy. 11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. 12. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté částky ve výši 40.891,39 Kč poníženou o žalovanou provedené úh