8 C 151/2022-35 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 52.124,40 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 50.000 Kč a byl sjednán úrok ve výši 15,99 % ročně a poplatky dle platného ceníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nehradil poskytnutý úvěr, prohlásila [právnická osoba] celý úvěr za okamžitě splatný k datu 28. 7. 2021. Žalobou je požadována jistina ve výši 49.819,40 Kč, poplatky v celkové výši 2.305 Kč, částka 742 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 15,99 % ročně z jistiny úvěru do 1. 10. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 811,15 Kč z řádně a včas nesplacených částek do 1. 10. 2021 a dále smluvní úrok od 2. 10. 2021 a zákonný úrok od 2. 10. 2021 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že poplatky 2.305 Kč tvoří 2 x 900 Kč cena za náklady spojené s prodlení dle odst. 10 ceníku a dále 4 x 103 Kč a 1 x 93 Kč cena za pojištění, které bylo sjednáno na základě čl. 7 smlouvy. Dále doplnila, že žalovaný uhradil celkem částku ve výši 10.035 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pod [číslo] smlouva o úvěru a žalované byla poskytnuta částka v celkové výši 50.000 Kč na bankoví účet, který žalovaná sdělila. Byla sjednána úroková sazba ve výši 15,99 % ročně a RPSN ve výši 17,86 % (úvěrová smlouva, stav úvěru v minulosti). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] a další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušných seznamů postupovaných pohledávek a poštovních archů. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně sjednané splátky, prohlásila [právnická osoba] celý úvěr okamžitě za splatný dne 28. 7. 2021 a vyzvala k úhradě dluhu (oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Žalovaný pak dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu žalobkyně (předložabní výzva, poštovní podací arch). 5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní - podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. 6. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019). 8. Žalobkyně byla usnesením soudu ze dne 20. 6. 2022 vyzvána, aby doplnila tvrzení, zda a jakým způsobem posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky předmětného úvěru a byla vyzvána k doložení příslušných dokladů. Žalobkyně pak k výzvě soudu uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet způsobem, kdy žádost byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Žadatel na žádosti uvedl příjem ve výši 22.324 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta vedený u [obec] [anonymizováno] dle výpisu z účtu klienta a dále banka ověřila insolvenční rejstřík, který byl negativní. Dále vycházel z údajů uvedených žadatelem, který uvedl výdaje 0 Kč a nájemné ve výši 7.500 Kč. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 13.607 Kč a současně stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Dále banka zjistila, že žadatel měl v době úvěrové žádosti úvěr kontokorentní v [obec] [anonymizováno] s limitem 2.000 Kč a další úvěr se splátkou 700 Kč. K tomuto tvrzení předložila žalobkyně„ Sdělení k posouzení úvěruschopnosti klienta od [obec] [anonymizováno]“, informace z CCB s výsledkem negativní a výpis z účtu. Z listiny nazvané jako„ posouzení úvěruschopnosti klienta“ vyplývá, že klient má 3 existující úvěry se splátkou 700 Kč + 3.690 Kč a další kontokorentní úvěr se splátkou 0 Kč (posouzení úvěruschopnosti klienta). Daná smlouva byla uzavřena dne [datum]. Žalobkyně pak předložila výpis z účtu žalovaného za leden 2020, ze kterého vyplývá příchozí úhrada 30.000 Kč, počáteční zůstatek 0 Kč a konečný zůstatek 10.000 Kč. Z výpisu za únor 2020 vyplývá počáteční zůstatek 10.000 Kč a konečný 1.426,20 Kč. Je zde patrné inkaso úvěru 700 Kč a není zde patrná přišlá platba ze zaměstnání. Za březen je patrný počáteční zůstatek 1.426,20 Kč a konečný - 2.007,56 Kč. Z výpisu je patrná příchozí úhrada mzdy ve výši 18.907 Kč a inkaso úvěru 700 Kč. Konečný zůstatek je uveden - 2.007,56 Kč. Za duben 2020 je počáteční zůstatek - 2.007,56 Kč a konečný zůstatek 3.193,32 Kč. Je zde patrné připsání půjčky od [právnická osoba] ve výši 2.500 Kč. Dále je zde uveden řádně čerpaný kontokorent mzdy ve výši 23.160 Kč. Dále je zde inkaso úvěru 700 Kč. Z výpisu za květen 2020 vyplývá počáteční zůstatek 3.193,32 Kč a konečný zůstatek 118,08 Kč. Je zde příchozí úhrada řádně čerpaný kontokorent 2.500 Kč a dále mzda od [příjmení] [jméno] [příjmení] 20.647 Kč. Dále je zde inkaso úvěru 700 Kč a řádně čerpaný kontokorent - 337 Kč. Konečný zůstatek 118,08 Kč. Za červen je počáteční zůstatek 118 Kč a konečný zůstatek 2.059 Kč. Je zde evidován řádně čerpaný kontokorent 739,60 Kč. Dále je zde mzda ve výši 26.581 Kč z 10. 6. 2020 od [příjmení] [jméno] [příjmení]. Je tu další inkaso úvěru ve výši 700 Kč + 500 Kč. Konečný zůstatek činí 2.059 Kč (výpis z účtu žalovaného). 9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně (její právní předchůdce), jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě i v doplnění těchto tvrzení ze dne 11. 7. 2022. Žalobkyně (její právní předchůdce) se dostatečně nezabývala výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného, když je zohledněno pouze životní minimum klienta a průměrný příjem žalovaného zjištěný z bankovních výpisů z účtu žalovaného. Nebyly zjišťovány a prověřovány náklady na bydlení žalovaného, náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec nezjišťovala a neprověřovala. Žalobkyně (její právní předchůdce) pak pouze stanovila životní výdaje klienta po zohlednění podle své