12 C 12/2023-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 221,87 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 3.175,79 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu žalovaná nepřevzala.3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání soudu, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků.4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni dle rámcové smlouvy ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna podáním ze dne [datum], současně byla vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu. (shodná tvrzení účastníků, rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne [datum], dodatek č. 1 k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne [datum], dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek, potvrzení o provedení transakce ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podací arch ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum])5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] k žádosti žalované písemně smlouvu nazvanou jako smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 27.888 Kč, tedy poskytnuté peněžní prostředky spolu s kapitalizovaným úrokem 1.444 Kč (v sazbě 15 % ročně), poplatkem za poskytnutí úvěru 7.350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru 1.394 Kč a inkasním poplatkem 2.700 Kč, a to ve 14 splátkách po 1.992 Kč Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná za dobu trvání závazkového vztahu uhradila 7.492 Kč. Žalobkyně v řízení nárokovala jistinu ve výši 11.221,87 Kč a příslušenství ve výši 10.479,25 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok 804,57 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5.375,45 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 1.019,45 Kč a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek 1.974,66 Kč, smluvní úrok v sazbě 15 % ročně z jistiny za období od 4. 1. 2022 do 14. 10. 2022 ve výši 1.305,12 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 4. 1. 2022 do 14. 10. 2022 ve výši 1.022,34 Kč, účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 3.175,79 Kč. Nadále pak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od 28. 10. 2022 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, žádost o úvěr ze dne [datum], smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výzva před podáním žaloby ze dne [datum], podací arch ze dne [datum], výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum])6. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a své finanční situaci, zejména údaje o zaměstnání, závazcích, měsíčních příjmech a výdajích. V žádosti jsou označeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem žádosti. Původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru v poskytnuté výši. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že dle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 8.899 Kč. Splátka úvěru byla stanovena ve výši 1.992 Kč. Žalované tak mělo po odečtení měsíčních splátek úvěru, dle jejího tvrzení, měsíčné zůstat 6.907 Kč, kterými mohla volně disponovat. Za dané situace nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaná nebyla schopna dostát svým závazkům a nemohla splácet spotřebitelský úvěr. K důkazu žalobkyně doložila žádost o úvěr, pracovní smlouvy žalované ze dne [datum] a [datum], oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] a doklad o vyplacení důchodu ze dne [datum]. Soud má z doložených listin za prokázáno, že žalovaná byla od listopadu 2019 zaměstnaná u zaměstnavatele [anonymizována tři slova] s [anonymizováno] a od listopadu 2020 u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] s příjmem 15.200 Kč hrubého měsíčně. Byl jí vyplácen částečný invalidní důchod ve výši 6.507 Kč měsíčně. V žádosti o úvěr tvrzené měsíční příjmy činily 15.109 Kč, měsíční výdaje ve výši 6.210 Kč zahrnovaly výdaje na bydlení a energie u rodičů 1.000 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady 3.860 Kč a splátky půjček 1.350 Kč.7. Jelikož se žalobkyně omluvila z jednání soudu, nebylo možné jí poskytnout patřičná poučení dle ustanovení § 118a občanského soudního řádu.8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne úvěr 15.000 Kč, a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou, celkem částku 27.888 Kč. Žalovaná však porušil