18 C 196/2023-18 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 24. 2. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v souhrnné výši 16.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 10. 2022 do zaplacení s tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr do maximálního úvěrového rámce ve výši 32.650 Kč. V rámci čerpání byly žalovanému vyplaceny částky úvěru na jeho běžný účet, kdy takto došlo celkem k pěti výběrům v celkové výši 16.000 Kč, konkrétně pak dne 5. 7. 2021 ve výši 2.000 Kč, dne 6. 7. 2021 ve výši 3.000 Kč, dne 12. 7. 2021 ve výši 6.500 Kč a 2.500 Kč a dne 15. 7. 2021 ve výši 2.000 Kč. Žalobkyně se tak žalobou domáhá toliko úhrady jistin těchto úvěrů spolu s příslušenstvím, a to variantně, buď z titulu porušení smlouvy o úvěru, případně z titulu bezdůvodného obohacení, když finanční prostředky byly zaslány na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet]. Následně došlo k postoupení pohledávky, a to nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] [anonymizováno] a na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak na žalobkyni. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 21. 9. 2022 a ve stejný den byla žalovanému zasílána také předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 27. 11. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z přehledu čerpání, ze smlouvy o uživatelském účtu, ze smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] jako provozovatel a žalovaný jako klient uzavřeli dne [datum] prostředky komunikace na dálku smlouvu o uživatelském účtu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, na které smlouva výslovně odkazuje, a touto smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou byly upraveny právní vztahy vznikající mezi provozovatelem a klientem při založení a užívání uživatelského účtu. Uživatelským účtem se pak rozumělo prostředí na internetových stránkách provozovatele. Smlouva dále obsahovala předpoklady pro uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, která se měla uzavírat písemně, distančně, právě prostřednictvím uživatelského účtu. Smlouva o revolvingovém úvěru pak byla mezi týmiž účastníky uzavřena taktéž dne [datum] a na jejím základě se úvěrující zavázal klientovi na jeho požádání a v jeho prospěch poskytnout finanční prostředky v rozsahu úvěrového rámce. Smlouva odkazovala na čl. 3, který měl upravovat podmínky úvěru. Úvěrový rámec měl být stanoven na základě posouzení úvěruschopnosti klienta a jeho aktuální výše měla být uvedena v uživatelském účtu a tudíž není součástí této smlouvy. Současně se říká, že minimální výše částky úvěru činí 1.000 Kč v případě prvního čerpání a 500 Kč v případě každého dalšího čerpání. Klient pak byl povinen úvěr splácet minimální měsíční splátkou, a to nejpozději do 30 dnů od prvního čerpání a následně vždy nejpozději do dne, který v příslušném kalendářním měsíci odpovídá datu splatnosti. Minimální výše splátky byla určena jakou součet 3 % z aktuální výše jistiny ke dni provedení minimální splátky a úroku za období ode dne provedení minimální splátky, minimálně však 500 Kč. Úroková sazba činila 22 % měsíčně. Obdobné informace byly uvedeny také ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z niž plynula také RPSN ve výši 564,06 %. Žalovaný úvěr čerpal a na jeho účet č. [bankovní účet] byly zaslány 2.000 Kč dne 5. 7. 2021, 3.000 Kč dne 6. 7. 2021, 2.500 Kč a 6.500 Kč dne 12. 7. 2021 a 2.000 Kč dne 15. 7. 2021 [právnická osoba] jako postupitel a [anonymizována dvě slova] jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek – rámcovou smlouvu, která řešila postupování pohledávek na základě dílčích smluv. K uzavření dílčí smlouvy o postoupení č. 5 mezi týmiž účastníky pak došlo dne [datum]. Postoupené pohledávky byly specifikovány v datovém souboru, který tvořil přílohu této smlouvy. Společnost [anonymizována dvě slova] jako postupitel a žalobkyně jako postupník pak uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, a to pohledávek specifikovaných v příloze č. 1, která byla nedílnou součástí této smlouvy a tyto pohledávky byly převedeny na žalobkyni. Mezi postoupenými pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným, která je specifikována číslem smlouvy, klientským číslem, rodným číslem žalovaného a celkovou výši pohledávky v částce 30.619 Kč. Klientské číslo pak odpovídá variabilním symbolům uvedeným u některých finančních transakcí. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 21. 9. 2022 a tentýž den mu byla také zaslána předžalobní upomínka ze strany právního zástupce žalobkyně, to vše na adresu jeho trvalého pobytu. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni postupně na základě dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřených ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, umožňující opakované čerpání finančních prostředků v nezjištěné výši. Žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovaný čerpal úvěr postupně v celkové výši 16.000 Kč převodem na svůj běžný účet, přičemž soudu je z jeho úřední činnosti známo, že se jedná právě o účet žalovaného, který se vyskytuje v jeho dalších věcech vedených u zdejšího soudu v daném období. Soud však nevyhověl žalobkyni, pokud jde o právní posouzení věci, když žalobkyně nedoložila žádné údaje prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu požadavku stanoveného ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a věc proto posoudil dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, kdy danou smlouvu má za neplatnou, avšak žalovaný má povinnost vrátit jistinu, tedy částku 16.000 Kč, kterou i žalobkyně fakticky požaduje. Pok