218 C 28/2022-40 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 22. 12. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 8.544 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, která byla prodloužena dodatkem ze dne [datum] a na základě které žalovaný užíval byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [anonymizováno], který je ve vlastnictví žalobce. Právo užívání bytu zaniklo uplynutím sjednané doby ke dni 11. 5. 2021 a od té doby až do 16. 6. 2022, kdy byl byt vykonavatelem vyklizen, žalovaný byt užíval bez právního důvodu. Žalovaná částka je tak představována bezdůvodným obohacením, které vychází z obvyklého nájemného za období od října do prosince 2021 včetně po 1.606 Kč měsíčně a dále fakticky spotřebovanými službami za rok 2021, které činily dle vyúčtování 3.726 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno dne 26. 4. 2022. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho. 2. V důsledku změny žaloby byla tato změna připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 218 C 28/2022-31. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce převzal výzvu dne 17. 3. 2023, žalovanému byla doručena fikcí dne 3. 4. 2023. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobce ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí, ze smlouvy o nájmu pro bydlení, včetně dodatku, z výpočtového listu, z protokolu o převzetí bytu, z vyrozumění, z vyúčtování za rok 2021, včetně dokladu o doručení, z přehledu předpisů a hrazení, z výzvy a z předžalobní upomínky soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] v [katastrální uzemí] – [anonymizováno], který je zapsán na listu vlastnictví [číslo]. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu pro bydlení, na základě které pronajímatel přenechal nájemci do užívání byt [číslo] v 5. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [anonymizováno] a sestávající se ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 11. 12. 2017 Smlouvou bylo současně sjednáno, že nájemné bude stanoveno v evidenčním nebo výpočtovém listu. Nájemce se zavázal jej v této výši hradit. Zároveň se zavázal platit zálohy za služby spojené s užíváním bytu a také vyúčtování až do dne skutečného vyklizení a předání bytu pronajímateli. Dodatkem ze dne [datum] došlo k prodloužení nájemní smlouvy na období do 11. 5. 2021 s tím, že ostatní ustanovení smlouvy se neměnila. Dle výpočtového listu platného od 1. 5. 2021 činila výše nájemného 1.518 Kč za podlahovou plochu a 88 Kč za zařizovací předměty. Žalovaný dle protokolu o převzetí bytu byt užíval do 16. 6. 2022, kdy byl v jeho nepřítomnosti vyklizen. O vyklizení vydal zdejší soud vyrozumění dne 24. 5. 2022. Dle vyúčtování služeb spojených s bydlením za období celého roku 2021 žalovaný dluží celkem 3.725,53 Kč, když tato částka je tvořena rozdílem mezi skutečně spotřebovanými službami ve výši 7.946,53 Kč a zaplacenými zálohami ve výši 4.221 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno vhozením do domovní schránky v dubnu 2022. Dle přehledu předpisů a jejich hrazení žalovaný nezaplatil bezdůvodné obohacení za měsíce říjen až prosinec 2022 ve výši 4.818 Kč a vyúčtování za rok 2021 ve výši 3.726 Kč. Výzvou ze dne 13. 7. 2021 byl žalovaný vyzván, aby se do 5 dnů dostavil k uzavření dodatku k nájemní smlouvě, případně aby opustil, vyklidil a předal byt, když na původní výzvu nereagoval a účinnost nájemní smlouvy skončila ke dni 11. 5. 2021. Upomínkou ze dne 2. 2. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 8.544 Kč do 10. 2. 2023 s upozorněním na soudní řešení věci. Upomínka byla zaslána žalovanému na adresu trvalého bydliště, odkud se vrátila s poznámkou„ na uvedené adrese neznámý“. 6. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 8. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla původně uzavřena nájemní smlouva v smyslu ustanovení § 2201 občanského zákoníku, se specifikací pro nájem bytu ve smyslu ustanovení § 2235 a následující občanského zákoníku, přičemž k ukončení nájemní smlouvy došlo uplynutím sjednané doby dle posledního dodatku ke dni 11. 5. 2021. K prolongaci nájemní smlouvy nedošlo, a to z důvodu výzvy zaslané žalovanému, která tuto variantu vylučovala. Od 12. 5. 2021 tak žalovaný užíval byt bez právního důvodu, neboť mu nesvědčil žádný užívací titul. Žalobce se tak domáhá důvodně vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, které v daném případě činí 1.606 Kč měsíčně, a kdy ze strany žalovaného nebylo hrazeno za měsíce říjen, listopad a prosinec 2021 a dále fakticky spotřebovaných služeb ze strany žalovaného v roce 2021 ve výši 3.726 Kč. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k vydání bezdůvodného obohacení a od 11. 2. 2023 je tak v prodlení. Výše úroku z prodlení v okamžiku prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který činil 15 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu tak, že právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno ve věci zcela úspěšnému žalobci, jehož náklady řízení jsou toliko tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč a odměnou za jeden úkon právní služby nezastoupeného účastníka řízení ve výši 300 Kč za podanou žalobu. Celkem tak náklady řízení činí 1.300 Kč. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.