8 C 39/2023-55 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem podaným u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16.600,32 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně jako podnikající právnická osoba poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, a to prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu a vystavené [anonymizováno] karty. Žalovaná využila služeb ve výši 17.104,77 Kč. Následně na jednotlivá vyúčtování hradila částečně částku ve výši 5.684 Kč. Výsledný dluh, který požaduje žalobkyně uhradit žalobou představuje částku ve výši 12.971,77 Kč jako zbývající dlužnou jistinu a poplatky z prodlení dle podmínek žalobkyně v celkové výši 3.628,55 Kč. 2. Podáním ze dne 6. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky ve výši 700 Kč, když žalovaná uhradila žalobkyni dne 20. 12. 2022 částku ve výši 350 Kč a dne 15. 2. 2023 částku ve výši 350 Kč. V souladu s částečným zpětvzetím žaloby soud řízení dle ust. § 96 občanského soudního řádu usnesením ze dne 12. 5. 2023 č. j. 8 C 39/2023-42 řízení co do částky 700 Kč zastavil. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1.050 Kč, když žalovaná uhradila dne 13. 3. 2023 částku ve výši 350 Kč, dne 24. 4. 2023 částku ve výši 350 Kč a dne 26. 5. 2023 částku ve výši 350 Kč. Ve výroku I. soud v souladu s tímto částečným zpětvzetím, řízení co do částky ve výši 1.050 Kč, zastavil. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a na jednání nařízené dne 17. 8. 2023 se k soudu nedostavila. 4. Po provedeném dokazování zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva ke službě [anonymizováno] účet – Smlouva o nákupním účtu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky a ceníku. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s tím, že podpis žalované byl k návrhu smlouvy při pojen na základě kódu, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS (smlouva, kopie občanského průkazu, všeobecné obchodní podmínky). Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované možnost zaplatit u vybraných e-shopů za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Žalovaná obdržela [anonymizováno] kartu ke zřízenému [anonymizováno] nákupnímu účtu, na základě níž čerpala služby v celkové ceně 17.104,77 Kč (objednávky na [anonymizováno] účet, vyúčtování, přehled čerpání prostředků [anonymizováno] kartou). Dle čl. 1 smlouvy činil limit odložených plateb žalované 14.000 Kč (smlouva). Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po 14denní lhůtě ponechá. V obchodních podmínkách bylo sjednáno, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalované vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Žalovaná vzala rovněž na vědomí, že v případě prodlení má žalobkyně nárok na úhradu poplatků z prodlení, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle uvedených pravidel: uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 150 Kč; uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 250 Kč; uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 350 Kč; uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 450 Kč; uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 550 Kč; uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Žalobkyně uplatnila poplatek z prodlení celkem ve výši 3.628,55 Kč. Dále jako součást jistiny požadovala žalobkyně uhradit poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1.551 Kč (smlouva, VOP). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby přípisem ze dne 27. 6. 2022 (výzva k úhradě dluhu). 5. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z kopie občanského průkazu žalované a dále prověřením žalované ve veřejných registrech (CEE, SOLUS, insolvenční rejstřík). Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná prokázala svůj měsíční příjem výpisem z bankovního účtu žalované ve výši 30.000 Kč a pravidelné měsíční výdaje ve výši 10.000 Kč, o čemž má svědčit výpis z interní databáze žalobkyně o prověření úvěruschopnosti žalované. Z předloženého interního výpisu žalobkyně bylo zjištěno, že je zde uveden příjem 30.000 Kč ze zaměstnání. Studium vysoká škola, svobodná a bezdětná (interní výpis z databáze žalobkyně). 6. Co se týká tvrzení žalobkyně, že příjmy a výdaje žalované byly ověřeny z bankovního účtu žalované výpisem z tohoto účtu, tak žalobkyně žádný takový výpis soudu nepředložila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila na jednání soudu nařízené na 17. 8. 2023, nemohla být poučena soudem k povinnosti prokázat toto tvrzení a v tomto ohledu neunesla břemeno důkazní a toto tvrzení neprokázala. 7. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o službě [anonymizováno], kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi umožní za poplatek odložení plateb u třetích osob a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky na základě vyúčtování uhradit a zaplatit poplatky stanovené smlouvou. 13. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském