18 C 178/2024-17 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.115,10 Kč za období od 13. 11. 2014 do 15. 5. 2017 a s běžícím úrokem z prodlení v zákonné výši s tím, že právní předchůdce žalobkyně – , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které žalovaný čerpal částku 25.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 20.902 Kč tvořený úrokem ve výši 3.193 Kč, poplatkem za administrativní zpracování půjčky ve výši 4.751 Kč a poplatkem za hotovostní výběr půjčky ve výši 12.958 Kč. Půjčka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 766 Kč do 12. 11. 2014. Žalovaný však smlouvu porušil, kdy řádně a včas splátky nehradil a nezaplatil po celou dobu ničeho. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , což bylo žalovanému dopisem z téhož dne oznámeno. Pohledávka k tomuto datu činila 45.902 Kč bez příslušenství. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu bezdůvodného obohacení. Pro splatnost bezdůvodného obohacení žalobkyně vycházela z data splatnosti dle smlouvy, když žalovaný věděl, že dlužnou částku má zaplatit do 12. 11. 2014. Naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena do vlastních rukou dne 20. 8. 2024. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři určeném na návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.4. Ze smlouvy o zápůjčce včetně smluvních podmínek, z tabulky umoření, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s zápůjčkou i poplatek ve výši 20.902 Kč, skládající se z úroku ve výši 3.193 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 4.751 Kč a poplatku za hotovostní režim ve výši 12.958 Kč, celkem tedy 45.902 Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 766 Kč, přičemž poslední 60. splátka činila 708 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Dle smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, se zákazník zavázal platit , právnická osoba, týdenní splátky včas a v souladu s podmínkami smlouvy. RPSN dle podmínek činila 63,93 %, úrok u této půjčky činil 19,98 % ročně. Žalovaný neuhradil vůbec nic. Dále bylo dohodnuto, že v případě, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má , právnická osoba, právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze č. 1 této smlouvy. Dle této přílohy zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným, která byla specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem věřitele ze dne 15. 5. 2017 a zároveň byl vyzván k uhrazení částky 45.902 Kč bez příslušenství. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 25. 1. 2024, která byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.5. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle ustanovení § 2993 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.11. Na základě předložených listin má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 45.902 Kč.12. Žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 25.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, i to, že na ni nic žalovaný nezaplatil. Jsou tak splněny podmínky pro přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení, jak jej požaduje žalobkyně. Protože je však splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu, první výzvu, kterou žalobkyně předložila, bylo oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2017. Z této výzvy proto soud musel vyjít také při stanovení počátku prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákonu, tedy zákona, který byl účinný v okamžiku prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po vystavení oznámení o postoupení pohledávek. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužných částek tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku.13. Soud s ohledem na výše uvedené však nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.115,10 Kč za období od 13. 11. 2014 do 15. 5. 2017, neboť žalobkyně nepředložila výzvu, kterou by byl žalovaný v tomto období vyzván k zaplacení celé dlužné částky. Soud proto žalobu co do částky 5.115,10 Kč zamítl, jak je vidno z výroku II. rozsudku.14. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., proto se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu. Předmětem řízení byla částka zahrnující příslušenství kapitalizované ke dni rozhodnutí soudu ve výši 45.047,36 Kč, odpovídající 100 %, žalobkyně byla úspěšná co do částky 39.332,26 Kč (88,65 %) a neúspěšná co do částky 5.115,10 Kč (11,35 %), náleží ji proto 77,3 % plných nákladů řízení. Výše odměny vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní