18 C 246/2023-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 5. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 992,88 Kč, s běžícím úrokem z prodlení z částky 16.000 Kč od 10. 1. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.397 Kč, s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč a se smluvní pokutou v kapitalizované výši 2.416 Kč, odpovídající 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 7. 8. 2022 do 5. 1. 2023 z titulu porušení smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , kterou uzavřela společnost , právnická osoba, a žalovaný, a na základě které žalovaný čerpal převodem na jeho účet částku 25.000 Kč, když dlužnou částku ve výši 30.297 Kč měl vrátit do 6. 8. 2022, což neučinil. Pohledávka za žalovaným pak přešla na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 27. 4. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Podáním ze dne 5. 12. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 7.813 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 2.416 Kč a úrok ve výši 5.397 Kč. Žalobkyně potvrdila, že žalovaný za celou dobu uhradil pouze 9.000 Kč, které alokovala na jistinu.4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 12. 1. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.5. Ze smlouvy o úvěru, včetně dodatků, z verifikační platby, z výzev k zaplacení, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z prohlášení o postoupení, z oznámení o postoupení pohledávek, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Dne , datum, žalovaný provedl verifikační platbu ve výši 0,01 Kč na účet věřitele. , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský, neúčelový, jednorázově splatný úvěr ve výši 6.000 Kč na dobu jednoho měsíce, tj. do 19. 6. 2021, při úrokové sazbě 265,84 % ročně, kdy mělo být zaplaceno 7.311 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Dne 20. 5. 2022 byla částka 6.000 Kč připsána na účet žalovaného. Na účet žalovaného byla dne , datum, připsána dále částka 7.000 Kč, dne , datum, pak částka 9.000 Kč a dne , datum, částka 3.000 Kč. Dne , datum, byla sepsaná mezi týmiž účastníky smlouva o úvěru stejného čísla, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč se splatností dne 6. 8. 2022, kdy měla být uhrazena částka 30.297 Kč při úrokové sazbě 99,15 % ročně. Dle rámcové smlouvy o postoupení mělo mezi účastníky docházet k postupování na základě dílčích smluv o postoupení. , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsali dne , datum, společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek k rámcové smlouvě ze dne , datum, a k dílčí smlouvě ze dne , datum, , přičemž dle tohoto prohlášení byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve výši 24.791 Kč. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 16. 1. 2023, odeslaným dne 17. 1. 2023. Dopisem ze dne 16. 1. 2023 bylo žalovanému ze strany postupníka sděleno, že jednak došlo k nabytí pohledávky za žalovaným a jednak byl vyzván k zaplacení částky 24.856,75 Kč, když byl současně upozorněn, že nezaplacením dlužné částky se vystavuje možnosti účtování dalších nákladů. Dne 7. 3. 2023 měl žalovaného navštívit v místě jeho bydliště terénní pracovník žalobkyně. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 27. 4. 2023, odeslanou následujícího dne na trvalou adresu žalovaného.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, konkretizovanou formou společného prohlášení a uzavřenou ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.12. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení postupem dle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu zastavil co do částky 7.813 Kč, když v této fázi řízení není zpětvzetí žaloby vázáno na stanovisko protistrany.13. Vzhledem k absentujícím důkazům o zkoumání úvěruschopnosti ze strany původního věřitele, posoudil soud nárok žalobkyně ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého žalobkyni náleží jistina úvěru spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Předloženými důkazy bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta na jeho účet částka 25.000 Kč, na kterou zaplatil 9.000 Kč a je tak povinen zaplatit jak jistinu ve výši 16.000 Kč, tak také úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 15 % ročně. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku II. tohoto rozsudku.14. Soud však nemohl vyhovět žalobě, pokud jde o nárok ve výši 217 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky ( za návštěvu terénního pracovníka), a to z důvodu, že tento nárok nemá původ ani ve smlouvě ani v žádném jiném ujednání mezi účastníky, když toliko je nastaven žalobkyni při snaze komunikovat s žalovaným před podáním žaloby. Právě proto, že původ tohoto nároku nebyl prokázán, resp. nebyl shledán důvodným, by