18 C 58/2024-30 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31.267,44 Kč s úrokem ve výši 10,9 % ročně z jistiny od 28. 11. 2023 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.224,20 Kč za období od 19. 6. 2018 do 27. 11. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení, včetně jeho kapitalizované podoby ve výši 662,38 Kč za období od 12. 10. 2023 do 27. 11. 2023 s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 120.000 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 10,9 % ročně. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek a žalobkyně proto v souladu s podmínkami úvěr ke dni 11. 10. 2023 zesplatnila a žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka ke dni 27. 11. 2023 činila 33.154,02 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 30.835,44 Kč, z dlužných poplatků ve výši 432 Kč, ze smluvního úroku ve výši 1.224,20 Kč a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 662,38 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 26. 10. 2023 žalovaná nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.3. V doplnění žaloby ze dne 18. 4. 2024 žalobkyně upřesnila, jakým způsobem byla hodnocena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně posoudila osobu žalované s odbornou péčí, kdy vyhodnotila informace získané z bankovního a nebankovního registru klientských informací a z registru SOLUS. Především, ale žalovaná byla schopna úvěr řádně splácet víc jak 4 roky, kdy uhradila celkem 52 splátek z celkových 72 a lze tak dovodit, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno řádně.4. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena fikcí dne 24. 5. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.5. Z žádosti o poskytnutí osobního úvěru, z výpisu z účtu, z přehledu databází, z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí úvěru, z úvěrové smlouvy, ze sazebníků poplatků, z všeobecných obchodních podmínek, z úvěrových podmínek, z dokladu o proplacení úvěru, z výzvy o okamžitému splacení úvěru, včetně dokladu o doručení, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání a z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná požádala dne , datum, o poskytnutí osobního úvěru ve výši 120.000 Kč, který by byl splatný v 70 měsíčních splátkách, přičemž ke své osobě uvedla, že je vdaná, má střední vzdělání s maturitou, žije v nájmu od roku 2014 a její měsíční příjem činí 19.000 Kč a dále má příjem z brigád. Měla 1 dítě do 10 let, výdaje za bydlení činily 2.500 Kč a ostatní výdaje 500 Kč, přičemž měla majetek v SJM. Dle dostupných databází žalovaná měla úvěr se zůstatkem 53.761 Kč, který byl splatný ve splátkách po 1.453 Kč měsíčně a nezjištěný revolvingový úvěr s měsíční splátkou 672 Kč. Historicky byla nalezena pouze jedna neuhrazená splátka stávajícího úvěru, ostatní byly hrazeny řádně. Doložený byl také výpis z běžného účtu žalované, který obsahoval informace o příjmech žalované od společnosti Lidl, kde její mzda poslední 3 měsíce činila cca 19.000 Kč měsíčně a dále i příjem z brigády přesahující 7.000 Kč. I ostatní záznamy z dostupných evidencí neobsahovaly negativní údaje o žalované. K uzavření smlouvy proto došlo mezi účastníky dne , datum, , přičemž na základě úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 120.000 Kč jako spotřebitelský, bezúčelový, na dobu 72 měsíců, při zápůjční úrokové sazbě 10,9 % ročně a splátce 2.325 Kč měsíčně, kdy celkem včetně pojištění ve výši 120 Kč měsíčně mělo být zaplaceno 163.795,95 Kč. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky. Smlouva obsahovala také výňatek ze sazebníku, který obsahoval nejčastější poplatky, a to včetně poplatků za zaslání upomínek při neprovedení splátek úvěru. Úvěr byl vyplacen dne 19. 6. 2018 převodem na běžný účet žalované. Dopisem ze dne 23. 8. 2023 byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti, které ke dni 22. 8. 2023 činily 4.688,61 Kč. Žalovaná byla upozorněna, že pokud částka nebude uhrazena do 11. 10. 2023 banka přistoupí k zesplatnění a splatnost celé pohledávky nastane dne 11. 10. 2023. Tento dopis si žalovaná v úložní lhůtě nevyzvedla. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 26. 10. 2023, odeslanou téhož dne, s upozorněním na soudní řešení věci. Dle přehledu úvěrového účtu činil zůstatek úvěru 30.835,44 Kč ke dni 27. 11. 2023, dále splatné úroky k témuž datu 1.224 Kč, poplatky 432 Kč, úroky z prodlení 662,38 Kč a celková dlužná částka tak činila 33.154,02 Kč. Poslední splátka ze strany žalované byla provedena 4. 9. 2023 ve výši 2.541 Kč, která byla částečně použita na úhradu jistiny a úroků.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 120.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 72 měsíčních splátkách. Úvěr byl sjednán jako neúčelový, spotřebitelský, a proto podléhal také zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat úvěruschopnost dlužníků, také jejich schopnost úvěr splácet řádně a včas. Z předložených listin vyplynulo, že žalobkyně této své povinnosti dostála, neboť zkoumala jak příjmovou stránku žalované, tak i výdajovou, přičemž ověřila i její splátkové zatížení dalšími úvěry a dosavadní schopnost úvěry splácet. Soud má tak za to, že v konkrétním případě žalobkyně učinila dostatečná zjištění, když ostatně i samotný průběh splácení ze strany žalované vypovídá o tom, že po dlouhou dobu byla žalovaná schopna úvěr splácet. V roce 2023 se však žalovaná dostala zřejmě do platební neschopnosti, když úvěr přestala splácet a žalobkyně proto využila svého oprávnění, úvěr zesplatnila. Žalovaná částka vyplývá z předložených listin, především z výpisu úvěrového účtu, když nárok na zaplacení jistiny i sjednaného úro