18 C 79/2024 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2023 do zaplacení a dále zaplacení částky 1.393 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 0,01 % denně za období od 30. 3. 2023 do 15. 10. 2023 s tím, že účastnice uzavřely dne , datum, prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla na účet žalované převedena částka 7.000 Kč a žalovaná se zavázala platit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla povinnost splácet každý měsíc vždy k jeho 7. dni přirostlý úrok za uplynulé období a jistinu mohla zaplatit v části nebo zcela kdykoliv v průběhu trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení a opakovaně byla žalobkyní upomínána, naposledy upomínkou ze dne 26. 3. 2023, kdy byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 29. 3. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Ode dne 30. 3. 2023 je proto v prodlení. Žalovaná částka zahrnuje nesplacenou jistinu ve výši 7.000 Kč a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně za první měsíc doby čerpání v kapitalizované výši 2.800 Kč. Pro případ, že by soud nevyhodnotil nárok žalobkyně ze smlouvy, navrhla žalobkyně jeho posouzení z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Přes předžalobní upomínku ze dne 15. 10. 2023 žalovaná nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.3. Soud nařídil jednání na den 10. 6. 2024, z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z občanského průkazu, z výplatních pásek, z potvrzení o provedení transakce, z potvrzení o platbě ze dne 23. 11. 2022 a ze dne 24. 11. 2022, z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a z výzvy k úhradě před podáním žaloby, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:5. Žalovaná požádala o spotřebitelský úvěr, přičemž ke své osobě uvedla, že je svobodná, její domácnost tvoří tři osoby, z čehož dvě mají příjem a jedno je vyživované dítě. Bydlí ve vlastním bydlení, které není zatíženo hypotékou, je vyučená a je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, ., na pozici operátor výroby, od ledna 2021 s příjmem 30.000 Kč, přičemž její měsíční výdaje činí 12.000 Kč. Není vůči ní vedeno exekuční řízení ani insolvenční řízení. K žádosti doložila občanský průkaz. Z její strany byly také doloženy výplatní pásky za srpen a září 2022, z nichž plyne, že její příjem dosahuje téměř 30.000 Kč čistého.6. Dne 23. 11. 2022 provedla žalovaná úhradu částky 1 Kč na účet žalobkyně. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se úvěrující zavázal, že úvěrované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do výše 20.000 Kč a úvěrovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úvěrujícímu úroky. Úvěr měl podobu revolvingového úvěru, proto žalovaná mohla žádat o poskytnutí finančních prostředků opakovaně. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový, na dobu neurčitou, až do úplného splacení jistiny úvěrovaným. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaná měla splácet úvěr vždy nejpozději k 24. dni v měsíci, a to úrok přirostlý za minulé období. Jistinu úvěru mohl úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr (RPSN) odpovídaly sazbě 5.532,19 %. V případě porušení smlouvy byla úvěrovaná povinna zaplatit úvěrujícímu účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. V případě prodlení delšího dvou měsíců se stal úvěr splatným. Úvěrující byl oprávněn jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu v případě porušení smlouvy, použití úvěru na jiný účel či při zjištění podání nepravdivých nebo zkreslených údajů. K vyplacení částky 7.000 Kč na účet žalované došlo dne , datum, . Dopisem ze dne 26. 3. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru, k němuž téhož dne došlo a byl vyzván k zaplacení částky 22.059 Kč do 3 dnů od doručení dopisu. Předžalobní upomínku ze dne 15. 10. 2023, odeslanou téhož dne, byla žalovaná naposledy vyzvána k zaplacení částky 23.915,79 Kč ve lhůtě do 3 dnů.7. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že u krajského soudu v , adresa, probíhalo vůči žalované pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, insolvenční řízení.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které žalovaná čerpala částku 7.000 Kč převodem na její běžný účet a zavázala se ji vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., ukládající poskytovatelům úvěrů zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet, a to jak k ochraně jich samotných, tak i dlužníků. Soud se tak musel zabývat tím, zda žalobkyně těmto svým zákonným povinnostem dostála a zda je tudíž smlouva platná.14. Žalobkyně prokázala, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované získala její výplatní lístek, z něhož zjistila výši příjmů žalované, nijak však nebyla objektivizována výdajová stránka, a v tomto směru se žalobkyně svou neúčastí u soudu zbavila možnosti být v tomto směru poučena. Nad je rovněž nutné zmínit minulost žalované, která již nebyla schopná splácet své závazky, proto na sebe podala insolvenční návrh, což má nepochybně jistou vypovídací hodnotu. Do důsledků vzato, kdyby byla pravdivá tvrzení žalované uvedená v žádosti, z nichž plyne, že ji měsíčně na úhradu nepravidelných výdajů zůstává částka 18.000 Kč, pak by takový úvěr vůbec nepotřebovala. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalované nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost ža