214 C 23/2023-106 — Okresní soud v Bruntále

1. Předmětem žaloby byl spor o zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná neuhradila žalobkyni nájemné a služby s tím související za měsíc červen 2021 a za část měsíce července 2021 za užívání služebního bytu se kterým hospodaří žalobkyně. Žalovaná žalobu neuznala, neboť má za to, že jí neoprávněně zanikl nájem služebního bytu, když nájem (a tedy i jeho zánik) byl navázaný na pracovní poměr, který měl být neoprávněně ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany žalobkyně. Současně žalobkyně namítala, že žalobkyně jí způsobila škodu na majetku, která byla způsobena neoprávněným ukončením pracovního poměru a tato škoda by měla být započítána na nájemné a služby.2. Na jednání soud vzal za svá skutková zjištění tyto shodná tvrzení účastníků: Účastníci uzavřeli spolu dne , datum, pracovní smlouvu a dále i dne , datum, nájemní smlouvu. Výše nájemného byla sjednána na , částka, a záloh na služby na částku celkem , částka, . Žalobkyně má právo hospodařit s bytem jenž je uveden v žalobě. Pracovní poměr žalobkyně žalované ukončila ke dni , datum, a k témuž dni ukončila žalované i nájemní smlouvu. K vyklizení předmětného bytu uvedeného v žalobě došlo , datum, . Žalovaná hradila nájemné a zálohy na služby do měsíce května (včetně) 2021. Žalovaná od měsíce června 2021 nezaplatila žalobkyni už ničeho. Veškeré faktury (č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, ) žalovaná od žalobkyně obdržela před datem splatnosti jednotlivých faktur. Vystavené faktury a vyúčtování jsou řádné, zejména co do požadované výše. Žalovaná doposud nepodala vůči žalobkyni žádnou žalobu, která by se měla týkat neplatnosti výpovědi z pracovního poměru či ukončení nájemní smlouvy. Žalovaná okamžité zrušení pracovního poměru od žalobkyně převzala osobně dne , datum, . Žalovaná byla v pracovní neschopnosti od , datum, (poté, co se stal incident v zaměstnání žalované na základě, něhož měla být žalovaná propuštěna) do , datum, . Žalobkyně žalovanou upomínala a vyzývala několikrát k zaplacení dlužných částek a taktéž zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne , datum, , která byla žalované doručena , datum, . Účastníci se pokoušeli před soudním řízením uzavřít smír, avšak účastníci se neshodli na podmínkách smíru.3. Žádné další dokazování soud neprováděl, protože žalovaná fakticky znespornila skutková tvrzení žalobkyně a k tomu navržené písemné důkazy žalobkyně. Soud proto vyšel jen ze shodných tvrzení účastníků, které kopírují písemné důkazy, a nebylo tedy zapotřebí skutečnosti dokazovat přímo písemnostmi (bylo by to nadbytečné). Pro úplnost soud uvádí, že písemnosti žalované (lékařská zpráva, seznam věcí ze zahrady) soud neprovedl, neboť tyto listiny nemají relevantní souvislost s předmětem řízení. Jinak řečeno nemůžou prokázat či vyvrátit nic ohledně žalovaného dlužného nájemného a plateb za služby.4. Zjištěný skutkový stav kopíruje výše uvedená skutková zjištění, které soud vzal za své, a proto se na tyto zjištění soud odkazuje a znovu je nepřepisuje.5. Soud v daném řízení vyšel z nesporného skutkového stavu, kdy sporným zůstávalo pouze právní hodnocení skutkového stavu – zda byla nájemní smlouva platně či neplatně uzavřena a v důsledku toho, zda má žalobkyně právo na úhradu nájemného a plateb za služby spojené s užíváním služebního bytu.6. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.7. Podle § 2290 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.8. Podle § 2297 občanského zákoníku je-li nájem bytu ujednán v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a je-li podle výslovného určení smlouvy pronajat byt služební, mohou být práva nájemce služebního bytu omezena. To platí i v případě, je-li v této souvislosti ujednán nájem domu.9. Podle § 2298 občanského zákoníku nájem služebního bytu skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nájemce přestal vykonávat práci podle § 2297, aniž k tomu měl vážný důvod.10. Podle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.11. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Byť předmětem řízení je pouze úhrada nájemného a služeb s tím souvisejících, soud jako předběžnou otázku posoudil i platnost rozvázání pracovního poměru žalované a ukončení nájemní smlouvy. V souladu s výše citovaným ustanovením § 72 zákoníku práce mohla žalovaná u soudu uplatnit žalobu na neplatnost rozvázání její pracovního poměru, avšak toto neučinila, proto soud má za to, že pracovní poměr byl rozvázán. Současně žalovaná mohla podat soudu návrh na přezkoumání výpovědi nájemní smlouvy dle § 2290 občanského zákoníku, avšak ani toto neučinila, proto soud hledí i na nájemní smlouvu jako ukončenou. Dle názoru soudu se v daném případě jednalo o nájem služebního bytu, neboť nájem spojen s pracovní smlouvou, a proto nájem dle názoru soudu nájem služebního bytu zanikl ke dni , datum, (tj. ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci v němž nájemce přestal vykonávat práci). Od , datum, tedy mezi žalobkyní a žalovanou nebyla v platnosti žádná nájemní smlouva. Pokud tedy žalobkyně uplatňuje právo na nájemné a zálohy na služby, lze jí přiznat nikoliv nájemné, avšak pouze náhradu za užívání bytu ve výši nájemného dle § 2295 občanského zákoníku za měsíc červen 2021 a část měsíce července 2021. Uhrazení záloh na služby v těchto měsících však nelze po žalované požadovat, protože žalovaná nebyla již vázaná žádnou platnou smlouvou, ze které by jí vyplývaly povinnosti hradit zálohy na služby, proto je žalovaná povinna uhradit nikoliv zálohy za služby v měsíci červen a červenec 2021, ale až náklady na služby, které jí byly skutečně vyúčtovány. Jinak řečeno žalobkyně má právo na úhradu náhrady za užívání bytu ve výši nájemného a nákladů skutečně vyúčtovaných služeb, potud je nárok žalobkyně důvodný. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal ho vždy od splatnosti jednotlivých nároků (nárok na úhradu náhrady nájemného ve výši , částka, za měsíc červen 2021 byl splatný , datum, , nárok na úhradu náhrady nájemného ve výši , částka, za měsíc červenec 2021 byl splatný , datum, , nárok na úhradu vyúčtované částky , částka, za služby spojené s užíváním bytu byl splatný dne , datum, ) a také tam zohlednil započtení vyúčtování přeplatku za otop ke dni , datum, . Nedůvodný je pouze nárok žalobkyně na placení části úroků z prodlení, které uplatňuje žalobkyně od placení záloh na služby, a nikoliv až od vyúčtování služeb.15. Pro úplnost soud uvádí, že kdyby bylo prokázáno, že nájemní smlouva je platná (jak tvrdila žalovaná), což v daném případě prokázáno nebylo, byla by situace žalované horší (musela by zaplatit větší částku žalobkyni), neboť by žalobkyně byla v plném rozsahu úspěšná, a nikoliv jen z převážné části úspěšná, jak je tomu v nynějším případě.16. Pokud jde o námitku započtení od žalované, že „žalobkyně nám způsobila škodu na majetku, která vznikla neoprávněným ukončením pracovního poměru a tato škoda by měla být započítána na nájemné a služby za dobu, než jsme opustili byt“, uvádí k tomu soud k této námitce nepřihlédl z důvodu, že je třeba namítat z jakého přesného důvodu a v jaké výši žalované škoda vznikla, kdy nestačí pouze obecné konstatování, že nějaká neurčitě vymezená škoda vznikla a měla by se započítávat. Ostatně stejný názor na neurčité pohledávky k zapo