18 C 175/2025-18 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 14. 4. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 232.572,82 Kč s kapitalizovanými úroky a úroky z prodlení do 17. 2. 2025 a dále s běžícím zákonným úrokem z prodlení a obchodním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 230.472,82 Kč, a to z titulu porušení smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 242.220 Kč. Žalovaný se zavázal platit úroky ve výši 13,99 % ročně a dále poplatky dle platného ceníku. Úvěr měl být hrazen v pravidelných měsíčních splátkách po 4.016 Kč, vždy k 16. dni v měsíci. Žalovaný se však ocitl v prodlení s hrazením splátek, a s ohledem na prodlení delší než dvě měsíční splátky prohlásila žalobkyně úvěr za okamžitě splatný ke dni 3. 7. 2024. Při hodnocení úvěruschopnosti žalobkyně v dané věci přistupovala individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Po provedeném individuálním hodnocení žádosti vyhověla. Žalovaný tak dluží na jistině úvěru 230.472,82 Kč, na poplatcích 2.100 Kč, 18.699,60 Kč na smluvním úroku, 18.610,62 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále běžící úroky a úroky z prodlení. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 30. 10. 2025. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.4. Z žádosti o úvěr, ze smlouvy o úvěru, z výpisu z účtu žalovaného, z ceníku, z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, z výzev a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:5. Žalovaný dne , datum, požádal o poskytnutí úvěru ve výši 20.000 Kč, kdy ke své osobě uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, pracuje v zaměstnaneckém poměru u společnosti , právnická osoba, . s pracovním poměrem na dobu určitou do 30. 6. 2022, kde dosahuje příjmu ve výši 17.686 Kč. Mimo závazky vůči žalobkyně měl splátky v měsíční výši 800 Kč. K uzavření úvěrové smlouvy prostředky komunikace na dálku došlo dne 11. 1. 2022, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 242.220 Kč, přičemž tento úvěr byl částečně účelově vázaný na konsolidaci předchozího závazku žalovaného u žalobkyně ve výši 204.220 Kč a v části 37.980 Kč nebyl nijak účelově vázán. Úvěr byl splatný v měsíčních splátkách ve výši 4.016 Kč do 20. 12. 2033 při úrokové sazbě 13,99 % ročně a RPSN 15,15 %. Úvěr tak měl být uhrazen celkem v 107 splátkách, a to formou inkasa z určeného účtu. Celkem měl žalovaný zaplatit 429.638 Kč. Za případ porušení se dle článku 8 smlouvy se považovalo prodlení se splácením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením dvou splátek. Důsledkem porušení smlouvy pak bylo mimo jiné prohlášení celého úvěru za splatný.6. Výzvou ze dne 1. 6. 2024 byl žalovaný upozorněn na dluh po splatnosti ve výši 13.512 Kč a vyzván k jeho zaplacení do 3. 7. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění. Výzvou ze dne 6. 7. 2024 pak byl úvěr žalovanému zesplatněn, kdy dlužná částka k tomuto datu činila 232.573 Kč. Dopisy ze dne 19. 2. 2025 byl žalovaný naposled vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 270.209,54 Kč s upozorněním na soudní řešení věci. Předžalobní upomínky byly zaslány téhož dne na dvě známé adresy žalovaného.7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného pak plyne, že žalovaný čerpal dne 11. 1. 2022 částku 202.197,20 Kč, která byla účelově převedena a zbývající částka 40.022,80 Kč byla převedena na jeho běžný účet. Žalovaný také ve prospěch tohoto účtu řádně splácel v celém roce 2022, pokud jde však o rok 2023 provedl řádně pouze první splátku za leden 2023, únorovou splátku vynechal, ale poté v březnu, dubnu, květnu platil řádně a také úhrada dne 20. 7. 2023 byla provedena jako poslední v řádné výši. Následně již platby ze strany žalovaného nebyly prováděny v řádné výši, avšak určitým způsobem se žalovaný snažil svým závazkům dostát, když dne 14. 9. 2023 uhradil 3.699 Kč, také dne 23. 10. 2023 uhradil částku 8.024,74 Kč a 298,25 Kč a poslední úhrada z jeho strany byla provedena dne 20. 11. 2023 ve výši 1,80 Kč.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena prostředky komunikace na dálku úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut konsolidační úvěr v celkové výši 242.220 Kč, který byl ve větší míře použit na splacení předchozího závazku žalovaného a v menší části jako úvěr nový. Žalovaný se pak zavázal úvěr splácet pravidelnou měsíční splátkou.13. Úvěr byl současně úvěrem spotřebitelským, podléhajícím zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků své finanční závazky plnit. V tomto konkrétním případě žalobkyně zkoumala možnosti splácení ze strany žalovaného zjištěním jeho příjmů, současně pro žalovaného vedla běžný účet a znala historii jeho splácení z předchozího úvěru, věděla, že bydlí u rodičů, i znala jeho další závazky, které nebyly nijak vysoké. Současně i skutečnost, že žalovaný byl schopen úvěr po dobu jednoho roku splácet vypovídá o tom, že jeho platební neschopnost nastala až později a nebyla známa v okamžiku poskytnutí úvěry. Soud proto shledal zkoumání úvěruschopnosti v tomto případě za dostatečné.14. Z předložených listin pak vyplynulo, že žalovaný této své základní povinnosti nedostál, resp. řádně splácel prakticky po celý rok 2022 a s výjimkami i v první polovině roku 2023, následně se však ocitl v prodlení a žalobkyně tak využila oprávnění daného úvěrovou smlouvou a úvěr zesplatnila. Žalovaná částka je tak tvořena dlužnou jistinou úvěru spolu s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a následně úroku sníženého ve smyslu ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a to jak v kapitalizované podobě, tak v běžící podobě, a to pouze z částek tvořených jistinou úvěru. Žalovaná částka je pak tvořena také poplatky v celkové výši 2.100 Kč v souladu se sazebníkem poplatků a také