8 C 94/2025-28 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14 172 Kč jako nároku na náhradu škody. Tvrdila, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, , byl žalovaný uznán vinným, že dne , datum, uzavřel prostřednictvím internetu na stránkách , hodnota, se společností , Jméno žalobkyně, . smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 15 291 Kč na koupi mobilního telefonu značky SAMSUNG Galaxy S7 Edge (SM-G935F) 32GB, přičemž následně uhradil pouze 3 měsíční splátky v celkové výši 4 629 Kč, kdy tímto svým jednáním společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , , adresa, způsobil škodu ve výši 10 662 Kč. Dále dne , datum, uzavřel prostřednictvím internetu na stránkách , hodnota, se společností , Jméno žalobkyně, . úvěrovou smlouvu a rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě, které byla poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč, přičemž následně uhradil ve 2 splátkách pouze částku v celkové výši 1 490 Kč, kdy tímto svým jednáním společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , , adresa, způsobil škodu ve výši 3 510 Kč. Žalovaný neuhradil tuto částku žalobkyni ani po předžalobní výzvě.2. Žalovaný vznesl námitku promlčení celého nároku. Uvedl, že již marně uplynula subjektivní promlčecí lhůta. Žalobkyně mohla činit kroky k vymáhání tohoto nároku již od nabytí právní moci rozsudku Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, a navrhl zamítnutí žaloby.3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, , byl žalovaný uznán vinným, že dne , datum, uzavřel prostřednictvím internetu na stránkách , hodnota, se společností , Jméno žalobkyně, . smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 15.291 Kč na koupi mobilního telefonu značky SAMSUNG Galaxy S7 Edge (SM-G935F) 32GB, přičemž následně uhradil pouze 3 měsíční splátky v celkové výši 4 629 Kč, kdy tímto svým jednáním společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , , adresa, způsobil škodu ve výši 10.662 Kč. Dále dne , datum, uzavřel prostřednictvím internetu na stránkách , hodnota, se společností , Jméno žalobkyně, . úvěrovou smlouvu a rámcovou smlouvu č. , hodnota, na základě, které byla poskytnuta částka ve výši 5.000 Kč, přičemž následně uhradil ve 2 splátkách pouze částku v celkové výši 1 490 Kč, kdy tímto svým jednáním společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , , adresa, způsobil škodu ve výši 3 510 Kč. Poškozená žalobkyně byla podle § 229 odst. 1 trestního řádu odkázána se svým nárokem na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, (viz trestní rozsudek). V době vydání trestního rozsudku bylo vedeno insolvenční řízení vůči žalovanému pod sp. zn. , spisová značka, , spisová značka, . Insolvenční řízení bylo zahájeno dne , datum, , a bylo skončeno dne , datum, . Lhůta pro podání přihlášek do insolvenčního řízení byla stanovena do , datum, . Žalobkyně svou pohledávku do insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě pro podání přihlášek, nepřihlásila (viz insolvenční rejstřík). Usnesením insolvenčního soudu pod č.j. , spisová značka, , spisová značka, - , spisová značka, ze dne , datum, vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil jej od placení ne/přihlášených pohledávek (viz usnesení).4. Soud se nejdříve zabýval vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že je důvodná. Právo na náhradu škody se promlčuje ve tříleté subjektivní lhůtě (§ 629, § 620 OZ) avšak nejpozději uplynutím desetileté objektivní lhůty běžící ode dne, kdy škoda reálně vznikla (nikoli tedy ode dne, kdy se škoda stala splatnou, ani ode dne, kdy došlo k právní skutečnosti, která byla příčinou vzniku škody). Jde-li o škodu způsobenou úmyslně nebo vzniklou v důsledku úplatkářství, činí objektivní promlčecí lhůta patnáct let (§ 636 odst. 2). Obě promlčecí lhůty (tříletá subjektivní dle § 629 odst. 1 a desetiletá, resp. patnáctiletá objektivní lhůta podle § 636 odst. 1 a 2) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Nárok na náhradu škody (újmy) je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty. Marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Objektivní promlčecí lhůta přitom představuje z hlediska promlčení nároku na náhradu škody počáteční i nejzazší mez, kterou nelze v žádném případě překročit (NS 30 Cdo 479/2010). Objektivní promlčecí lhůta běží od okamžiku, kdy se ustálil stav, který vznikl na základě protiprávního jednání. Např. při kontaminaci vody (studny) běží objektivní promlčecí lhůta od okamžiku, kdy se zhoršení její kvality následkem škodního jednání ustálí a voda se stane nepoužitelnou k dřívějšímu účelu, nikoli v okamžiku, kdy došlo k události, která posléze vedla ke kontaminaci vody (a ke vzniku škody). V takovém případě subjektivní promlčecí lhůta běží od okamžiku, kdy se odběratel vody o zhoršení kvality vody prokazatelně dozvěděl (NS 30 Cdo 479/2010).5. Dle § 620 odst. 1 OZ, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.6. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta nároku na náhradu škody běží ode dne, kdy poškozený získal představu o výši škody a o tom, kdo za škodu odpovídá. Předmětem řízení ohledně věci samé je uplatněný nárok žalobkyně na náhradu škody způsobenou trestnou činností žalovaného ze smlouvy uzavřené dne , datum, , kdy žalovaný uhradil jen 3měsíční splátky a čtvrtou neuhradil, tj. nejpozději v únoru 2018 žalovaný přestal hradit splátky. Co se týká druhého nároku, jde o smlouvu z , datum, , kdy žalovaný přestal hradit splátky od třetí splátky, tj. od února 2018 (viz rozsudek , spisová značka, ).7. Pro právní posouzení účinků insolvenčního řízení je nutné nejprve zařadit předmětnou pohledávku žalobkyně do příslušné kategorie pohledávek v režimu insolvenčního zákona, tj. zda se jedná o tzv. předinsolvenční pohledávky, tj. pohledávky vzniklé před rozhodnutím o úpadku, které se v insolvenčním řízení uplatňují přihláškou (resp. na které se v insolvenčním řízení nahlíží jako na přihlášené) a ostatní pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku, resp. po uplynutí propadné lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek (v podrobnostech ke členění pohledávek věřitelů dlužníka do jednotlivých kategorií v režimu insolvenčního zákona srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011 sen. zn. 29 NSČR 16/2011, uveřejněné pod číslem 54/2012 Sb. rozh. obč.). Pro skupinu tzv. předinsolvenčních pohledávek zásadně platí, že tyto pohledávky je třeba do insolvenčního řízení přihlásit v propadné lhůtě (která v případě oddlužení činila v rozhodné době 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku), nestanoví-li zákon jinak. Tato povinnost je stanovena jako objektivní, bez ohledu na to, zda má věřitel dostatek informací k prokázání jejich pravosti a výše. Naopak jiný způsob uplatňování těchto pohledávek je zapovězen [§ 109 odst. 1 písm. a), § 140c insolvenčního zákona]. Přihlášením pohledávky se podle § 173 odst. 4 insolvenčního zákona staví promlčecí doba, naopak v případě, že pohledávka přihlášena není, běh promlčecí doby po uplynutí lhůty k podání přihlášek podle § 173a téhož zákona pokračuje. Soud nemá pochybnosti o tom, že se v případě sporné pohledávky jedná o pohledávku předinsolvenční, protože ke skutkům, ze kterých žalobkyně nárokuje v tomto řízení náhradu škody, došlo na počátku roku 2018. Platí tak mimo jiné, že pohledávka měla být objektivně v celém rozsahu přihlášena do insolvenčního řízení nejpozději do 15.4.2019, a že promlčecí doba v době do 15.4.2019 neběžela, resp. v té době nezačala běžet. Od 16.4.2019 počala promlčecí doba běžet. V rozsahu, v jakém žalobkyně své předinsolvenční pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásila, tak její běh dále po 16.4.2019 pokračoval (§ 173a insolvenčního zákona). Insolvenční zákon umožňuje v § 175 odst. 4 přihlásit pohledávku v neurčité výši s možností jejího dodatečného upřesnění až do skončení přezkumného jednání (§ 192 odst. 4 insolvenčního zákona). Navíc i v případě, kdy je pohledávka popřena, lze vést incidenční spor o určení její pravosti, výše nebo pořadí, přičemž platí, že dokud není pohledávka definitivně popřena (slovy insolvenčního zákona se k ní již nepřihlíží), lze i v průběhu incidenčního sporu vzít její přihlášku zpět a vyhnout se tak sankcím uvedeným v § 178 odst. 1 insolvenčního zákona (viz odstavec 2 téhož ustanovení). Soud nemá pochybnosti o tom, že žalobkyně v době běhu přihlašovací lhůty mohla přihlásit do insolvenčního řízení žalovaného pohledávku v celém rozsahu, a i kdyby snad došlo k jejímu popření, měla další možnosti a prostor adekvátně na to reagovat bez obav z následků vyplývajících z § 178 insolvenčního zákona.8. Žalobkyně se