5 C 127/2013-314 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], v návaznosti na její doplnění a upřesnění domáhala určení, že je vlastnicí části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], vymezeného geometrickým plánem [číslo] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] jako pozemek parc. [číslo] – zahrada, o výměře 247 m2, v k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětný pozemek“). Uvedla, že se stala výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 3.328 m2, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 14 m2 a pozemku ve zjednodušené evidenci parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 34 m2, vše v k.ú. [část obce], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k.ú. [část obce], okres [okres], a to na základě rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] Tyto nemovitosti byly původně vedeny jako pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 3.802 m2 v k.ú. [část obce]. Předchozí vlastnice [jméno] [příjmení] pozemek získala na základě rozhodnutí státního notářství ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Pozemek pak prodala žalobkyni a jejímu bývalému manželovi kupní smlouvou sepsanou formou notářského zápisu dne [datum], sp. [značka automobilu], [spisová značka], registrovanou dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně a její bývalý manžel byli od té doby v dobré víře, že užívají vlastní pozemek v celé koupené výměře 3.082 m2. Pozemek užívala s bývalým manželem již od roku 1982 v zaužívaných hranicích na základě ústní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení]. Převodem pozemku ve zjednodušené evidenci parcela původ pozemkový katastr (PK) č. 1953 v k.ú. [část obce] na stávající pozemky v katastru nemovitostí, byla výměra původního pozemku zmenšena o 445 m2. Přesto žalobkyně užívala pozemek tak, jak byl jí a bývalému manželovi předán v roce 1982 a byl jejich vlastnictvím od roku 1990. 2. Žalovaná se stala výlučnou vlastnicí mj. pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 2.270 m2 v k.ú. [část obce], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k.ú. [část obce], okres [okres], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu práva ke dni [datum]). Tato nemovitost byla původně vedena jako pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 3.550 m2 v k.ú. [část obce], avšak v roce 1985 při obnově operátu novým mapováním, kdy došlo k vytvoření nových pozemků, činila výměra pozemku 3.806 m2, což je o 256 m2 více. K tomu zřejmě došlo tak, že hranice pozemků byly vyšetřovány při místním šetření v roce 1986, kdy byly vlastníci a uživatelé pozemků vyzváni k trvalému označení hranic pozemků v terénu, výsledky šetření byly zaznamenány v náčrtech o místním šetření a současně byl podepsán souhlas s vyznačeným průběhem hranic pozemků v protokolu [číslo] zástupcem Českého zahrádkářského svazu, tehdejším uživatelem pozemku. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] byl na základě geometrického plánu ze dne [datum] rozdělen na pozemek parc. [číslo] – ovocný sad (1790 m2) a vinice (500 m2) – celkem o výměře 2.290 m2 a parc. [číslo] ovocný sad o výměře 1.398 m2. Část nemovitostí, a to parc. [číslo] – ovocný sad a vinice, o výměře 2.270 m2, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 20 m2 a pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 73 m2 (zbytek původního PK [rok] v k.ú. [část obce]), vše v k.ú. [část obce], prodali manželé [jméno] [jméno] [celé jméno svědka] žalované na základě zmíněné kupní smlouvy ze dne [datum]. 3. Předmětný pozemek je dle žalobkyně součástí pozemku parc. [číslo] v jejím vlastnictví a v rozporu s tímto je v katastru nemovitostí veden jako součást pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. Vedení hranice mezi pozemky par. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a parc. [číslo] ve vlastnictví žalované je nesprávné jak v nynějších operátech, ale také v terénu, kde je vymezena kovovými trubkami, resp. plotem, kterým hranici vyznačila žalovaná v roce 2010, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Uvedla, že [celé jméno svědka] (právnímu předchůdci žalované) s manželem povolili vysadit si na jeho pozemku vinohrad, avšak poslední řádek tohoto vinohradu byl 20 cm od hranice jejich pozemku. Tím mu umožnili tento vinohrad obdělávat za použití části jejich pozemku v šířce téměř jednoho metru, kdy dle původních zaužívaných hranic, v nichž byly pozemky žalobkyní a jejím bývalým manželem užívány, vedla hranice tak, že tato byla 90 cm za současně vyznačenou hranicí, byla tedy posunuta o 90 cm do nynějšího pozemku parc. [číslo] oba v k.ú. [část obce]. V těchto hranicích byl pozemek žalobkyní užíván v dobré víře, že je jejím vlastnictvím od roku 1992, resp. od roku 1990 a její dobrá víra byla narušena až v průběhu stavebního řízení v roce 2011. Na pozemku žalobkyně vznikla 20 cm od hranic mezi spornými pozemky uježděná cesta šířky asi 1,2 m, kterou užívala žalobkyně, právní předchůdce žalované a následně i žalovaná. Žalobkyně s manželem užívali pozemek jako zahradu, pěstovali různé plodiny. Po rozvodu manželství v roce 1995 žalobkyně pozemek užívala dále, chodila na zahradu, měla zde slepice a její bývalý manžel pozemek dál užíval jako zahradu. Po vypořádání společného jmění se pozemek stal jejím výlučným vlastnictvím a dosud ho užívá jako zahradu. Pozemek byl vždy žalobkyní a jejím bývalým manželem užíván v hranicích, které odpovídaly tereziánskému katastru v dobré víře, že užívají vlastní pozemek v původních hranicích na základě kupní smlouvy ze dne [datum], která je nabývacím titulem. Problémy vznikly až v roce 2010, kdy si žalovaná vyznačila hranice mezi pozemky zatlučením železných kůlů na pozemku žalobkyně, a v roce 2013 syn žalované umístil na pozemek žalobkyně dřevěné kolky a natáhl šňůry, čímž jí znemožnil přístup k části jejího pozemku a jeho obdělávání. Žalobkyně se starala i o travnatý pás vzniklý tím, že s jejím svolením [celé jméno svědka] obdělával řádek své vinice nacházející se pouze 20 cm od hranice pozemku žalobkyně, a to tím způsobem, že tento pás sekala její kamarádka sekačkou. Žalobkyně nikdy neupozornila žalovanou na to, že užívá část pozemku v jejím vlastnictví, neměla k tomu důvod. 4. Žalobkyně vybudovala na místě původního sklepa na parcele [číslo] v k.ú. [část obce] zahradní chatku a jímku na vyvážení. Stavebním úřadem bylo zjištěno, že přesah střechy zahradní chatky žalobkyně zasahuje do oplocení, které žalovaná vybudovala bez stavebního povolení a ohlášení údajně na hranici pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z tohoto důvodu bylo řízení o dodatečném povolení stavby zahradní chatky a jímky na vyvážení vedené u Městského úřadu v Břeclavi pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] usnesením ze dne [datum] přerušeno do doby, než bude ukončeno řízení o předběžné otázce spočívající ve vyřešení sporu o hranici pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Současně byla žalobkyně výzvou z [datum] vyzvána, aby podala žalobu o vyřešení předběžné otázky příslušnému civilnímu soudu. 5. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení hranice mezi uvedenými pozemky, jakož i na určení vlastnického práva ke sporné části pozemku, jež spatřuje ve skutečnosti, že bez vyřešení této otázky nebude dokončeno řízení o dodatečném povolení stavby, která je jejím vlastnictvím a je vybudována na jejím pozemku. 6. Současně žalobkyně doložila geometrický plán vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] na jehož základě byl pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] rozdělen na pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 2.023 m2 v k.ú. [část obce] a pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 247 m2, ke kterému se domáhá určení vlastnictví, s tím, že tento geometrický plán má tvořit přílohu rozhodnutí soudu. 7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že pozemek parc. [číslo] o výměře 2.270 m2, zapsaný na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], užívá po celou dobu od jeho zakoupení kupní smlouvou ze dne [datum] přesně v jeho hranicích tak, jak tento pozemek do této doby užívali předchozí vlastníci, manželé [jméno] a [celé jméno svědka], přičemž hranice pozemku jí při koupi pozemku [celé jméno svědka]. Po celou dobu, až dosud, nikdy nedošlo ke změně hranice, či jejímu zpochybnění, a to až do doby, než si žalobkyně na svém pozemku postavila chatu bez stavebního povolení. Upozornila na to, že žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že předložila soudu geometrický plán [anonymizováno] [příjmení], který byl vypracován k rozdělení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jenž je ve vlastnictví žalobkyně, ovšem jak vyplývá z listu vlastnictví [číslo] jediným a výlučným vlastníkem tohoto pozemku je žalovaná, nikoliv žalobkyně. Tato informace by mohla být považována za chybu v psaní (neboť správně mělo být uvedeno, že pozemek je ve vlastnictví žalované), pokud by předmětný geometrický plán [anonymizováno] [příjmení] nebyl