11 C 256/2020-435 — Okresní soud v Břeclavi

1. Napadeným rozsudkem uložil Okresní soud v Břeclavi („ soud prvního stupně“) žalovanému povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 500 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25% od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části o úrok z prodlení 8,25 % z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok II) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 132 009 Kč k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení]. 2. Proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě podal žalovaný odvolání a navrhl napadený rozsudek zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle žalovaného soud prvního stupně neúplně zjistil stav věci, neprovedl výslechy svědků navržených žalovaným, e-mailovou komunikací s dodavateli a žalobci, čímž porušil procesní normy a zasáhl do práva žalovaného na řádné projednání věci. Žalovaný jimi chtěl prokázat požadavky žalobců na provedení stavby, jejich nesoučinnost a částečné plnění ze smlouvy. Soud bez relevantní argumentace odmítl kompenzační námitku žalovaného a nezabýval se skutečností, že s nedodržením zákonných rozestupů se stavbou na pozemku žalobců a sousední stavbou byli žalobci seznámeni a nejde o absolutní překážku za předpokladu součinnosti i ze strany žalobců. Soud nedostatečně zkoumal odstoupení od smlouvy a neuvedl, které důvody vzal za relevantní pro odstoupení. Žalovaný se v loňském roce (2020) neocitl v žádném prodlení představujícím porušení smlouvy zakládající právo na odstoupení a žalobci podstatné porušení smlouvy neprokázali. Zdržení v procesu získání stavebního povolení nelze považovat za podstatné porušení smlouvy, když k dokončení stavby a převodu práva stavby mohlo dojít ještě v průběhu tohoto roku a žalovaný nemohl získat stavební povolení a stavbu dokončit pro odmítnutí součinnosti žalobci. Pokud proti žalovanému byla zahájena jakákoli exekuční řízení, tato již neběží a neohrozila provedení stavby ani trvání práva stavby. Žalobci nikdy formálně a materiálně od smlouvy neodstoupili, nedodrželi smluvenou formu a nespecifikovali jasně důvody odstoupení. U pozdějších přípisů chybí jasná vůle odstoupit a důvody pro odstoupení. 3. Žalobci v písemném vyjádření k odvolání žalovaného uvedli, že žalovaný byl vyzván k vyjádření k žalobě dle § 114b o. s. ř., přesto nevylíčil rozhodné skutečnosti, na nichž staví svou obranu, a nenavrhl a nedoložil žádné konkrétní důkazy. I jeho následné vyjádření bylo neurčité až zmatečné. Své nároky vůči žalobcům žalovaný nekonkretizoval, až u jednání uvedl, z jakých částek se skládají. Vyčíslil je na 908 000 Kč, ale blíže je nespecifikoval a neučinil řádně v souladu se zákonem vzájemný návrh, jen k prokázání údajného nároku navrhl výslech svého jednatele a obecně objednávky a faktury. Soud je proto správně hodnotil jako účelová tvrzení. Výslech jednatele žalovaného nemůže ve věci nic přinést, stejně jako objednávky a faktury, které nemohou prokázat, že se jednalo o materiál zrovna na dům žalobců, když totožné domy staví žalovaný i na okolních pozemcích a v dalších částech republiky. Zcela absentuje právní titul pro údajnou pohledávku žalovaného, když smlouva mezi účastníky žádné nároky v tomto směru nezakládá. Nemůže se jednat ani o bezdůvodné obohacení, když údajně objednaný materiál se do dispozice žalobců nedostal. Žalobci byli žalovaným opakovaně uváděni v omyl a stavba dle smlouvy by nemohla s ohledem na stavební předpisy být realizována, i kdyby součinnost žalobci poskytli, když sousední vlastník by součinnost neposkytl. Žalovaný neodůvodňuje blíže, v čem mají chybné závěry soudu k přezkumu řádnosti a oprávněnosti odstoupení od smlouvy spočívat. U vlastníků sousedních pozemků došlo také k přerušení či zastavení stavební činnosti a většina vlastníků se s žalovaným soudí. V souladu se smlouvou odst. 5.9 zaniklo právo stavby žalovaného na pozemku parcelní číslo (dále jen„ p. č.“) [číslo], které bylo zřízeno do [datum], a to ke dni odstoupení žalobců od smlouvy k [datum]. Žalovaný právo stavby na pozemku převedl [datum] na [právnická osoba], založený [datum] s jediným jednatelem [jméno] [příjmení] (statutárním orgánem žalovaného) a s jediným společníkem – žalovaným. Dne [datum] bylo u katastrálního úřadu založeno řízení a byla vyznačena plomba pro převod práva stavby, s cílem znemožnit vymahatelnost pohledávek vlastníků pozemků v katastrálním území (dále jen„ k. ú.“) Dobrotice. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích (v přísudečném výroku I a výroku II o nákladech řízení účastníků) i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen„ o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod ust. § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř., zopakoval dokazování některými posléze uvedenými důkazy provedenými soudem prvního stupně a provedl dokazování důkazy předloženými účastníky v odvolacím řízení, aniž tak došlo k porušení § 205a nebo § 211a o. s. ř., viz níže uvedené (smlouvou z [datum], výpisy z katastru nemovitostí, listu vlastnictví (dále jen„ LV“) [číslo] pro k. ú. [anonymizováno], [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] ve Slezsku, předžalobní výzvou z 27. 7. 2020, oznámeními [stát. instituce] č. j. 3742/2020, 3755/2020, [číslo] 2020 z [datum] a [datum] o zahájení řízení o nařízení odstranění staveb na pozemcích p. [číslo] v k. ú. Dobrotice, potvrzením o odchozí úhradě [příjmení] [příjmení] z [datum] a výpisem z účtu [anonymizováno] z [datum], žádostí o vydání společného povolení z [datum], zpětvzetím této žádosti z [datum], e-mailovou komunikací z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a souhlasem vlastníka pozemku p. [číslo] k. ú. [anonymizováno]), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je jen z nepatrné části důvodné, to však z jiných, než uváděných důvodů. 5. Podaným odvoláním nebyl napaden zamítavý výrok II, který proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyl právní moci dnem následujícím poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta pro podání odvolání (§ 212, § 206 odst. 2, § 159 o. s. ř.). 6. V daném případě je napadený rozsudek v přísudečném výroku I v převážné části věcně správný, byť ne se všemi závěry soudu prvního stupně se odvolací soud ztotožňuje. Proto odvolací soud zopakoval řadu listinných důkazů a poučil účastníky o povinnosti tvrzení právně významných skutečností a povinnosti důkazní tam, kde dosud tyto povinnosti zatěžující je nesplnili, a o následcích jejich nesplnění, a doplnil k tomu jimi v odvolacím řízení navržené důkazy. Poté dospěl k závěru, že žalobci z těch povinností, které nesplnili před soudem prvního stupně (když o této skutečnosti shodné skutkové tvrzení účastníci neučinili), v odvolacím řízení splnili povinnost tvrzení a důkazní k zaplacení zálohy dle smlouvy ve výši 500 000 Kč (potvrzením [právnická osoba] z [datum] o zaplacení zálohy 220 000 Kč dne [datum] a [právnická osoba] o zaplacení zálohy 280 000 Kč téhož dne na účet žalovaného označený ve smlouvě z [datum]). Žalovaný pak na výzvu odvolacího soudu (s poučeními) doplnil tvrzení, že žalobci byli žalovaným seznámeni se skutečností, že u zamýšlené stavby podle projektové dokumentace uvedené ve smlouvě z [datum] v čl. 1 odst. 1.1 písm. i) nebude splněna podmínka nezbytné vzdálenosti mezi rodinnými domy na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] a bude třeba žádat o výjimku z § 25 odst. 2 věty první vyhl. č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území, v e-mailech odeslaných z e-mailové schránky [email] užívané žalovaným na adresu žalobce [celé jméno žalobce] [email] dne [datum] (bez zbytečného odkladu poté, co příslušný stavební úřad o této potřebě neformálně žalovaného informoval) a poskytnutí souhlasu bylo urgováno dne [datum], následně [datum] a [datum] prostřednictvím zástupkyně žalobců. S ohledem na posléze uvedené je pak dle názoru odvolacího soudu pro rozhodnutí právně významná skutečnost, zda žalobci byli s touto skutečností (že zamýšlená stavba nesplňuje uvedenou podmínku kladenou na stavby vyhláškou o obecných požadavcích na využití území, významnou pro získání stavebního povolení, a s potřebou souhlasu nejen vlastníků sousedního pozemku, ale i souhlasu žalobců k získání takové výjimky) seznámeni již před podpisem smlouvy z [datum]. Taktomu ovšem podle doplněných a prokazovaných tvrzení žalovaného nebylo. 7. Podle § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. 8. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 o. z.