5 C 257/2021-70 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 89.157 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 106.157 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 2.651,71 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 99.157 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 1.454,30 Kč, a zákonným úrokem z prodlení z částky 89.157 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, dále částky ve výši 27.902,40 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p. a. z částky 95.729,71 Kč od [datum] do [datum] ve výši 5.493,40 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p. a. z částky 93.251,27 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3.113,60 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p.a. z částky 83.251,27 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 172.800 Kč. Uvedl, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce poskytl převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě dne [datum] částku ve výši 100.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobci uhradit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 19,19 % p. a., a to ve 48 měsíčních splátkách po 3.000 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nesplácel, byl celý úvěr žalobcem zesplatněn ke dni [datum], přičemž před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina celkem 104.559,09 Kč. Do data zesplatnění úvěru byly žalobci uhrazeny pouze tři splátky po 3.000 Kč (dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), tedy celkem částka ve výši 9.000 Kč. Po zesplatnění úvěru byly žalobci uhrazeny pouze dne [datum] částka ve výši 7.000 Kč a dne [datum] částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaný dále nereagoval na upomínky a výzvy k úhradě ani na předžalobní výzvu žalobce a zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ([anonymizována dvě slova]) má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet, spolu s úrokem ve výši 19,19 % ročně, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3.000 Kč. Uvedenou výši splátek soud zjistil rovněž ze splátkového kalendáře k předmětné smlouvě. 4. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce tohoto dne převedl částku 100.000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž jako variabilní symbol platby uvedl číslo uzavřené smlouvy. 5. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil na předmětnou smlouvu žalobci částku celkem 26.000 Kč, a to dne [datum] částku ve výši 3.000 Kč, dne [datum] částku ve výši 3.000 Kč, dne [datum] částku ve výši 3.000 Kč, dne [datum] částku ve výši 7.000 Kč a dne [datum] částku ve výši 10.000 Kč. 6. Z výzev k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k okamžité úhradě dluhu. 7. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce prohlásil dlužné dosud neuhrazené částky za splatné ke dni [datum] a že žalobce žalovaného vyzval k okamžité úhradě dluhu. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího archu pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne [datum] žalovanému odeslal. 9. Z vyjádření žalobce, uvedeného v žalobě a v jejím doplnění ze dne [datum], doručeném soudu dne [datum], soud zjistil, že žalobce posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací získaných od žalovaného, nahlédnutím do databází umožňujících toto posouzení, jakož i z jiných zdrojů. V případě databází se jednalo o nahlédnutí do insolvenčního rejstříku ohledně osoby žalovaného a jeho zaměstnavatele, a do databáze SOLUS ohledně žalovaného, které prokázalo, že v nich žádný z nich, resp. žalovaný není veden, dále do databáze NRKI a do databáze vedené společností Nikita Engine s.r.o., které na základě vyhodnocení jimi zvažovaných faktorů přidělilo žalovanému skóre, indikující míru rizika nesplácení úvěru, resp. pravděpodobnost jeho splácení ze strany žalovaného. Lustrací dokladů předložených žalovaným (občanského průkazu, řidičského průkazu) v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky bylo zjištěno, že doklad totožnosti (zřejmě myšleno občanský průkaz) žalovaného není evidován jako neplatný. Žalobce dále vycházel z informací, získaných od žalovaného, a to z jím předložených výpisů z účtu vedeného na jeho jméno u [právnická osoba], za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru (měsíce září až prosinec [rok]). 10. Z výpisů z účtu vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba] shora soud zjistil, že za období 1. 9. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 16,06 Kč, konečný zůstatek 9,06 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 26.353 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období nebyly žádné uskutečněny, provedeny byly dvě odchozí úhrady k témuž neidentifikovanému příjemci v celkové výši 13.000 Kč a dvě platby kartou příjemci [webová adresa] v celkové výši 13.360 Kč. Za období 1. 10. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 9,06 Kč, konečný zůstatek 12,06 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 26.253 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období činily celkem částku ve výši 3.000 Kč, provedeny byly dvě odchozí úhrady k témuž neidentifikovanému příjemci jako v minulém měsíci v celkové výši 3.200 Kč a čtyři platby kartou příjemci [webová adresa] v celkové výši 20.000 Kč. Za období 1. 11. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 12,06 Kč, konečný zůstatek 100.146,56 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 28.502 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období nebyly žádné uskutečněny, provedena byla jedna odchozí úhrada ke stále témuž neidentifikovanému příjemci jako v minulém měsíci ve výši 3.000 Kč a jedna příchozí platba od téhož subjektu, resp. z téhož účtu ve výši 100.000 Kč (zaúčtovaná [datum]), dále byly provedeny tři platby kartou příjemci [webová adresa] v celkové výši 24.500 Kč a tři platby kartou různým označeným příjemcům v celkové výši 867,50 Kč. Za období 1. 12. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 100.146,56 Kč, konečný zůstatek 4,21 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 26.071 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období nebyly žádné uskutečněny, provedeny byly chronologicky dvě platby kartou příjemci [anonymizováno] ve výši 28.775 Kč a [anonymizováno] [webová adresa] ve výši 70.000 Kč, příchozí úhrada z účtu s názvem žalovaného u [právnická osoba] ve výši 50.000 Kč, platba kartou příjemci [webová adresa] ve výši 50.000 Kč, jedna odchozí úhrada ke stále témuž neidentifikovanému příjemci jako v minulých měsících ve výši 6.000 Kč, jedna odchozí úhrada na účet s názvem žalovaného u [právnická osoba] ve výši 6.000 Kč, čtyři platby kartou různým označeným příjemcům v celkové výši 2.838,70 Kč a jedna platba kartou příjemci [webová adresa] ve výši 12.600 Kč. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.). 13. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 o. z.). 14. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.). 15. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 16. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písem