5 C 53/2022-83 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou, doručenou soudu dne 23. 11. 2021, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 39.900 Kč (představující jistinu dluhu), úroku 17,9 % ročně z pohledávky 39.900 Kč od 18. 10. 2021 do 13. 11. 2021 (představujícího sjednaný smluvní úrok), úroku 8,5 % ročně z pohledávky 39.900 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení (představujícího zákonný úrok z prodlení), úroku 8,5 % ročně z pohledávky 39.900 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení (představujícího smluvní úrok dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru), kapitalizovaného úroku ve výši 1.864,09 Kč od 14. 7. 2021 do 17. 10. 2021 (představujícího souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne načerpání úvěru do dne předcházejícího dni zesplatnění), částky 776 Kč (představující příslušenství pohledávky - účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu ve výši 600 Kč a dlužné pojistné ve výši 176 Kč dle dodatku [číslo] k rámcové smlouvě), a náhrady nákladů řízení ve výši 1.628 Kč. Uvedl, že se žalovanou uzavřel dne 7. 7. 2021 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě aktivoval žalované běžný účet, dále dne 10. 7. 2021 se žalovanou uzavřel dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na jehož základě požádala o úvěr ve výši 40.000 Kč a tento úvěr č. [anonymizováno] jí byl schválen a dne 14. 7. 2021 vyplacen na její běžný účet. Žalobce se s žalovanou ve smlouvě dohodli, že žalovaná uhradí poskytnuté peněžité prostředky, společně s dohodnutým úrokem 17,9 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách po 1.007 Kč, splatných vždy do každého 15. dne daného měsíce, splatnost první splátky byla dohodnuta na den 15. 8. 2021. Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácela, žalobci uhradila pouze částku ve výši 100 Kč dne 15. 8. 2021, následně již žalobci neuhradila ničeho, a proto žalobce úvěr ke dni 18. 10. 2021 zesplatnil. Žalované odeslal výzvu k zaplacení dluhu ze dne 18. 10. 2021, obsahující oznámení o zesplatnění úvěru, výzvu k uhrazení dluhu i předžalobní výzvu dle §142a o. s. ř. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 7. 7. 2021 soud zjistil, že touto smlouvou žalobce zřídil žalované běžný účet č. [bankovní účet]. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě shora ze dne 10. 7. 2021 soud zjistil, že na jeho základě byl žalované poskytnut úvěr číslo [anonymizováno] ve výši 40.000 Kč, s dohodnutou základní úrokovou sazbou 17,9 % ročně, se způsobem čerpání převodem na běžný účet žalované shora, s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1.007 Kč, splatnou vždy 15. dne v každém měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru, splácenou automatickým inkasem z běžného účtu žalované shora. 6. Z výpisu z běžného účtu žalované číslo účtu [bankovní účet] ze dne 12. 11. 2021 soud zjistil, že dne 14. 7. 2021 byla na tento účet připsána částka ve výši 40.000 Kč od [příjmení] [příjmení], označená jako načerpání půjčky. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k předčasnému uhrazení všech jejích dluhů v celkové výši 42.540,09 Kč, včetně dluhu z půjčky č. [anonymizováno] ve výši 41.764,09 Kč, do 27. 10. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, bude na ni muset podat žalobu. Z podacího lístku pak vzal soud za prokázané, že tuto předžalobní výzvu žalobce dne 20. 10. 2021 žalované odeslal. 8. Ze sdělení, resp. odpovědi žalobce na výzvu soudu, zda a jakým způsobem si ověřil úvěruschopnost žalované, soud zjistil, že žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tak, že posouzení provedl na základě informací, které mu žalovaná jako klient sama poskytla v žádosti o úvěr. Dále žalobce uvedl, že osobní údaje klienta ověřuje proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobci poskytuje sám klient a žalobce je dále dle potřeby ověřuje. Tato data jsou obsažena v přehledu žádostí o úvěr obsaženém v listině označené jako aplikační data. 9. Žalovaná předložila žalobci potvrzení o výši hlavního příjmu vystavené dne 8. 7. 2021, kterým prokázala výši svých příjmů za předcházející období v průměrné výši 23.577 Kč, trvání pracovního poměru na dobu neurčitou a další údaje. 10. Dále žalobce posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který mu klient udělil v rámcové smlouvě. Žalobce také nahlíží do insolvenčního rejstříku. 11. Po individuálním posouzení všech informací žalobce rozhodne, zda je klient schopen požadovaný úvěr splácet a zda mu jej poskytne, či nikoliv. V případě žalované žalobce neměl důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet, a proto jí jej poskytl. O splnění povinnosti žalobce postupovat při sjednávání úvěru a posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí svědčí i skutečnost, že další žádosti žalované o poskytnutí úvěru žalobce zamítl. 12. Z potvrzení zaměstnavatele o průměrné výši měsíčního příjmu zaměstnance (žadatele o úvěr), vystaveného dne 8. 7. 2021 zaměstnavatelem [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], na jméno žalované, soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce žalované činil 23.577 Kč a že její pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou od 2. 2. 2021. 13. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 14. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 17. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 21. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] ([anonymizováno] [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úv