5 C 247/2025-44 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , vůči žalovanému domáhal zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, tuto skutečnost žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce jistinu a souhrnný poplatek, a to v týdenních splátkách ve sjednané výši, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkově zaplatil právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) částku ve výši , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložené smlouvy o půjčce č. , hodnota, , datované dnem , datum, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku , částka, jako peněžitou půjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 59 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka ve výši , částka, .5. Ze smlouvy o půjčce shora a sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila , částka, a žalovaným uhrazené platby činily celkem částku , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , adresovaného žalovanému, a z podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován a současně vyzván k uhrazení dlužné částky.7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.8. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 3028 odst. 3 citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušených smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.9. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“) a podle zákona č. 321/2001 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr. Je nepochybné, že tehdejší věřitel uzavřel smlouvu s žalovaným, který má postavení spotřebitele a vztahovalo se na něj tedy i ustanovení § 4 a § 6 z. s. ú., podle nichž smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona, a ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou. Tyto informace se v předmětné smlouvě nenachází.10. Podle ustanovení § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4 pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává a ujednání o jiných platbách se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.11. Podle ustanovení § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.12. Podle ustanovení § 39 OZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.13. Podle ustanovení § 451 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle § 451 odst. 2 OZ bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.18. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.19. Při posuzování důvodnosti uplatněného nároku a platnosti předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem soud kromě již zmíněných nedostatků (smlouva neobsahovala v části před podpisy smluvních stran ustanovení o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona ani ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou) zohlednil dále i skutečnost, že smlouva byla uzavřena na předtištěném formuláři, do kterého byly doplněny pouze osobní údaje žalovaného, výše poskytnuté částky, výše souhrnného poplatku a výše a počet splátek. Tento (z výše uvedených okolností jediný možný vyplývající) způsob vzniku smlouvy dle názoru soudu jednoznačně dokládá, že žalovanému nebyl umožněn jakýkoli aktivní projev vůle při tvorbě (až na výše zmíněné doplňované údaje), resp. modifikaci předtištěných smluvních podmínek a smluvní ujednání mu tak v podstatě byla vnucena. Takový postup při uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným je v rozporu s ustanovením § 39 OZ, a proto soud shledal předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Přihlížel rovněž i k tomu, že veskrze celý formulář smlouvy je předtištěn drobným písmem a odkazuje na smluvní podmínky, které však žalovaným nebyly podepsány a není tedy jisté, zda se s nimi vůbec seznámil. Dále soud zohlednil i skutečnost, že výše částky tvořící tzv. souhrnný poplatek dosahuje 83,6 % z půjčené částky, což dle názoru soudu nelze považovat za ujednání v souladu s dobrými mravy.20. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku ve výši , částka, . Žalovaný na poskytnutou částku uhradil , částka, , proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši , částka, žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 451 odst. 1 OZ. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení ve výši sazby 7,75 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem