Žalobou podanou u Okresního soudu v , Anonymizováno, dne , datum, , postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému a doplněnou a opravenou v průběhu řízení se původní žalobce - společnost , právnická osoba, - domáhal po žalovaném zaplacení částky 25.000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25.000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.736,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.370 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a částky 4.225 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), na jejímž základě jmenovaná společnost poskytla žalovanému dne , datum, částku 19.000 Kč. Dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, Dodatek č. , hodnota, k této smlouvě o úvěru, na jehož základě mu byl poskytnuta částka 6.000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit společnosti , právnická osoba, částku 30.270 Kč, a to nejpozději do , datum, . Žalovaný své smluvní povinnosti řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení se splácením úvěru. Žalovaný celkem na uvedenou smlouvu uhradil částku 17.250 Kč, a to na poplatky za prodloužení splatnosti úvěru. Pohledávka jmenované společnosti z uvedené smlouvy byla původnímu žalobci postoupena na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne , datum, a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a žalobou se domáhal zaplacení celé nesplacené jistiny úvěru ve výši 25.000 Kč, zákonného úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, z postoupené jistiny pohledávky 25.000 Kč ve výši 1.736,30 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5.270 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ve výši 4.225 Kč.2. Z důvodu postoupení žalované pohledávky v průběhu řízení původním žalobcem na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud rozhodl o procesním nástupnictví na místě žalobce, a od , datum, , což je den právní moci usnesení o procesním nástupnictví č. j. , spisová značka, , je tak žalobcem společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, .3. Soud považuje žalobu za doručenou žalovanému v souladu s ustanoveními § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se po celou dobu řízení k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, u jednání provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy a zjistil následující skutečnosti.5. Žalobce soudu předložil elektronické dokumenty označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, a dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , které však neobsahují žádné elektronické podpisy žalovaného ani žalobce a počítačový systém hlásí, že se jedná o nepodepsané dokumenty. Z těchto dokumentů tak nelze dovodit, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla taková smlouva o úvěru, tj. v předkládaném znění včetně jejích dodatků, uzavřena, a že se uvedené subjekty shodly na tom, co je v těchto dokumentech uvedeno.6. Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne , datum, soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne , datum, připsána částka 19.000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a dne , datum, částka 6.000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, od společnosti , právnická osoba7. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnost , právnická osoba, existuje od , datum, a po celou dobu její existence do předmětu jejího podnikání patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a společnost , právnická osoba, (nyní v likvidaci) existuje od , datum, . Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného , Anonymizováno, soud zjistil, že nynější žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, je právnická osoba zapsaná v tomto rejstříku pod registračním číslem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pohledávka společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . vůči žalovanému z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena původnímu žalobci dne , datum, , což soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, adresovaného žalovanému, z dopisu ze dne , datum, , ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z poštovního podacího archu). Výzvou před podáním žaloby datovanou dnem , datum, vyzval původní žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení žalované pohledávky (zjištěno z této výzvy a z poštovního podacího archu ze dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, původní žalobce postoupil pohledávku vůči žalovanému z předmětné smlouvy o úvěru současnému žalobci, což soud zjistil z uvedené smlouvy.8. Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.9. Předmětem řízení je postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na sjednaný úrok, náklady spojené s upomínáním, poplatky a smluvní pokutu na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále „OZ“) jako smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, (dále „ZSÚ“). Dle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů včetně spotřebitele a, pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru nebo její dodatky, a že se uvedené subjekty shodly na tom, co je v těchto dokumentech uvedeno. V řízení bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, žalovanému poskytla žalovanému dne , datum, částku 19.000 Kč a dne , datum, částku 6.000 Kč, celkem tedy 25.000 Kč. S ohledem na předmět podnikání jmenované společnosti má soud za to, že uvedená částka byla žalovanému poskytnuta na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejíž znění v řízení nebylo zjištěno. Původní žalobce uvedl, že žalovaný na předmětnou smlouvu zaplatil částku 17.250 Kč, a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil více. Žalovaný je proto povinen z titulu uvedené úvěrové smlouvy zaplatit pouze to, co mu bylo poskytnuto a co dosud nevrátil, tj. částku 7.750 Kč. Jelikož žalobce prokázal, že mu nárok věřitele z uvedené smlouvy o úvěru vůči žalovanému byl postoupen, soud žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení v zákonné sazbě jdoucí od , datum, do zaplacení. Na tento úrok z prodlení má žalobce nárok dle § 1970 OZ. Zákonná sazba tohoto úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila k uvedenému dni 11,5 % ročně, proto soud úrok z prodlení z přiznané částky žalobci přiznal v požadované sazbě (výrok I. tohoto rozsudku).12. Soud považuje za vhodné dodat, že i v případě, že by žalobce prokázal tvrzené znění uzavřené smlouvy o úvěru, soud by ve věci rozhodl stejně. Žalobce totiž neprokázal, že před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Přestože byl žalobce soudem vyzván k doplnění rozhodujících skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání řádného ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytovatelem úvěru, žádné listinné důkazy v tomto směru nepředložil. Současně výslovně uvedl, že žádné další návrhy na dokazování ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného činit nebude, neboť má za to, že vzhledem k nízké nominální hodnotě poskytnuté částky byla úvěruschopnost žalovaného řádně posouzena. Soud tak neměl k dispozici žádné podklady, z nichž by bylo možno zjistit, jaké informace o příjmových, majetkových a výdajových poměrech žalovaného měl žalobce před uzavřením smlouvy k dispozici, jakým způsobem je vyhodnotil a na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Žalobce proto neunesl důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného.13. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývajících částech zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich byl částečný.