Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 115.255 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 115.255 Kč ve výši 11,5% ročně od , datum, do zaplacení, částku 19.435,86 Kč, úrok ve výši 68,35 % p. a. z částky 97.150,79 Kč od , datum, do , datum, ve výši 4.249,92 Kč a úrok ve výši 12 % p. a. z částky 97.150,79 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 349.228 Kč. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce žalovanému poskytl dne , datum, částku 99.000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Tento úvěr měl žalovaný splácet ve 48 měsíčních splátkách po 6.063 Kč splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný zaplatil dne , datum, částku 6.063 Kč, dne , datum, částku 6.063 Kč, dne , datum, částku 6.063 Kč a dne , datum, částku 6.063 Kč. Jelikož žalovaný neplnil řádně závazky vyplývající ze smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, došlo k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Podle smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, stávají součástí nové jistiny úvěru, která tímto činí 113.657,68 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru vzniklo žalobci rovněž právo na zaplacení smluvních pokut za prodlení s 5. a 6. splátkou ve výši 998 Kč (za každou splátku smluvní pokuta ve výši 499 Kč). Žalobci současně vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč (200 Kč za prodlení se splátkami č. , hodnota, ., č. , hodnota, . a č. , hodnota, ). Žalovaný se mimo jiné zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Smluvní pokutu požaduje žalobce počínaje dnem , datum, do data vyhotovení žaloby, tj. , datum, ve výši 19.435,86 Kč. Žalovaný na uvedenou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobce požaduje také zákonný úrok z prodlení z částky 115.255 Kč ve výši 11,5 % ročně a úrok ve výši 68,35 % ročně z částky 97.150,79 Kč za dobu od , datum, do , datum, a úrok ve výši 12 % ročně z částky 97.150,79 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 349.228 Kč.2. Žalovaný ve svém podání ze dne , datum, navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že s žalobcem uzavřel předmětnou smlouvu o úvěru, ale s žalobou nesouhlasí, protože předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná z důvodu, že obsahuje ustanovení o úroku, který je ve zjevně nemravné a nepřiměřené výši, a z důvodu, že žalobce nezkoumal a neposoudil úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěr, jelikož si nevyžádal žádný doklad o výši nájemného či jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením a omezil se výhradně na tvrzení žalovaného. Ačkoliv žalobce tvrdí, že ověřil skutečnost, že je předmětný bankovní účet, na který měla být jistina úvěru vyplacena, skutečně žalovaného, a že zjistil, že žalovaný má pracovní poměr, tak žádným způsobem netvrdí a neprokazuje, že by konkrétní výpisy z tohoto bankovního účtu pro účely posouzení úvěruschopnosti jakkoliv zkoumal, aby mohl dospět k závěru, že žalovaný bude schopen daný úvěr splatit. Obdobné pak platí rovněž pro tvrzení žalobce, že si vyžádal výpis z nebankovního registru klientských informací, kdy v rámci svého podání uzavírá, že žalovaný v době podpisu předmětné smlouvy žádné další závazky neměl. Ani toto tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť žalovaný v době čerpání tohoto úvěru neustále čerpal kontokorent, který žalobce žádným způsobem nereflektoval, ačkoliv tak jednoznačně učinit měl a mohl. Žalobkyně se pak vůbec nezabýval tím, jaké jsou příjmy a výdaje osob, které žijí s žalovaným ve společné domácnosti a tyto příjmy a výdaje si nijak neověřil, i když zjistil, že žalovaný žije v domácnosti s dítětem, ke kterému má vyživovací povinnost. Dále uvedl, že z předkládaného výpisu z jeho bankovního účtu vyplývá, že žalovaný měl před podpisem předmětné smlouvy na svém bankovním účtu záporné zůstatky finančních prostředků, kdy měl v měsíci , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstatek mínus 5.635 Kč a v měsíci , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstatek ve výši mínus 16.980,47 Kč. Žalobce přitom uvádí, že disponoval výpisy z bankovního účtu žalovaného, a tato špatná finanční situace žalovaného tak musela být žalobci jakožto profesionálovi a odborníkovi, který se dlouhodobě pohybuje na trhu se spotřebitelskými úvěry a je vybaven odborným aparátem, zjevná. Podle § 75 ZSÚ je žalobce povinen svou činnost vykonávat s odbornou péčí. Pokud jednal bez této odborné péče, jde to podle § 5 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku k jeho tíži. I v situaci, kdy by soud přisvědčil právní argumentaci žalobce, že prvotní přiblížení ke své majetkové situaci činí právě žalovaný coby spotřebitel, nezbavuje to žalobce coby poskytovatele úvěru povinnosti tyto tvrzené údaje ověřovat. Zároveň žalovaný uvedl, že souhlasí s tvrzením žalobce o provedených úhradách žalovaného, které celkově činily 24.252 Kč.3. Žalobce vzal poté dne , datum, žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 14.423 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.423 Kč ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení požadované v rámci nároku specifikovaného v bodě I.1) žalobního petitu, co do částky 2.466,86 Kč požadované v rámci nároku specifikovaného v bodě I.2) žalobního petitu a co do úroku ve výši 59,72 % p. a. z částky 97.150,79 Kč od , datum, do , datum, požadovaného v rámci nároku specifikovaného v bodě I.3) žalobního petitu. Toto částečné zpětvzetí žaloby odůvodnil aktuálním vývojem judikatury.4. Soud z důvodu výše uvedeného částečného zpětvzetí žaloby řízení v této části zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), a to usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .5. Předmětem řízení tak zůstala částka 100.832 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 100.832 Kč ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, částka 16.969 Kč, úrok ve výši 8,63 % p. a. z částky 97.150,79 Kč od , datum, do , datum, a úrok ve výši 12 % p. a. z částky 97.150,79 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 349.228 Kč.6. Žalovaný dne , datum, soudu sdělil, že dne , datum, byla provedena na uvedenou smlouvu úhrada částky 74.748 Kč, čímž na uvedenou smlouvu bylo uhrazeno celkem 99.000 Kč, a že tedy bylo vráceno vše, co bylo poskytnuto.7. U jednání dne , datum, vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 74.748 Kč, a to z důvodu, že žalovaný tuto částku žalobci , datum, zaplatil. Soud proto řízení ohledně této částky zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Předmětem řízení tak zůstala částka 26.084 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 100.832 Kč ve výši 11,5 % ročně od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení z částky 26.084 Kč ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, částka 16.969 Kč, úrok ve výši 8,63 % ročně z částky 97.150,79 Kč od , datum, do , datum, a úrok ve výši 12 % ročně z částky 97.150,79 Kč od , datum, do zaplacení, který žalobce požadoval maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 349.228 Kč.8. Soud ve věci provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.9. Žalobce existuje od , datum, , pod výše uvedenou obchodní firmou podniká od , datum, a do předmětu jeho podnikání od , datum, patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z obchodního rejstříku a z úplného výpisu ze seznamu ČNB regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).10. Na základě shodných tvrzení účastníků, dokumentu označeného jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru č. , hodnota, , dokumentu označeného jako dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru a doručenky má soud za prokázané, že žalobce jako poskytovatel uzavřel s žalovaným coby klientem elektronicky dne , datum, smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 99.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 6.063 Kč, kdy zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,34 % ročně. Ve smlouvě byly ujednány sankce za neplnění závazků žalovaného (zjištěno z označené smlouvy).11. Na základě shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že dne , datum, žalobce z titulu uvedené smlouvy poukázal na účet žalovaného částku 99.000 Kč a že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný uhradil žalobci na uvedenou smlouvu celkově částku 99.000 Kč.12. Soudu byl předložen doklad označený jako „hodnocení klienta“ datovaný dnem , datum, v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 34.756 Kč, že výdaje žalovaného činí 15.823 Kč měsíčně, z čehož 4.860 Kč je životní minimum žalovaného, 7.473 Kč výdaje na bydlení, 3.490 Kč výdaje na 1 dítě v domácnosti, že žalovaný je ženatý, bydlí ve vlastním bydlení. Z předložených potvrzení o příchozích úhradách na účet žalovaného vedený u , právnická osoba, . č. , č. účtu, ve dnech , datum, a , datum, soud zjistil, že uvedený příjem žalovaného byl žalobcem ověřován na základě těchto potvrzení. Výpisy z registrů SOLUS a NRKI žalobce doložil, že si zjišťoval informace o případné zadluženosti žalovaného. Nepředložil však soudu žádný doklad, z něhož zjišťoval běžné výdaje žalovaného, např. nájemní smlouva, smlouva o dodávkách elektřiny či plynu, výpisy z běžného účtu žalovaného zachycující pravidelné výdaje žalovaného platné k datu uzavření smlouvy.13. Žalovaný soudu předložil výpis ze svého účtu vedeného u , právnická osoba, ., pod č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , tedy z období jednoho měsíce předcházejícího uzavření předmětné úvěrové smlouvy, z něhož soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil -5.635,55 Kč a konečný zůstatek činil -16.980,47 Kč, což znamená, že žalovaný rozhodně v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy neměl žádné volné prostředky.14. Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.15. V tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ), ve znění účinném od 29. 5. 2022. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud posoudil učiněná skutková zjištění dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného při uzavírání předmětné smlouvy, jelikož se spokojil pouze s ověřením příjmu žalovaného, ale nijak neověřoval pravidelné výdaje žalovaného. Nahlédnutí do registrů SOLUS a NRKI sice dává poskytovateli spotřebitelského úvěru informace o případné zadluženosti spotřebitele, ale nenahrazuje informace o pravidelných výdajích spotřebitele na nezbytné životní potřeby jako je např. nájemné, a pokud by byl žalovaný vlastníkem bytu, tak příspěvky do fondu oprav, náklady na energie, internet, potraviny apod. Dle názoru soudu nelze tyto informace o skutečných výdajích spotřebitele nahrazovat ani odkazem na částku životního minima, kterou soud s ohledem na ceny uvedených komodit nepovažuje za odpovídající skutečným nutným výdajům spotřebitele. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatně sjednanou. Soud má za prokázané, že na základě této neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobce poskytl žalovanému částku 99.000 Kč a že žalovaný žalobci tuto částku před vyhlášením tohoto rozsudku žalobci vrátil. Žalovaný proto již není povinen žalobci cokoli dalšího platit, a to dle ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zbývajícím po částečném zastavení řízení zamítl. (výrok II. tohoto rozsudku)17. Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků, kdy použil analogický postup jako při poměrné úspěšnosti účastníků v řízení upravený v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Pokud se totiž týká částky 16.889 Kč, pro které bylo řízení zastaveno na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobcem ze dne , datum, , pak ve vztahu k ní by podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, jelikož žalobce vzal žalobu v této části zpět nikoli pro chování žalovaného. Pokud se týká částky 74.748 Kč, ohledně které bylo řízení zastaveno na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobcem ze dne , datum, , pak ve vztahu k ní by měl právo dle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. na zaplacení náhrady nákladů řízení žalobce, jelikož ohledně této částky byla žaloba podána důvodně a v této části byla vzata zpět pro chování žalovaného. Pokud se týká částky 43.053 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, pak by měl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, jako plně úspěšný účastník. Soud pak v rámci úspěchu žalovaného zohlednil i výši zamítnutého příslušenství. Z uvedeného tedy nelze dovodit, že by některý z účastníků byl ve sporu výrazně úspěšnější, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.