CS · EN DE FR brzy

10 C 465/2022-105 — Okresní soud v Českých Budějovicích

ECLI: ECLI:CZ:OSCB:2023:10.C.465.2022.3
Datum: 2023-04-04
Předmět: o určení vlastnického práva k nemovité věci
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§
["dědění""držba""mimořádné vydržení""notářský zápis""peněžité plnění""převod nemovitostí""smlouva kupní""vydržení""znalecký posudek"]
O co šlo: o určení vlastnického práva k nemovité věci (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2)
1. Žalobce svou žalobou podanou soudu dne [datum] žádal soud o určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 28 m2 v k.ú. [část obce]. Žalobce tvrdil, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, avšak je připlocen k dalším pozemkům v dlouhodobém vlastnictví žalobce. Žalobce je vlastníkem parcely [číslo] zahrada o výměře 746 m2, tuto zahradu rodina žalobce užívá již více než 50 let a skládá se i ze zahrady parc. [číslo]. Již od 50. let minulého století tuto nemovitost vlastnila babička žalobce, v sedmdesátých letech minulého století byla převedena do vlastnictví matky žalobce a následně v roce [rok] na základě kupní smlouvy nabyl tyto nemovitosti přímo žalobce. [příjmení] byla oplocena již v 60. či v 70. letech minulého století, přičemž ještě předtím byla historicky zaplocena dřevěným plůtkem, který otec žalobce v 60. či v 70. letech změnil na betonové sloupky s pletivem, přičemž zachoval umístění plotu. Ve stejných hranicích je oplocení vedeno dodnes, žalobce jej neměnil. Žalobce zjistil danou skutečnost o vlastnictví pozemku parc. [číslo] jiným subjektem nejprve z vývěsky obce v roce [rok] Dohoda mezi ním a tehdy ještě Pozemkovým fondem uzavřena nebyla. Následně až v červenci roku [rok] obdržel od žalované výzvu a poté se žalovanou uzavřel pachtovní smlouvu [číslo] a dohodu o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci [číslo], čímž uhradil za užívání nemovité věci za období od [datum] do [datum] částku 4 373 Kč. Žalovaná tímto postupem a úhradou„ pachtovného“ podmiňovala možnost následného odkupu pozemku. Dne [datum] žalobce požádal žalovanou o prodej pozemku. Závěrem znaleckého posudku zadaným žalovanou bylo stanoveno, že obvyklá cena daného pozemku ve výměře 28 m2 je 24 750 Kč, s čímž žalobce nesouhlasil. Žalobce nesouhlasil s tím, že pozemek byl ohodnocen jako stavební pozemek, když se jedná o zahradu. Žalovaná však jinou cenu akceptovat nemohla, tudíž žádná kupní smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla. Žalobce tvrdil, že k vydržení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] došlo již jeho matkou, ne-li dříve, s ohledem na jeho užívání babičkou žalobce, tudíž je zřejmé, že vydržení svědčí i jemu. Dále žalobce v případě, že by se soud neztotožnil s názorem na vydržení předmětné nemovitosti, navrhoval tzv. mimořádné vydržení vlastnického práva, a to z toho důvodu, že žalobce užíval shora uvedenou věc spolu se svou rodinou po dobu více než 50 let s tím, že nikdo jejich vlastnické právo po celou tu dobu nerozporoval. K námitce žalované, že žalobce nezachoval náležitou opatrnost při převedení nemovitostí matkou na jeho osobu kupní smlouvou z roku [rok] žalobce uvedl, že neměl ani nemohl mít pochybnosti o tom, že plocha držených pozemků odpovídá ploše uvedené v nabývacích titulech. Žalobce neměl sebemenší důvod pochybovat a přistupovat k přeměření nabytých nemovitých věcí. Nadto oplocení bylo po celou dobu ve stejných hranicích při držbě majetku jeho babičkou i jeho matkou. K tvrzení žalované, že předmětný pozemek vznikl až na základě digitalizace v roce [rok] z původní parcely pozemkového katastru [číslo] který se rozdělil na pět pozemků, uváděl žalobce, že žádné pochybnosti neměl a mít ani nemohl. Žalovaná vlastnické právo žalobce k předmětném pozemku počala sporovat až výzvou ze dne [datum], minimálně do doby digitalizace nikdo žádné pochybnosti o vlastníkovi pozemku neměl. Aniž by byla započítána oprávněná držba právních předchůdců žalobce, tak již v době roku [rok], pozemek, který tvořil a nadále i tvoří funkční celek s jeho zahradou, zcela oprávněně držel již 23 let. Žalobce jako osoba neznalá práva jednal v tomto směru na základě doporučení žalované, kdy byla již podána žádost v roce [rok] vzhledem k tomu, že se z vývěsky obce dozvěděl, že část jeho zahrady má údajně vlastnit někdo jiný než on, a proto se snažil domoci nápravy nesprávného chybného údaje, nadále však s přesvědčením, že předmětný pozemek vlastní on. Žalovaná mu dávala doporučení prostřednictvím příslušných formulářů, jak má postupovat a on jako právní laik postupoval na základě rad žalované. 2. Žalovaná předmětný nárok neuznávala, uváděla, že žalobce nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem sporného pozemku, byť jej bez oprávnění desítky let využíval. [obec] víra žalobce či jeho právních předchůdců musí být v dané věci posuzována i z hlediska toho, zda žalobce při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti o tom, zda plocha držených pozemků odpovídá ploše uvedené v nabývacích titulech. Žalovaná uvedla, že pozemek parc. [číslo] vznikl při digitalizaci v roce [rok] z původní parcely pozemkového katastru [číslo] fakt, že část tohoto původního pozemku žalobce dlouhodobě užívá, automaticky neimplikuje jeho dobrou víru. Žalovaná dále uvedla, že žalobce již žádostí ze dne [datum] žádal o převod pozemku do jeho vlastnictví s tím, že dopisem ze dne [datum] mu bylo odpovězeno, že pozemky, o jejichž převod žádá, se nacházejí v zastavitelném území obce a počítá se s nimi pro rozšíření stávající komunikace, a tudíž převod na žalobce možný není. Žalobce opětovně žádal o převod nemovitostí žádostí ze dne [datum] a dne [datum] mu žalovaná odpověděla, že tento pozemek je z převodu vyloučen. Až dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pachtovní smlouva [číslo] a následně bylo požádáno o převod tohoto pozemku do vlastnictví. Žalobce však nesouhlasil s cenou stanovenou znaleckým posudkem a rozhodl se řešit tuto situaci soudní cestou. Z tohoto ohledu namítala žalovaná, že žalobce již dříve připouštěl, že vlastníkem předmětného pozemku není a žádal o jeho převod, ale s ohledem na nesouhlas s navrhovanou kupní cenou se nyní domáhá určení, že vlastníkem je z titulu vydržení. Žalovaná uzavírala, že má za to, že předmětný pozemek nemohl žalobce vydržet, neboť v tomto případě nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro vydržení, a to zejména podmínka dobré víry u oprávněné držby, případně poctivost a pravost držby. Žalobce nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem předmětného pozemku. 3. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 28 m2 je ve vlastnictví žalované, zato pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 746 m2 je ve vlastnictví žalobce. Jedná se o sousedící pozemky. Z notářského zápisu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (matka žalobce) prodává svému synovi [jméno] [celé jméno žalobce] nemovitosti zapsané na LV [číslo] to dům [adresa], se stp. [číslo] o výměře 55 m2, domu [adresa] se stp. [číslo] o výměře 873 m2, pp. [číslo] – zahrada o výměře 1 107 m2, pp. [číslo] – ostatní plocha o výměře 289 m2 a stp. [číslo] – zastavěná plocha o výměře 26 m2. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že zde existovala parcela [číslo] o výměře 809 m2, která byla následně na základě digitalizace rozdělena na pět dalších pozemků, což plyne z výpisu z katastru nemovitostí, porovnání parcel [část obce] ke dni [datum]. Z parcely KN [číslo] vznikla parcela [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]. U parcely [číslo] je uveden druh pozemku zahrada, výměra 28 m2. 6. Z katastrálních map (ortofotomap) z dnešní doby, z historických leteckých snímků z let [rok], [rok], [rok] byl soudem zjištěn současný stav předmětných pozemků v rámci vlastnických vztahů i viditelné oplocení, jak je patrné i z historických leteckých snímků. 7. Z odpovědi na žádost o převod pozemku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádost o převod pozemku shora uvedeného byla zamítnuta, a to z toho důvodu, že se tento pozemek nachází v zastavitelném území obce a počítá se s ním na rozšíření místní komunikace. 8. Z odpovědi žalované ve věci prodeje pozemku [číslo] a [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělovala žalobci, že nelze žádosti vyhovět, jelikož jsou tyto pozemky z převodu vyloučeny. 9. Z výzvy – sdělení k užívání pozemku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce o tom, že pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalované, avšak užíván a zaplocen žalobcem, přičemž uváděla, že pokud je užíván, je třeba toto užívání řešit i zpětnou úhradou za užívání a uzavřít nájemní či pachtovní smlouvu se žalovanou. 10. Z pachtovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pachtovní smlouva od [datum] na dobu neurčitou, týkající se předmětného pozemku. Pachtovné bylo stanoveno na částku 500 Kč ročně. Na základě dohody o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla stanovena úhrada za období od [datum] do [datum] ve výši 4 373 Kč, kterou žalobce uhradil. Následně žalobce podal žádost vlastníka (spoluvlastníka) stavby ze dne [datum] o převod předmětného pozemku do vlastnictví žalobce. 11. Dále sdělen podstatný obsah znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], který s

Citovaná ustanovení

§ 134 (40/1964 Sb.)§ (509/1991 Sb.)§ 1095 (89/2012 Sb.)§ 129 (89/2012 Sb.)§ 130 (89/2012 Sb.)§ 132 (89/2012 Sb.)§ 134 (89/2012 Sb.)§ 3028 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 80 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.