28 C 297/2023-87 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 27. 9. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 38 461,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 19. 9. 2023 do zaplacení, dále aby bylo žalované uloženo zaplatit mu přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 19. 9. 2023 do zaplacení a rovněž aby bylo žalované uloženo zaplatit mu náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce, a to s odůvodněním, že vůči žalobci bylo 13. 12. 2021 Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, územním odborem , právnická osoba, , službou kriminální policie a vyšetřování, a to na základě usnesení č.j , Anonymizováno, , zahájeno trestní stíhání pro trestný čin výtržnictví podle ust. § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Okresní soud v , právnická osoba, usnesením spisové značky , spisová značka, postoupil věc Magistrátu města České Budějovice k projednání toho, zda nemohl být ve věci spáchán přestupek, čímž bylo pravomocně projednáno a ukončeno trestní stíhání vůči žalobci, a to takovým způsobem, který vzhledem k absenci pravomocného odcizujícího rozsudku zakládá odpovědnost státu za náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce stížnost, následně byla v mé věci podána žaloba, a i v průběhu celého trestního řízení se žalobce aktivně hájil a využíval zákonné možnosti v rámci svého práva na obhajobu. V rámci nároku na náhradu škody uplatňuje žalobce nárok na náhradu škody vzniklou v podobě nákladů obhajoby v trestním řízení vedené , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokátem, a to v celkové výši 35 921,20 Kč, která vyplývá z vyúčtování obhajoby advokáta. Žalobce uvedl, že vyúčtovaná odměna a náhrada hotových výdajů byly účtovány v souladu k příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 177/1996 Sb. jako odměna mimosmluvní. Pokud žalovaná ve svém stanovisku namítala, že nebyla přeložena faktura či jiný doklad o úhradě, žalobce připomíná, že již v komunikaci se žalovanou uváděl, že prokázání úhrady není potřeba, neboť dle nového občanského zákoníku je odškodňována újma, což je v případě i dluh, tedy není rozhodné, zda právní služby jsou žalobcem uhrazeny či nikoliv, ale to, zda skutečně nárok není, vznikl. což se podává z trestního spisu a z úkonů obhájce ve věci. Žalobci tak vznikl nejméně závazek (dluh) vůči obhájci, přičemž plná moci je součástí trestního spisu. Žalovaná tak měla dostatek podkladů pro rozhodnutí o této části škody. Dále žalobce na náhradě škody uplatňuje také škodu v podobě ušlého zisku v celkové výši 2 538,99 Kč, za který považuje veškerý čas, který musel trávit při svém výslechu, poradách s advokátem a na hlavním líčení, a to násobenou hodinovou mzdou, která mu ušla jako výdělek v jeho zaměstnání. Konkrétně se jednalo o 2 hodiny dne 2. 2. 2022 v čase od 8:30 do 10:30 hodin včetně cest, dále 4 hodiny porad dne 18. 12. 2021, 1. 2. 2022 a 15. 2. 2023 a 3 hodiny (včetně cest) u hlavního líčení dne 22. 2. 2023, celkem za 9 hodin stráveného času (po 282,11 Kč za jednu hodinu), tedy v součtu 2 538,99 Kč. V souvislosti s trestním stíháním však žalobce uplatňuje také v souladu ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb. požadavek na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to v penězích, neboť v tomto případě nelze nemajetkovou újmu nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující (žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1263/17, podle kterého konstatování porušení práva má jen podpůrnou funkci). Žalobce jako přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu požaduje částku ve výši 100 000 Kč. Žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 6. 2012 (R 122/2012), podle kterého nejsou u požadavku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, stanoveny přímo právním předpisem, v jakých konkrétních skutkových podstatách by vznik nemajetkové újmy měl spočívat, a proto přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Žalobce připomíná, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představu spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva na místě pouze tehdy, jestliže nejsou z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Žalobci vinou nezákonného trestního stíhání vznikla značná nemajetková újma, kterou spatřuje především v tom, že došlo k dehonestaci jeho jména a jeho dobré pověsti, dále, že u něj vyvstaly obavy ze ztráty perspektivního soudního norovaného zaměstnání, že u něj došlo k narušení soukromého, zejména rodinného života a psychiky a dále, že stres a nejistota nepřispěli k dobrému studijnímu prostředí, když dokončoval magisterské studium. S ohledem na uvedené se samotné konstatování porušení práva logicky nejeví jako dostačující (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III US 1263/17), a proto žalobce požaduje přiměřené zadostiučinění v penězích. Zásah do všech sfér života žalobce je tak významný, že jako přiměřené zadostiučinění se jeví částka ve výši nejméně 100 000 Kč. Žalobce při stanovení této částky vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, z dne 27. 6. 2012, především tedy z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadu trestního stíhání do osobnostní sféry. Jde-li o povahu věci, pak trestní stíhání bylo v rámci zahájení trestního stíhání kvalifikováno jako výtržnictví podle ustanovení § 358 odst. 1, tr. zákoníku, za který hrozí trest odnětí svobody v délce až dvou let. Ačkoliv se jedná o trestný čin spíše méně závažný, pro žalobce by jakákoliv forma odsouzení automaticky znamenala ztrátu zaměstnání. Povaha trestní věci je tak byla pro žalobce velmi závažná. Jde-li o trestní stíhání, tak to bylo od vedeno od 13. 12. 2021 a trvalo jeden a čtvrt roku. Ačkoliv na první pohled se zdá tato doba jako relativně krátká, mohlo být trestní řízení realizováno za výrazně kratší dobu, neboť došlo ke snaze zákonné soudkyně se vyloučit z projednávání věci, v důsledku čehož pak před svým odchodem do důchodu nestihla projednat věc a tuto musel převzít jiný soudce. Jde tedy o zřejmý průtah, neboť obžaloba byla podána , právnická osoba, . 2022, avšak k prvnímu nařízenému hlavnímu líčení došlo až 22. 2. 2023, tedy cca jeden rok se v trestním řízení projednání věci nekonalo. Ačkoliv řízení bylo skončitelné v horizontu cca a čtvrt roku, přesto se protáhlo na téměř jeden a čtvrt roku. Žalobce neuplatňuje samostatně nárok na odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, avšak činí tento nárok v rámci uplatnění odškodnění za nezákonné trestní stíhání, přičemž podle jeho názoru by průtahy měly být zohledněny právě v kritériu délce trestního stíhání. Dopisem ze dne 30. 3. 2023 doručeným žalované téhož dne se žalobce prostřednictvím svého zástupce obrátil na Ministerstvo spravedlnosti ČR se žádostí o náhradu škody způsobenému v uvedeném řízení a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, přičemž tyto nároky specifikoval a také v nezbytné míře nutnosti prokázal. Ministerstvo spravedlnosti ČR na tuto žádost reagovalo svým stanoviskem ze dne 18. 9. 2023, přičemž přistoupilo k úhradě toliko jediného nároku, a to úhrady úplaty znalci za zpracování znaleckého posudku ve věci. S ohledem na sdělení žalované v závěru stanoviska, že tímto má žalobce pokládat mimosoudní projednání věci za ukončené, nemusí žalobce ohledně podání této žaloby čekat na uplynutí zákona jak lhůty, která by proběhla 30. 9. 2023 a může své zbývající žalovanou doposud neuhrazené nároky uplatnit touto žalobou. Žalobce tak požaduje z uplatněných nároků zákonný úrok z prodlení od 19. 9. 2023, neboť dne 18. 9. 2023 informovala žalovaná žalobce o tom, že nereflektuje pozitivně na jeho výzvu k úhradě specifikovaných nároků.2. Žalovaná ve vyjádření žalobě ze dne 26. 10. 2023 uvedla, že nároky uplatněné žalobou neuznává. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 30. 3. 2023 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 154 960,19 Kč, sestávající se z nároku na náhradu vynaložených nákladů na obhajobu ve výši 35 921, 20 Kč, z nároku na náhradu nákladů vynaložených na znalecký posudek ve výši 16 500 Kč, nároku na náhradu ušlého zisku žadatele ve výši 2 538,99 Kč a nároku na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním žalobce ve výši 100 000 Kč, to vše z titulu nezákonného trestního stíhání žalobce vedeného před Okresním soudem v , právnická osoba, po spisovou značkou ,