Okresní soud v Českých Budějovicích 27 C 80/2026-66 – Náklady řízení

Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 239 779,23 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze dvou smluv o úvěru uzavřených mezi žalobcem a žalovaným, a to smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č., hodnota, ze dne , datum, a smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č., hodnota, ze dne , datum, .2. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěrů s odbornou péčí schopnost žalovaného požadované úvěry splatit, když vyšel z informací sdělených žalovaným, dále ze statistického modelu a dále provedl lustraci žalovaného v databázi SOLUS a NRKI, CEE a ISIR.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 122 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 23,9% ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3116 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, který žalobci sdělil, že je zaměstnán, jeho mzda činí 35 000 Kč měsíčně, má výdaje spojené s bydlením ve výši 4 170 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 8000 Kč měsíčně a splácí další závazky ve výši 4500 Kč měsíčně, je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů (zjištěno z Karty klienta a z písemného prohlášení žalovaného ). Z přehledu pohybů na účtech za období od listopadu 2024 do , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaný měl velké množství dalších závazků, a dále, že v prosinci 2024 žalovaný obdržel mzdu ve výši 36 397 Kč a v lednu 2025 žalovaný obdržel od Úřadu práce částku ve výši 14 130 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto jej žalobce dopisem ze dne , datum, zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému). Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).5. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 258 677,55 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 26,28% ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 4% z aktuální dlužné částky ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, který žalobci sdělil, že je zaměstnán, jeho mzda činí 18 000 Kč měsíčně a má výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně(zjištěno z Karty klienta a z písemného prohlášení žalovaného ). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto jej žalobce dopisem ze dne , datum, zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému). Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).6. Povědomí o čerpání a splácení shora uvedených úvěrů si soud učinil z opisu výpisu proplacení smlouvy a dále z opisu výpisu karetních transakcí.7. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.10. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.11. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem, byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, a to smlouva ze dne , datum, a smlouva ze dne , datum, . Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora uvedených smluv posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěry. Podle názoru soudu v případě obou smluv k posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí ze strany žalobce nedošlo. Nebyly dostatečně ověřeny ani pravidelné měsíční příjmy, ani výdaje žalovaného. Pokud jde o smlouvu ze dne , datum, , předložil žalobce přehled pohybů na účtu žalovaného za měsíce listopad 2024 až , datum, , z něhož však výše tvrzených měsíčních příjmů ani výdajů žalovaného nevyplývá. Navíc z něho vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením smlouvy s žalobcem řadu dalších závazků a bylo tak namístě zabývat se o to důkladněji tím, zda je žalovaný schopen dalšího dluhového zatížení. Pokud pak jde o smlouvu o úvěru ze dne , datum, , tak zde žalobce nedoložil ničeho ohledně zkoumání pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného. Z tvrzení žalobce je poté evidentní, že pokud jde o výdaje žalovaného, vycházel žalobce z ekonomického modelu, což však nelze považovat za řádné ověření výdajů žalovaného. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na obě smlouvy o úvěru jakožto na neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinna vydat, tj. zaplatit v rozsahu, v jakém zůstal dosud nezaplacen. Je nutné zohlednit, že žalovanému byly žalobcem poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši 122 000 Kč, a žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 21 812 Kč. K úhradě mu tak zbývá 100 188 Kč. Z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 258 677,55 Kč a žalovaný zaplatil 187 091,75 Kč. K úhradě mu tak zbývá 71 585,8 Kč. Žalovaný tvrzení žalobce nevyvrátil, zůstal ve věci zcela nečinný. Z výše uvedených důvodů soud vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 171 773,80 Kč představující zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly ze strany žalovaného nezaplaceny. Co do zbylé žalobcem požadované jistiny byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.12. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil. Žalobce se sice dostavil, nicméně uvedl, že mu není ničeho známo o současné majetkové situaci žalovaného. Žalovaný pro svou nepřítomnost při ústním jednání soudu nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soud s ohledem na shora uvedené uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnutou a dosud nezaplacenou jistinu ve splátkách po 3000 Kč měsíčně, když výše této splátky nepřevyšuje výši splátky, k jejíž úhradě se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru ze dne , datum, , tj. v novější ze dvou smluv o úvěru, sám žalovaný tak evidentně měl za to, že splátku v takové výši je schopen platit, takovou dobu soud proto v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.13. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.14. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnější žalobce má v poměrné výši při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Pro účely stanovení míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství ( úrok z prodlení v rozsahu v jakém byl žalobcem požadován jako nekapitalizovaný, soud pro účely zjištění míru úspěchu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku). Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou zaplacený soudní poplatek ve výši 11 989 Kč, dále odměnou za 5 úkonů právního zástupce žalobce po 9260 Kč/úkon ( převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby a dvakrát účast při ústním jednání soudu ) v souladu s § 7 ve spojení s §11 vyhlášky č.177/1996 Sb. dále 5krát režijní paušál po 450 Kč v souladu s § 13 odst.4 cit.vyhlášky a 21% DPH.16. Pokud jde o žalobcem požadovanou náhradu za dva úkony spočívající v písemném doplnění žaloby, tak v souvislosti s těmito úkony soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť by se nejednalo o účelně vynaložené náklady, obsahem obou doplnění jsou tvrzení, která již měla být obsažena v žalobě. Žalobce podává žaloby obdobného typu opakovaně, je právně zastoupen a musí si tak již být vědom toho, že žaloba tohoto typu má obsahovat konkrétní tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy a tvrzení o výši zaplacených prostředků tak, aby bylo zjevné, jak žalobce dospěl k výši požadované částky, když toto tvrzení má být v souladu s přiloženými důkazy.17. Soud dále uložil žalobci povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 2397 Kč, a to souladu s položkou 2 odst.2 ve spojení s položkou 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků jakožto přílohy zákona o soudních poplatcích, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Celkem tak soudní poplatek z žaloby činí 11 989 Kč, žalobce dosud zaplatil 9 592 Kč, k úhradě tak zbývá 2 397 Kč. Tato skutečnost byla soudem zohledněna i pro účely náhrady nákladů řízení mezi účastníky, kde žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě za soudní poplatek částku 11 989 Kč.