9 C 268/2022-69 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 58 271 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 271 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a částky 7 791,19 Kč, s úrokem ve výši 64,59 % ročně z částky 49 000 Kč od 18. 3. 2022 do 10. 4. 2022, odpovídající částce 2 028,72 Kč a s úroky ve výši 11,75 % ročně z částky 49 000 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 165 254 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 64,59 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 869 Kč se splatností vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem [měsíc] [rok]. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky déle než 15 dnů byla ujednána povinnost žalované uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které této vznikly v důsledku prodlení žalované ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení a pro případ prodlení žalované s úhradou splátky déle než 30 dnů byla ujednána povinnost žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, když dosud neuhradila žádnou splátku úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila řádně 1. a 2. splátku úvěru a dostala se s úhradou do prodlení v délce 15 a následně 30 dnů, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 2 x 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč a následně došlo k automatickému zesplatnění pohledávky ke dni 16. 3. 2022. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovanou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 56 873,88 Kč sestávající z dlužné jistiny 49 000 Kč a úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 7 873,88 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny 56 873,88 Kč od 18. 3. 2022 do 1. 8. 2022 v částce 7 791,19 Kč, vše s úrokem z prodlení a s úroky jak uvedeno výše. Žalovaná na tomto svém dluhu dosud neuhradila ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 13. 7. 2022. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] podle níž žalované poskytla částku 49 000 Kč, a to převodem na bankovní účet [bankovní účet] [anonymizováno], a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně úroků ve výši 64,59 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 869 Kč, splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, když dosud neuhradila žádnou splátku úvěru, neuradila tak řádně 1. a 2. splátku. Podle čl. 6 smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky či její částky o délce 30 dnů, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitla v prodlení, podle čl. 6 2. smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované o délce 15 dnů, ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se ocitla v prodlení. V důsledku prodlení žalované s 1. a 2. splátkou, došlo ke dni 16. 3. 2022 k zesplatnění pohledávky žalobkyně. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovanou byla dle čl. 6 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná na tomto svém dluhu dosud neuhradila ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 13. 7. 2022. 4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 13 o. z. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 10. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Při právním hodnocení právního vztahu mezi účastníky se soud zabýval nejprve aplikací § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle nějž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. V obdobných věcech téhož žalobce přitom Okresní soud v Chebu již rozhodoval pod sp. zn. 12 C 167/2017, kde byla předmětem posouzení smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a jinou osobou, částka poskytnutého úvěru činila 40 001 Kč a sjednaný úrok byl 84,9 % ročně, přičemž v ostatních ujednáních se jednalo o smlouvu o úvěru zcela totožného znění, a odvolací Krajský soud v Plzni dospěl v rozsudku ze dne 15. 5. 2018, č.j. 64 Co 1/2018-70 k následujícím právním závěrům: „ Podle ustanovení § 580 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům; k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Posuzovanou smlouvu se žalovaný zavazuje k placení úroku ve výši 84,9 % ročně. Lze souhlasit s žalobkyní, že výše úroku byla sjednána transparentně, žalobkyně splnila ve vztahu k výši úroku i informační povinnosti vůči žalovanému, které jí ze zákona o spotřebitelském úvěru plynou. Oproti žalobkyni odvolací soud, tak jak dovodil i soud prvního stupně, považuje dohodnutou výši úroku za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných Českou národní banko