9 C 306/2021-69 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 47 323 Kč a částky 18 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 323 Kč od 29. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 88,72 % ročně z částky 38 000 Kč od 29. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 86 378 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 38 000 Kč, který se žalovaný zavázala žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 93,62 % ročně a se splátkou pojištění ve výši 558 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 557 Kč se splatností vždy k 23. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopadem 2019. Na žádost žalovaného ze dne 19. 10. 2019 snížila žalobkyně 1. a 2. splátku na polovinu její původní výše a zároveň vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni o jednu splátku navíc, v důsledku uvedeného došlo ke snížení úrokové sazby na 88,73 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 15 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení a pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 30 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil řádně 1. a 2. splátku úvěru a dostal se s úhradou do prodlení v délce 15 a následně 30 dnů, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 200 Kč a 2 x 499 Kč a následně došlo k automatickému zesplatnění pohledávky ke dni 27. 1. 2020. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 44 809,64 Kč sestávající z dlužné jistiny 38 000 Kč a úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 6 809,64 Kč, pojištění ve výši 1 116 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny 44 809,64 Kč od 29. 1. 2020 do 30. 8. 2021 v částce 18 002 Kč, vše s úrokem z prodlení a s úrokem jak uvedeno výše. Žalovaný na tomto svém dluhu dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 11. 8. 2021. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, dospěl soud na základě žalobkyní předložených důkazů ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] podle níž žalovanému poskytla částku 38 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně úroků ve výši 93,62 % ročně a se splátkou pojištění ve výši 558 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 557 Kč, splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce. Na žádost žalovaného ze dne 19. 10. 2019 snížila žalobkyně 1. a 2. splátku na polovinu její původní výše a zároveň vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni o jednu splátku navíc, v důsledku uvedeného došlo ke snížení úrokové sazby na 88,73 % ročně. Současně byla mezi žalobkyní a žalovaným téhož dne uzavřena pojistná smlouva o pojištění schopnosti splácet. Pojistné bylo sjednáno v měsíční výši 588 Kč, když za první dva měsíce byla po dohodě účastníků sníženo na polovinu, měsíční úhrada pojistného je součástí všech splátek úvěru a je tedy splatné ve lhůtách splatnosti splátek úvěru. Žalovaný splátky řádně nehradil, neuhradil 1. a 2. splátku. Podle čl. 6 smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její částky o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení, podle čl. 6 2. smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného s 1. a 2. splátkou, došlo ke dni 27. 1. 2020 k zesplatnění pohledávky žalobkyně. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný na tomto svém dluhu dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 11. 8. 2021. 4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 13 o. z. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 10. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Při právním hodnocení právního vztahu mezi účastníky se soud zabýval nejprve aplikací § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle nějž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. V obdobných věcech téhož žalobce přitom Okresní soud v Chebu již rozhodoval pod sp. zn. 12 C 167/2017, kde byla předmětem posouzení smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a jinou osobou, částka poskytnutého úvěru činila 40 001 Kč a sjednaný úrok byl 84,9 % ročně, přičemž v ostatních ujednáních se jednalo o smlouvu o úvěru zcela totožného znění, a odvolací Krajský soud v Plzni dospěl v rozsudku ze dne 15. 5. 2018, č.j. 64 Co 1/2018-70 k následujícím právním závěrům:„ Podle ustanovení § 580 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům; k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Posuzovanou smlouvu se žalovaný zavazuje k placení úroku ve výši 84,9 % ročně. Lze souhlasit s žalobkyní, že výše úroku byla sjednána transparentně, žalobkyně splnila ve vztahu k výši úroku i informační povinnosti vůči žalovan