12 C 479/2020-357 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou po částečném zastavení řízení usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , domáhala zaplacení částky 1 674 924 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že u žalované jakožto poskytovatele zdravotních služeb byl na gynekologickém oddělení , právnická osoba, dne , datum, proveden laparoskopický a následně laparotomický operační zákrok žalobkyně spočívající v provedení abdominální hysterektomie s pravostrannou adnexektomií pro myomatózní uterus. Tímto zákrokem došlo k odstranění dělohy a pravého vaječníku s vejcovodem. Dne , datum, byl u žalobkyně indikován 9 cm velký tumor levého adnexa a žalobkyně byla hospitalizována k provedení laparoskopické levé adnexektomie, při tomto zákroku došlo ke komplikacím spočívajícím v přestřižení levého močovodu a poranění močového měchýře jeho proříznutím. V důsledku tohoto poškození došlo ke zhoršení fyzického a psychického zdravotního stavu žalobkyně. Při komplikaci spočívající v přestřižení levého močovodu a poranění močového měchýře byla operatérem, a to gynekologem , tituly před jménem, , jméno FO, operace konvertována z laparoskopické operace na operaci laparotomickou, kdy došlo k přímému otevření břišní dutiny, přičemž k operaci byl dále přivolán lékař z chirurgického oddělení , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně měla za to, že k přestřižení levého močovodu i k poranění močového měchýře došlo zaviněním postupujících lékařů. Následně došlo u žalobkyně k zavedení tzv. ureterálního katétru a dále došlo k zavedení stentu do levého močovodu, přičemž z operačního protokolu není zřejmé, jaký typ stentu byl použit, jaká je maximální doba, po kterou může být zaveden, jaký šicí materiál byl použit, tedy zda vstřebatelný nebo nevstřebatelný, ani skutečnost, zda byla provedena tzv. spatulace, tedy nastřižení močovodu, která snižuje riziko rozvoje zúženiny v budoucnu. Po odstranění stentu urologem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pociťovala žalobkyně značné obtíže v podobě vleklých ledvinových kolik. Z toho důvodu byla následně odeslána k hospitalizaci. Dne , datum, bylo po endoskopickém vyšetření na urologické klinice FN , adresa, diagnostikováno několikacentimetrové zúžení levého močovodu a indikováno opětovné zavedení stentu do levého močovodu s predikcí takovéhoto řešení zdravotního stavu žalobkyně. Vzhledem k tomu, že i nejkvalitnější stent nelze v těle ponechat bez výměny déle než jeden rok, je žalobkyně nucena podstupovat pravidelné výměny stentu, přičemž v roce 2019 tento zákrok žalobkyně v celkové narkóze nebo analgosedaci podstoupila celkem čtyřikrát. Trvale zavedený stent z ledviny do močového měchýře zároveň znamená vyšší riziko komplikací spojených s drážděním močového měchýře, opakovanými záněty močových cest, dále zde při močení dochází i ke zpětnému toku moči do ledviny, což může vést až k takovému zhoršení její funkce, kdy je nutné ledvinu odstranit. Z vyšetření levé ledviny žalobkyně ze dne , datum, vyplývá, že funkce této ledviny vykazuje 45,5 % celkové funkce ledvin. Žalobkyně měla za to, že operace související s poraněním levého močovodu a močového měchýře byla prováděna lékařem s atestací ze všeobecné chirurgie namísto atestovaného urologa, když dle odborného lékařského posudku je v těchto případech intervence takového specialisty nutností. V důsledku závažného pochybení společně s neodbornou a chybnou manipulací při zavádění stentu tak došlo k poranění levého močovodu a močového měchýře a k následným komplikacím zdravotního stavu u žalobkyně. Žalobkyně spatřovala neodborný postup zejména v postupu gynekologa , tituly před jménem, , jméno FO, , který v rámci operace špatně provedl uvolňování levého adnexa a následně přestřihl levý močovod. Dále žalobkyně shledávala neodborný postup taktéž v pochybení chirurga , tituly před jménem, , jméno FO, , když dle operačního protokolu došlo k chybné manipulaci se stentem v močovodu, kdy postup obou těchto lékařů byl v rozporu s lege artis. V důsledku zhoršení zdravotního stavu žalobkyně došlo ke snížení kvality jejího společenského, pracovního, rodinného a intimního života. Žalobkyně vykonává pracovní pozici středoškolské pedagožky na víceletém gymnáziu, když z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti v důsledku pracovní neschopnosti nemohla plně vykonávat své zaměstnání a s ohledem na svůj zdravotní stav byla nucena snížit svůj pracovní úvazek u zaměstnavatele. Zároveň žalobkyně požádala o přiznání částečného invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Dále došlo k negativním změnám ohledně společenského, rodinného a intimního života žalobkyně. Z důvodu fyzické nepohody, zejména bolestí beder, břicha, podbřišku a třísel byla žalobkyně nucena ve svém životě výrazně omezit či vyřadit téměř veškeré společenské a sportovní aktivity. Z důvodu těchto bolestí má žalobkyně taktéž limity v intimních vztazích. Žalobkyně je v důsledku tohoto v psychické nepohodě projevující se špatnou náladou, neklidem, špatnou výbavností pojmů a komunikací obecně. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala náhrady majetkové škody sestávající ze ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, respektive po skončení pracovní neschopnosti ve výši 417 788 Kč a dále odčinění nemajetkové újmy dle ust. § 2958 občanského zákoníku sestávající z bolestného ve výši 404 207 Kč a za ztížení společenského uplatnění ve výši 827 829 Kč. Žalobkyně se dále domáhala po žalované uhrazení nákladů za vypracování odborného lékařského posudku , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 15 000 Kč a vypracování znaleckého posudku k ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 10 100 Kč, celkem tedy částky 1 674 924 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od , datum, do zaplacení. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že výpočet náhrady za ztrátu na výdělku sestává z období od , Anonymizováno, 2017 do , Anonymizováno, 2020, když rozhodným obdobím pro výpočet této náhrady je dle názoru žalobkyně rok před poškozením zdraví, tedy rok 2016. Žalobkyně vypočetla náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od , datum, , kdy vycházela z výpočtu předpokládané mzdy jakožto součinu počtu hodin v měsíci a ročního průměrného výdělku za rok 2016, když náhrada za ztrátu na výdělku je pak rozdílem předpokládané mzdy a nemocenské. Žalobkyně uvedla, že od , datum, pracovala na snížený úvazek v rozsahu 0,8095, a to po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem z důvodu bolestivých stavů a vysoké únavnosti. Do , datum, žalobkyně pracovala na plný pracovní úvazek na , adresa, jako středoškolská pedagožka německého jazyka, matematiky a chemie. Ve školním roce 2019/2020 žalobkyně po lékařském doporučení a dohodě se zaměstnavatelem kvůli svému zdravotnímu stavu přikročila k dalšímu snížení pracovního úvazku na 0,71425. Žalobkyně uvedla, že lékařským posudkem OSSZ v Chebu byla konstatována invalidita prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Žalobkyně dále uvedla, že v důsledku špatného zdravotního stavu je nyní výrazně omezena ve všech aktivitách, má zhoršenou pohyblivost, trpí bolestmi, vadí jí dlouhá chůze, chůze v nerovném terénu nebo po schodech, stejně jako otřesy. Veškeré sportovní aktivity, které žalobkyně dříve rekreačně provozovala, vedou ke zhoršování bolesti v oblasti beder. Žalobkyně tak nemůže vést plnohodnotný, kvalitní a aktivní život, jako tomu bylo před provedením předmětných operačních zákroků, které byly v rozporu lege artis.2. Žalovaná považovala podanou žalobu za nedůvodnou. Uvedla, že žalovaná poskytla žalobkyni zdravotní služby poté, co by žalobkyně odeslána k indikačnímu vyšetření z důvodu podezření na nádorové onemocnění dělohy. Po provedeném palpačním i sonografickém vyšetření bylo u žalobkyně indikováno odstranění dělohy (hysterektomie). Vzhledem k tomu, že ponechání děložních adnex (vaječníků a vejcovodů), zejména u pacientek po 45 roce věku, může mít za následek např. vytvoření větší cysty ovaria nebo dokonce vznik karcinomu ovaria, bylo žalobkyni zároveň doporučeno i současné odnětí vaječníků a vejcovodů, k čemuž žalobkyně nedala žalované souhlas. Dne , datum, provedla žalovaná u žalobkyně zákrok abdominální hysterektomie, kdy v průběhu operace zjistila žalovaná cystu pravého ovaria, žalovaná tedy pravý vaječník odňala a provedená histologie následně potvrdila jeho endometriózu. Vzhledem k tomu, že nález na levém ovariu byl normální a žalobkyně nedala souhlas k jeho odnětí, tento byl ponechán. Po této operaci však u žalobkyně došlo ke zvětšení levých děložních adnex a ke vzniku nádoru o velikosti cca 9 cm. Žalobkyni bylo doporučeno odnětí levých adnex (levostranná adnexektomie), kterou žalovaná provedla dne , datum, . Při adnexektomii je nutno přerušit cévní svazek infundibulopelvického vazu (závěsný vaz vaječníku), kdy v těsné blízkosti tohoto cévního svazku se u žalobkyně nacházel dislokovaný močovod, kdy močovod byl přitažen na neobvyklé místo v těle žalobkyně. Během této ope