9 C 127/2023-79 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 93 782 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71 280 Kč od 23. 7. 2019 do 24. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 68 280 Kč od 25. 7. 2019 do 19. 9. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 64 780 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení a s úroky ve výši 88,20 % ročně z částky 59 763,69 Kč od 23. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 158 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 134,21 % ročně v 42 měsíčních splátkách po 4 646 Kč se splatností vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem [měsíc] [rok]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 15 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které této vznikly v důsledku prodlení žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení a pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 30 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, když uhradil pouze částku 4 600 Kč dne 25. 4. 2019, částku 47 Kč dne 31. 5. 2019 a částku 3 000 Kč dne 26. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil řádně 2. a 3. splátku úvěru a dostal se s úhradou do prodlení v délce 15 a následně 30 dnů, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 2 x 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč a následně došlo k automatickému zesplatnění pohledávky ke dni 21. 7. 2019. Po zesplatnění žalovaný uhradil žalobkyni dne 24. 7. 2019 částku 3 000 Kč a dne 19. 9. 2019 částku 3 500 Kč. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 63 382,35 Kč sestávající z dlužné jistiny 59 763,69 Kč a úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 10 118,86 Kč ponížené o úhrady žalovaného po zesplatnění, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny 69 882,35 Kč od 23. 7. 2019 do 24. 7. 2019, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny 66 882,35 Kč od 25. 7. 2019 do 19. 9. 2019 a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny 63 382,35 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení, celkem v částce 29 002 Kč, vše s úrokem z prodlení a s úroky jak uvedeno výše. Žalovaný na tomto svém dluhu dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2023. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] podle níž žalovanému poskytla částku 60 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně úroků ve výši 134,21 % ročně v 42 měsíčních splátkách po 4 646 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný uhradil 1. splátku ve výši 4 646 Kč, avšak řádně neuhradil 2. a 3. splátku. Podle [čl. číslo] smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její částky o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení, podle [čl.] [číslo] smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného s 2. a 3. splátkou, došlo v souladu s [čl. číslo] [písmeno] b) smlouvy ke dni 21. 7. 2019 k zesplatnění pohledávky žalobkyně. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný do zesplatnění dluhu uhradil žalobkyni celkem částku 7 647 Kč a po zesplatnění celkem částku 6 500 Kč, více na tomto svém dluhu dosud neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2023. 4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 13 o. z. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 10. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Při právním hodnocení právního vztahu mezi účastníky se soud zabýval nejprve aplikací § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle nějž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. V obdobných věcech téhož žalobce přitom Okresní soud v Chebu již rozhodoval pod sp. zn. 12 C 167/2017, kde byla předmětem posouzení smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a jinou osobou, částka poskytnutého úvěru činila 40 001 Kč a sjednaný úrok byl 84,9 % ročně, přičemž v ostatních ujednáních se jednalo o smlouvu o úvěru zcela totožného znění, a odvolací Krajský soud v Plzni dospěl v rozsudku ze dne 15. 5. 2018, č.j. 64 Co 1/2018-70 k následujícím právním závěrům:„ Podle ustanovení § 580 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům; k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Posuzovanou smlouvu se ža