9 C 45/2023-71 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 024 Kč a částky 2 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 024 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 64,64 % ročně z částky 15 971,98 Kč od 27. 9. 2022 do 20. 10. 2022, odpovídající částce 661,68 Kč a s úroky ve výši 15 % ročně z částky 15 971,98 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 57 369 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena [smlouva] [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 64,64 % ročně v 48 [časové období] splátkách po 1 135 Kč se splatností vždy k 22. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem [měsíc] [rok]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 15 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které této vznikly v důsledku prodlení žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení a pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 30 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 249 Kč za každou splátku v prodlení. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas a dostal se s úhradou splátek č. 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12 do prodlení v délce 15 dnů. Z toho s úhradou splátek č. 3, 5, 8, 9, 11, 12 se následně dostal do prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 10 x 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 x 249 Kč a následně došlo k automatickému zesplatnění pohledávky ke dni 25. 9. 2022. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 18 530 Kč sestávající z dlužné jistiny 15 971,98 Kč a úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 2 558,75 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 494 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny 18 530,73 Kč od 27. 9. 2022 do 30. 1. 2023 v částce 2 334,78 Kč, vše s úrokem z prodlení a s úroky jak uvedeno výše. Žalovaný na tomto svém dluhu dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2023. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným [smlouva] [anonymizována dvě slova] [číslo] podle níž žalovanému poskytla částku 17 000 Kč, a to převodem na bankovní účet [číslo] [bankovní účet], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně úroků ve výši 64,64 % ročně v 48 [časové období] splátkách po 1 135 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas a dostal se s úhradou splátek č. 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12 do prodlení v délce 15 dnů a následně s úhradou splátek č. 3, 5, 8, 9, 11, 12 do prodlení v délce 30 dnů. Celkem na splátkách žalovaný uhradil 10 655 Kč. Podle [čl. číslo] smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její částky o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 249 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení, podle [čl. ] [číslo] smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou 11. splátky o délce 65 dnů, došlo dle [čl.] [číslo] smlouvy ke dni 25. 9. 2022 k zesplatnění pohledávky žalobkyně. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru žalovaným byla v [čl.] [číslo] smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2023. 4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 13 o. z. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 9. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Při právním hodnocení právního vztahu mezi účastníky se soud zabýval nejprve aplikací § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle nějž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. V obdobných věcech téhož žalobce přitom Okresní soud v Chebu již rozhodoval pod sp. zn. 12 C 167/2017, kde byla předmětem posouzení smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a jinou osobou, částka poskytnutého úvěru činila 40 001 Kč a sjednaný úrok byl 84,9 % ročně, přičemž v ostatních ujednáních se jednalo o smlouvu o úvěru zcela totožného znění, a odvolací Krajský soud v Plzni dospěl v rozsudku ze dne 15. 5. 2018, č.j. 64 Co 1/2018-70 k následujícím právním závěrům:„ Podle ustanovení § 580 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům; k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Posuzovanou smlouvu se žalovaný zavazuje k placení úroku ve výši 84,9 % ročně. Lze souhlasit s žalobkyní, že výše úroku byla sjednána transparentně, žalobkyně splnila ve vztahu k výši úroku i informační povinnosti vůči žalovanému, které jí ze zákona o spotřebitelském úvěru plynou. Oproti žalobkyni odvolací soud, tak jak dovodil i soud prvního stupně, považuje dohodnutou výši úroku za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách vyplývá, že obvyk