15 C 32/2024-129 — Okresní soud v Chebu

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu 17. ledna 2024, ve znění jejího doplnění učiněného na jednání před soudem dne 5. května tr. a ve znění písemného doplnění žaloby ze dne 4. června tr., doručeného soudu ve lhůtě stanovené v § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) se žalobkyně domáhala uložení platební povinnosti podle výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že na základě emailové objednávky byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o dílo, podle níž se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalovanou do 30. září 2022 nábytek v bytě č. , číslo, na adrese , adresa, za 421 550 Kč. Specifikace díla - nábytku byla obsažena v cenové nabídce, kterou žalovaná odsouhlasila. Žalobkyně prováděla dílo v předmětném bytě, přičemž podle pokynů žalované docházelo k řadě víceprací, změn a doplnění proti původní nabídce. Podle další objednávky žalované bylo žalobkyní prováděno také jiné dílo v , město, , což vyvolalo nutnost přerušení prací na provádění výše uvedeného díla v Plzni. Vícepráce spočívaly ve změně materiálu a provedení podle požadavků žalované. Cena se přesto v zásadě nezměnila, resp. není žalováno více. Termín zhotovení díla ovšem proto nebylo možné dodržet. Cena díla měla být placena podle dohody účastnic jednak v průběhu provádění díla zálohově, a takto bylo zaplaceno celkem 290 tis. Kč (účtovaných ve třech fakturách žalobkyně), a jednak doplatkem zbytku ceny po dokončení díla. Dne 13. ledna 2023 měla žalovaná vyměnit zámky dveří vstupu do (bytu) místa zhotovení díla, čímž znemožnila žalobkyni dokončení díla. Na výzvy žalobkyně ke zpřístupnění místa a k doplacení ceny již provedené části díla žalovaná nereagovala. Žalobkyně proto přistoupila k celkovému vyúčtování ceny díla fakturou č. , číslo, s nedoplatkem ve výši žalované jistiny se splatností do 27. ledna 2023 s tím, že celková cena nedokončeného díla celkem činila 411 450 Kč. Nedoplatek však žalovaná dosud neuhradila. Žaloba na placení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena.Žalovaná nejprve namítala nedostatek skutkových tvrzení, pro který je podle ní žaloba neprojednatelná. Nárok žalobkyně také neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila svoji poptávku zhotovení žalobkyní míněného nábytku do bytu, domluvu účastnic o ceně podle cenové nabídky a zaslání 290 tis. Kč žalobkyni. Popřela však, že by nevpustila žalobkyni do předmětného bytu – místa zhotovení díla. Podle žalované zastavila žalobkyně práce na dokončení díla z jí neznámého důvodu. Mezi účastnicemi neproběhla žádná komunikace, až do doručení předžalobní výzvy. Žalovaná namítala, že dílo nebylo způsobilé předání, bylo vadné jak ohledně materiálu tak provedení. Přestože proto na zhotovení díla pracovaly a opravovaly jej další společnosti, nebylo dílo do současné doby zcela dokončeno. Podle žalované nevzniknul nárok na vystavení faktury, neboť dílo mělo být nejprve dokončeno a předáno, a teprve poté fakturována jeho cena. Žalobkyně by tedy měla doplnit: v jaké kvalitě mělo být dílo dokončeno, jak bylo domluveno placení záloh, kdy byla žalobkyně oprávněna fakturovat a co přesně žalobkyně dodala žalované.Pro rozhodnutí ve věci bylo nakonec podstatné již to, co účastnice souhlasně uváděly, resp. co tvrdila žalobkyně. Tedy, že předmětné dílo nebylo žalobkyní dokončeno, když nebylo sjednáno právo žalobkyně požadovat zaplacení ceny díla před jeho dokončením a předáním. I kdyby se totiž prokázalo, že žalovaná neposkytla žalobkyni součinnost potřebnou k dokončení díla tím, že neumožnila vstup pracovníkům do předmětného bytu, svědčilo by žalobkyni jen právo na určení lhůty k poskytnutí součinnosti s možností následného odstoupení od smlouvy podle § 2591 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Teprve poté, tedy po odstoupení pro nesoučinnost, by se žalobkyně mohla domáhat vydání toho, oč se žalovaná obohatila v důsledku plnění žalobkyně podle zrušené smlouvy. Smlouva se totiž odstoupením od počátku ruší (§ 2004 odst. 1 OZ) a jednalo by se tedy o plnění z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 OZ). Teprve poté by bylo nutné (v souladu s námitkami žalované) se zabývat rozsahem a kvalitou částečně provedeného díla. Protože ale žalobkyně netvrdila, že by lhůtu pro poskytnutí součinnosti žalované určila, (uvedla jen, že vyzvala žalovanou ke zpřístupnění místa) nevzniklo jí právo od smlouvy odstoupit. Protože žalobkyně netvrdila ani to, že by k odstoupení od smlou-vy došlo, nemohlo jí vzniknout právo na žalované placení. Smlouva účastnic zjevně stále trvá a je proto nutné se buď domáhat jejího splnění, anebo právně jednat tak, aby byla formálně odklizena. Vzhledem k tomuto právnímu hodnocení je zřejmé, že nebylo nutné provádět dokazování k prokázání sporných skutečností.Výrokem I. tedy soud s ohledem na výše uvedené právní hodnocení zamítl žalobu na zaplacení jistiny jako předčasnou a tedy nedůvodnou. Podle smlouvy totiž žalobkyni dosud žádné právo na zaplacení nevzniklo (viz § 2610 ve spojení s § 2604 OZ). Protože soud nezjistil prodlení žalované s placením peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na zaplacení úroku z prodlení.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) zcela procesně úspěšné žalované přiznal právo na plnou náhradu nákladů, potřebných k účelnému bránění jejího práva před soudem.Žalovaná vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k tomuto účelu v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za šest úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis vyjádření k žalobě, 3. porada s klientem ze dne 11. listopadu 2024, 4. vyjádření ze dne 6. října tr. k doplnění žalobních tvrzení, 5. a 6. účast na jednáních před soudem ve dnech 5. května a 27. října tr.) po 5 980 Kč a za jeden úkon právní služby (7. účast na jednání pře soudem dne 4. listopadu 2024) v částce 2 990 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 a 2 (analogicky) advokátního tarifu; Provozní výdaje tohoto zástupce nahrazované v paušální výši po 300 Kč za čtyři uvedené úkony právní služby z roku 2024 (1., 2. 3. a 7.) a po 450 Kč za tři úkony právní služby z roku 2025 (4. až 6.) ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz); Náhradu 3 200 Kč za promeškaný čas strávený zástupcem žalované cestou ze svého sídla k uvedeným jednáním před soudem, která odpovídá § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, opět v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001; Hotový výdaj 5 740,92 Kč podle § 137 odst. 1 OSŘ za cesty zástupce žalované ze svého sídla k uvedeným jednáním před soudem osobním motorovým vozidlem, která odpovídá § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, při průměrné spotřebě 8 l NM na 100 km na obousměrné trase 222 km dlouhé a podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 398/2023 Sb. ohledně jízdy v roce 2024 a ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 475/2024 Sb. ohledně jízd v roce 2025; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalované ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.Celkem se jednalo o částku 60 936,72 Kč, kterou je žalobkyně povinna žalované nahradit. O splatnosti k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.