Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 24. října 2024, ve znění jejího doplnění na jednání před soudem dne 11. května tr. a podle podání ze dne 10. a 22. května tr., se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nedoplatků v celkové výši 85 650,73 Kč z vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh podle smluv účastníků o dodávkách elektřiny č. , číslo, pro odběrné místo , adresa, a č. , číslo, pro odběrné místo , adresa, . Podle žalobkyně se jednalo o služby dodávek elektřiny podle první uváděné smlouvy za období od 6. srpna 2022 do 19. srpna 2023 v množství 1 138 kWh ve vysokém tarifu a 21 933 kWh v nízkém tarifu za 134 528,83 Kč, z nichž žalovaný zaplatil zálohově 45 820 Kč a po splatnosti další částku 8 944 Kč a žalovaný nedoplatek tedy činil 79 764,83 Kč, s doručením vyúčtování dne 22. srpna 2023; v době od 20. srpna do 27. září 2023 v množství 22 kWh ve vysokém tarifu a 201 kWh v nízkém tarifu za žalovaných 2 139,36 Kč, které žalovaný nezaplatil, s doručením vyúčtování dne , datum, a podle druhé uváděné smlouvy v době od 13. října 2023 do 18. ledna 2024 při spotřebě 914 kWh ve vysokém tarifu a 309 kWh v nízkém tarifu celkem za 9 746,54 Kč, z nichž žalovaný zaplatil zálohově jen 6 tis. Kč a žalovaný nedoplatek tedy činil 3 746,54 Kč, s doručením vyúčtování dne , datum, . Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroků I. a II. Předmětem uvedené smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky uvedené energetické komodity, tj. dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a plynu a zajistit její distribuci do odběrného místa. Žalovaný se ve smlouvě zavázal odebrat dodanou energii a uhradit řádně a včas dohodnutou platbu za tyto dodávky a distribuční služby. Za uvedená období žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb dodávky příslušné energetické komodity a uhrazených záloh žalovaného. Vyúčtování byla žalovanému doručována emailem na kontaktní adresu. Dne 19. září 2023 žalovaný uznal svůj dluh 88 708,83 Kč vůči žalobkyni podle prvního uvedeného vyúčtování a zaplatil z něj výše zmíněných 8 944 Kč částkou 74 Kč dne 19. září 2023 a částkou 8 870 Kč dne 27. října 2023. Ohledně žalovaného úrokového příslušenství uvedla žalobkyně jen to, že jde o zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka popřel všechny skutečnosti uvedené žalobkyní. Podle něj nejsou podpisy na uváděných smlouvách podpisy žalovaného a proto nevznikl mezi účastníky žádný smluvní vztah; žalovaný neodebíral od žalobkyně žádnou elektřinu; naměřené hodnoty jsou pochybné, neboť nebyla ověřena správnost odečtu, funkčnost elektroměru a jeho vázanost na konkrétní odběrné místo; vyúčtování je nepřehledné a neobsahuje přesný výpočet ceny; vyúčtování nebylo žalovanému zasláno a žalovaný jej nepřevzal a nevznikla mu tedy povinnost plnit. Proto navrhoval zamítnutí žaloby.3. S ohledem na státní občanství žalovaného jde o řízení s cizím prvkem, v němž soud kladně posoudil svou mezinárodní a místní příslušnost podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle místa splnění závazku v České republice, v územním obvodu zdejšího soudu.4. Rozhodným právem pro posouzení věci je v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo České republiky, neboť poskytovatelka služeb (žalobkyně) měla své sídlo na jejím území.5. Po dokazování soud z uvedených smluv zjistil sjednání žalobkyní uváděných práv a povinností. Podpisy na smlouvách odpovídají vlastnoručnímu podpisu žalovaného na prohlášení o uznání dluhu ze dne 19. září 2023. Proto soud vycházel z uznání pravosti příslušné písemnosti ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Soud současně nevyslyšel důkazní návrh žalovaného ke znaleckému zkoumání podpisu, neboť námitky žalovaného o nepravosti jeho podpisu nemají žádný skutkový základ (skutečnost, která by vylučovala možnost umístění vlastnoručního podpisu na příslušné písemnosti, např. pro výskyt žalovaného na jiném místě, zdravotní indispozice apod.) a jsou jen součástí jeho procesní strategie spočívající v obecné negaci všech žalobních tvrzení bez uvedení podrobností o jiných skutečnostech.6. Z prohlášení o uznání dluhu současně soud zjistil existenci peněžitého dluhu žalovaného z prvního výše uváděného vyúčtování ve výši 88 708,83 Kč dne 19. září 2023 se splatností původního vyúčtování dne 5. září 2023. Pokud tedy žalobkyně z tohoto dluhu nyní žaluje 79 764,83 Kč s úrokem z prodlení od 6. září 2023, je ve smyslu § 2053 OZ žaloba v této části důvodná a soud jí výrokem I. v tomto rozsahu vyhověl. Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“).7. V této souvislosti, ale ani ve vztahu k ostatním dodávkám elektřiny soud opět nevyslyšel námitky žalovaného o nesprávnosti měření množství elektřiny dodané do příslušného odběrného místa. Stejně jako u výše zmíněného znaleckého zkoumání i zde by bylo přezkoušení měřicího zařízení provedeno jen při uvedení významných skutkových okolností (např. námitky dalšího odběratele, nebo výrazný rozdíl rozsahu spotřeby při jinak stejném způsobu odběru). V důsledku popsané taktiky obrany žalovaného se tak nestalo a soud tedy vycházel ze skutkového stavu prokazovaného žalobkyní. V této souvislosti je navíc zřejmé, že posouzení stavu měřicího zařízení by se vztahovalo k jeho současnému stavu, nikoli k době předmětných odběrů v roce 2023.8. Ze sdělení provozovatele distribuční soustavy, který provádí faktickou dodávku do příslušného odběrného místa, soud zjistil rozsah dodávek elektřiny odpovídající žalobním tvrzením.9. Z vyúčtování žalobkyně ze dne 22. srpna a 4. října 2023 a 26. ledna 2024 a z ceníku žalobkyně připojeného ke každé ze smluv soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny v souladu s ceníkem a zjištěným množstvím dodané elektřiny do příslušného odběrného místa. Soud nepřisvědčil námitce žalovaného o nepřehlednosti a neúplnosti vyúčtování. Všechna zřetelně obsahují údaje o zjištěné spotřebě elektřiny, jednotkové a celkové ceně, zápočtu záloh a vyčíslení nedoplatku se stanovením lhůty pro jeho zaplacení. Žalovaný neuvedl konkrétní důvod namítané nepřehlednosti a jeho případná neschopnost vyúčtování porozumět nemá s ohledem na § 4 odst. 1 OZ na uvedený skutkový závěr soudu vliv.10. Soud ovšem nezjistil, že by kterékoli z vyúčtování bylo doručeno žalovanému. Podle žalobkyně se tak mělo stát elektronicky odesláním na emailovou adresu žalovaného. Výpis z interního systému žalobkyně však prokazuje jen to, že sdělení žalovanému bylo do tohoto systému založeno a tedy bylo zřejmě vyhotoveno. Že by se tak stalo před datem splatnosti vyúčtování, že by došlo k odeslání žalovanému, nebo že by písemnost byla dodána žalovanému ve smyslu § 570 odst. 1 OZ z tohoto důkazu patrné nebylo. V souladu s § 565 OZ současně nebylo možné tyto výpisy a záznamy o emailové korespondenci proti žalovanému použít. S ohledem na jen procesní zastupování žalovaného v tomto řízení a jeho nepotvrzený pobyt (v místě doručení žaloby) nebylo možné uvažovat o doručení vyúčtování a výzvy k placení žalovanému doručováním žalobního návrhu a jeho doplnění.11. Lze tedy souhlasit s žalovaným v tom, že ostatní žalované nároky žalobkyně dosud nedospěly do nároku, tedy nejsou splatné a povinnost žalovaného k jejich zaplacení nevznikla ve smyslu § 1958 OZ. Soud proto žalobu ve zbylém rozsahu výrokem II. zamítl jako předčasnou a tedy nedůvodnou. Protože soud nezjistil prodlení žalovaného s placením tohoto peněžitého dluhu podle §§ 1968 a 1970 OZ byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení z těchto částek.12. Výrokem III. soud podle § 142 odst. 2 OSŘ přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu 86 % z nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění svého práva před soudem podle poměru procesního úspěchu ve věci. Žalobkyně byla procesně úspěšná ohledně 79 764,83 Kč a úroku z prodlení 33 435,67 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku), tedy cca z 93 %. Žalovaný byl procesně úspěšný ohledně 2 139,36 Kč a 3 746,54 Kč a úroků z prodlení 858,97 Kč a 1 306,76 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku), tedy cca ze 7 %.13. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 3 427 Kč; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 4 540 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby (3. sepis výzvy k placení před podáním žaloby, jakožto procesního výdaje podle závěrů vyjádřených v např. v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 21. dubna 2026, čj. 18 Co 82/2026-41, vydané ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 284/2025) ve výši 2 270 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 advokátního tarifu, tedy v součtu na odměně 11 350 Kč; Provozní výdaje zástupce žalobkyně nahrazované v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby např. podle závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsooud.cz), ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do konce roku 2025, po 300 Kč za uvedené úkony právní služby, tedy celkem 900 Kč; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.14. Celkem se jednalo o náklady 18 250 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit v částce 15 695 Kč (86 %). O splatnosti k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.