Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částky uvedené pod bodem I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, IČO , IČO, , (dále jen „úvěrující“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), a to elektronickou formou, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč. Dne , datum, byla vyplacena z bankovního účtu úvěrující na bankovní účet žalovaného částka 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 3. 4. 2024. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byla žalovanému v souladu se Smlouvou vyúčtována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně dále popsala postup, jakým posoudila úvěruschopnost žalovaného. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou měla uzavřít úvěrující se společností , právnická osoba, dne , datum, , a žalobkyně se společností , právnická osoba, dne , datum, , na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny. Žalovaný i přes předžalobní upomínku na svém dluhu ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z písemných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně/úvěrující a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky do 3. 4. 2024. Dle smlouvy činí úrok 0 %, RPSN rovněž činí 0 %. Smluvní strany si sjednaly právo dlužníka prodloužit dobu splatnosti úvěru/zápůjčky s tím, že v takovém případě náleží právní předchůdkyni žalobkyně jednak poplatek za prodloužení splatnosti a jednak úrok. Smlouva je uzavřena na dobu splatnosti 30 dnů, avšak s předem definovanou možností odkladu splatnosti. Smluvní strany si pro případ prodlení s úhradou peněžitého dluhu sjednaly právo věřitele požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. Dále si smluvní strany sjednaly právo věřitele na úhradu nákladů v souvislosti s upomínáním ve výši 50 Kč za každou upomínku. Z všeobecných obchodních podmínek, kterými jsou smluvní strany vázány, pak vyplývá právo věřitele požadovat jednorázovou paušální náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením úvěru ve výši 0,50 % z předčasně splacené částky. Z výpisu z účtu a ze sdělení , právnická osoba, . vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek, vyplývá, že pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, byly postoupeny na společnost , právnická osoba, Uvedená společnost pak tyto pohledávky za žalovaným postoupila smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni, jak je patrné z postupní smlouvy ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 20. 3. 2026, stejným dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, kdy tyto písemnosti byly žalovanému zaslány dne 21. 3. 2026, jak vyplývá z podacího archu.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. o.z., nicméně soud shledal, že předmětná smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Uzavřenou smlouvu je nutné hodnotit komplexně, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla předmětná smlouva uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhezním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyně žalobkyně, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Předně je třeba zmínit, že žalovaný je pro případ prodlení stižen smluvní pokutou, která je stanovena na horní hranici zákonné přípustnosti určené v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze opomenout ani právo žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, na úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s upomínám ve výši 50 Kč za upomínku. Smlouva přitom nestanoví žádné sankce pro případ, že by byla porušena povinnost ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně. Soud s přihlédnutím ke koncepci smlouvy a dalším ujednáním sankční povahy, které smlouva obsahuje, uzavřel, že se předmětná smlouva zjevně příčí dobrým mravům, a proto je neplatná ve smyslu § 588 o.z., kdy soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu.9. Protože soud shledal neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 2991 a násl. o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč, čímž se na úkor žalobkyně, která v řízení prokázala aktivní legitimaci na podkladě shora uvedených postupních smluv, ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. obohatil, a je tedy podle § 2991 odst. 1 o.z. povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Žalovaný na svém dluhu dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaným nebylo v tomto směru tvrzeno ničeho, natož prokázáno, soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 16 000 Kč představující majetkový prospěch na straně žalovaného. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 31. 3. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 21. 3. 2026 zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k plnění. Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 30. 3. 2026. Od 31. 3. 2026 tak nastalo prodlení na straně žalovaného, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.10. Výrokem pod bodem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání, jako nedůvodnou zamítl.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch (včetně úrokového příslušenství) v rozsahu 75 %, neúspěch v rozsahu 25 %, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 50 %, což odpovídá částce 1 250 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 400 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč. Souhrnná částka pak byla s ohledem na výše uvedené ponížena na 50 %. O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.