9 C 127/2025-66 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení 164 784,2 Kč s příslušenstvím odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, s úrokem 78,08%. Žalovaná částka se skládá z nové jistiny 117 889,34 Kč (původní jistina 99 668,15 Kč a úrok 18 221,19 Kč ), smluvní pokuty 1 497 Kč (za tři splátky v prodlení 2x499 Kč), nákladů souvisejícím s prodlením 600 Kč (3x200 Kč), smluvní pokuty 44 798 K (0,1% z dlužné částky). Dále žalobce požadoval kapitalizovaný úrok 4 962,24 Kč a procentní úrok a procentní úrok z prodlení. Žalobce prověřil úvěruschopnost výpisem z rejstříků.2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že její manžel zaplatil půlku dluhu. Poté se vyjádřila tak, že dluh uznává. Žalovaná navrhla řízení bez jednání, soud nebyl oprávněn rozhodnout bez jednání, když žalobkyně jednání požadovala.3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Z návrhu smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným č.l. 8 ze dne 16.2.2024 a přijetí návrhu ze dne 19.2.2024, č.l. 11, je prokázáno, že žalovaná ji podepsala internetovým způsobem. Soud hodnotil, že smlouvu podepsala dálkově žalovaná, když žalobce předložil kopii občanského průkazu žalované (prokázáno z č.l. 21 a 19) a potvrzení banky o zaplacení mzdy č.l. 20 a došlo k prvnímu čerpání. (prokázáno z č.l. 25) Obsahem smlouvy je úvěr 100 000 Kč, RPSN 113,05%, úrok je 78,07%. Obsahem smlouvy je smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku v prodlení 30 dnů, právo na vynaložení nákladů s upomínáním 200 Kč pro každou splátku v prodlení 15 dnů a smluvní pokuta 0,1% denně při prodlení po zesplatnění. Z potvrzení Komerční banky, a.s. č.l. 25 je prokázáno, že žalovaná úvěr 100 000 Kč čerpala pod variabilním symbolem smlouvy, na účet uvedený ve smlouvě. Že jde o účet žalované je prokázáno z potvrzení banky na č.l. 20.4. Z výzvy k okamžitému zesplatnění (předžalobní výzva) č.l. 38 a poštovního podacího archu č.l.40, je prokázáno, že žalobce vyzval k zaplacení části dluhu, zesplatnil úvěr, odesláno dne 11.10.2024. Z oznámení o zesplatnění č.l. 37 je prokázáno, že žalobce vyhotovil zesplatnění, avšak doručení dřívějšího zesplatnění (před předžalobní výzvou) prokázáno nebylo, o čemž byl žalobce poučen.5. Z výzvy k zaplacení č.l. 33 až 36 je prokázáno, že žalobce vyhotovil výzvu (upomínku) 3x.6. Z print screenu je prokázáno, že žalovaná (respektive manžel žalované na její smlouvu) zaplatil celkem 8 000 Kč. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.7. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaná jako úvěrovaná uzavřela se žalobcem jako úvěrujícím smlouvu o úvěru dne 19.2.2024 internetovým způsobem. Obsahem smlouvy je úvěr 100 000 Kč, RPSN 113,05%, úrok je 78,07%. Obsahem smlouvy je smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku v prodlení 30 dnů, právo na vynaložení nákladů s upomínáním 200 Kč pro každou splátku v prodlení 15 dnů a smluvní pokuta 0,1% denně při prodlení po zesplatnění.8. Žalovaná úvěr 100 000 Kč čerpala pod variabilním symbolem smlouvy. Výzva k úhradě byla podána k poštovní přepravě dne 11.10.2024. Na úvěr bylo uhrazeno 8 000 Kč.9. Žalovaná nárok uznala, soud přesto nerozhodl rozsudkem pro uznání. Podle § 153 a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).10. Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Soud nerozhodl rozsudkem pro uznání, neboť takový rozsudek by byl v rozporu s právními předpisy. Jak bude hodnoceno níže úrok z úvěru je příliš vysoký (cena peněz RPSN 113,05%, úrok 78,07%) a ke zcela zjevně proti dobrým mravům dle § 588 občanského zákoníku. V takovém případě nelze schválit smír, nelze nárok ani platně uznat. Proto soud nevydal rozsudek pro uznání.11. Smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz (RPSN) byl 113,05 %, bez ohledu na to, jak byl nazván. (z toho úrok 78,07 %).12. Nárok na úrok 113,05 %, (popř. 78,07 %) ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 občanského zákoníku a 588 občanského zákoníku.13. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v únoru 2024, tedy v době uzavření smlouvy cca 8,97%,(soudu známo z úřední činnosti ČNB ARAD). Při srovnání s tímto je sjednaný úrok cca dvanáctapůlnásobný a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.14. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku. Pro neplatnost smlouvy soud již úvěruschopnost neposuzoval.15. Námitka žalobce, že žalobce je nebankovní společnost, kde jsou poskytované úroky mnohem vyšší než u bank, není důvodná. Judikatura Nejvyššího soudu je jednoznačná a počítá i s limitem pro nebankovní úvěry cca ve výši dvounásobku či dvouapůlnásobku bankovních úvěrů. Zde je úrok více než desetinásobný, smlouva je neplatná.16. Ze všech těchto důvodů soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Žalobce zaslal žalované bez právního důvodu 100 000 Kč, na dluh žalované bylo uhrazeno 8 000 Kč, žalovaná má žalobci zaplatit 92 000 Kč. Proto soud tuto částku přiznal. Ostatní nároky, úrok, smluvní pokuty, poplatky za účelné vymáhání nepřísluší, proto je soud nepřiznal.19. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku) K doručení došlo třetí den po odeslání výzvy, a to dle § 573 občanského zákoníku. Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky a od doručení výzvy.20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěšný byl žalobce co do cca ½ (54% po započtení kapitalizovaného úroku), proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.