Žalobce , Jméno žalobce, podal u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 29. 7. 2026 návrh na zrušení vyživovací povinnosti ke své dceři , Jméno žalované, , narozené , Datum narození žalované, živit. Navrhl zrušovací povinnosti ke dni podání návrhu 29. 7. 2026.2. Žalovaná se vyjádřila tak, že skutečně 18. 6. 2026 ukončila studium výučním listem v oboru truhlářská a čalounická výroba. Souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti.3. Rozhodnutí soudu bez nařízení jednání: Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť s rozhodnutím bez nařízení jednání žalovaná výslovně souhlasila. K výzvě soudu se žalobce nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Souhlas žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání se tedy podle § 101 odst. 4 o. s. ř. přepokládá.4. Skutková zjištění soudu: Žalovaná je dcerou žalobce. Naposledy byla vyživovací povinnost žalobce vůči žalované upravena rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích čj. , spisová značka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 8. 2019. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla stanovena na 4 000 Kč měsíčně. V té době byla žalovaná nezletilá, studovala na základní škole. V řízení žalovaná doložila, že následně studovala na Středním odborném učilišti v , adresa, v oboru truhlářská a čalounická výroba, když studium ukončila výučním listem dne 18. 6. 2026. Žádný z účastníků netvrdil, že by žalovaná již nalezla zaměstnání a že by se již samostatně živila nebo že by pokračovala ve studiu.5. Skutkový závěr soudu a právní posouzení:6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.7. Podle § 911 o. z. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.8. Podle § 163 o. s. ř. Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.9. Ve smyslu § 163 o. s. ř. soud shledal, že došlo k podstatné změně poměrů od vydání rozsudku upravující výživné, tj. rozsudku ze dne 13. 8. 2019 čj. , spisová značka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým bylo naposledy rozhodnuto o povinnosti žalobce platit žalované výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. Podstatná změna poměru spočívá v tom, že žalobkyně nabyla schopnosti se samostatně živit. Ukončila studium na střední škole, a to výučním listem ze dne 18. 6. 2026. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by žalovaná chtěla nadále pokračovat ve studiu.10. Podmínkou trvání povinnosti hradit výživné je podle § 911 občanského zákoníku skutečnost, že oprávněný není schopen se sám živit. Hodnotí se schopnost živit se, tj. zda je v možnostech dotyčného si sám obstarat prostředky pro své živobytí. Podstatná je zde potencialita, což znamená, že vyživovací povinnost zaniká i tehdy, když je oprávněný schopen se sám živit, byť této možnosti fakticky nevyužívá.11. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je v současné době schopna se samostatně živit. Úspěšně ukončila studium na střední škole, nic jí nebrání, aby se začala věnovat výdělečné činnosti a sama si prací obstarávala prostředky pro své živobytí.12. Posouzení okamžiku schopnosti samostatně se živit: Soud se dále zabýval otázkou, od jakého okamžiku je žalobkyně schopna se samostatně živit. Podle názoru soudu je tímto okamžikem 1. 8. 2026. Od 1. 8. 2026 (včetně) tak zanikla povinnost žalobce platit žalované výživné. Při stanovení data, od kterého je žalobkyně se schopna samostatně živit, soud vyšel ze skutečnosti, že po ukončení studia na střední škole lze na žalobkyni požadovat, aby si aktivně a intenzivně hledala zaměstnání či jiný druh obživy. Současně soud vychází z toho, že po ukončení školy je pro úspěšné nalezení zaměstnání či jiného druhu výdělečné činnosti potřeba určitý přiměřený čas. Čerstvý absolvent vstupuje na pracovní trh, kde začíná nabízet své schopnosti a znalosti. Dosud nemá praktické pracovní zkušenosti, což je okolnost potencionálními zaměstnavateli obecně ceněná. Z důvodu absence pracovních zkušeností žalované v zaměstnání na hlavní pracovní poměr vyhodnotil soud, že přiměřená doba pro nalezení zaměstnání či jiného druhu obživy zahrnuje dobu od 18. 6. 2026 (doby ukončení studia na střední škole) do 31. 7. 2026. Podle názoru soudu jde o dobu přiměřenou pro kontaktování potenciálních zaměstnavatelů, absolvování přípravných vstupních pohovorů a dohodnutí začátku pracovního poměru. Soud přihlíží i k běžné praxi, že počátek pracovních poměrů se sjednává obvykle od prvního kalendářního dne v měsíci. Z uvedených důvodů soud shledal, že od 1. 8. 2026 je žalobkyně schopna se sama živit.13. Na základě výše uvedených důvodů soud ve výroku rozsudku vyživovací povinnost žalobce vůči žalované zrušil ke dni 1. 8. 2026. Současně s tím podle § 163 o. s. ř. změnil předchozí rozsudky, kterým bylo o vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované rozhodováno.14. Náklady řízení: Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá § 142 o. s. ř. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí o tom, že vyživovací povinnost žalované skončila, žalovaná s tímto souhlasila. Nelze tak konstatovat, že by jeden z účastníků byl ve sporu úspěšný a druhý neúspěšný. Za této situace soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.