38 C 424/2021-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovanou po řádném přezkoumání její úvěruschopnosti uzavřela dvě smlouvy o půjčce. 2. První smlouva o půjčce (v žalobě nárok č. 2) byla uzavřena dne 25. 1. 2016 na částku 5 000 Kč, kterou žalované předala v hotovosti. Žalovaná se zavázala spolu s půjčkou uhradit částku součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč (dále jen„ kapitalizovaný úrok“) s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč (dále jen„ administrativní poplatek“), poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a 129 Kč za životní pojištění, vše v 43 týdenních splátkách po 188 Kč od 1. 2. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 11. 2016. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, poslední uhradila 31. 5. 2016. Žalovaná uhradila pouze 3 400 Kč Smlouvou ze dne 15. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. 3. Druhá smlouva o půjčce (v žalobě nárok č. 1) byla uzavřena dne 2. 6. 2016 na částku 8 000 Kč, kterou žalované předala v hotovosti. Žalovaná se zavázala spolu s půjčkou uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 1 120 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně), administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a 232 Kč za životní pojištění, vše v 58 týdenních splátkách po 244 Kč od 9. 6. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 7. 2017. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, poslední uhradila 21. 6. 2016. Žalovaná uhradila pouze 506 Kč Smlouvou ze dne 15. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. 4. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o půjčce (č.l. 16 - 17) uzavřené dne 25. 1. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka 5 000 Kč, kterou se zavázala splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 2 955 Kč, jenž byl vypočten jako součet položek kapitalizovaného úroku ve výši 455 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a pojištění ve výši 129 Kč, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 8 084 Kč v 43 týdenních splátkách po 188 Kč. V případě úhrady v 43 splátkách je uvedena roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr 91,66 % ročně a výpůjční úroková sazba činila 20,98 % ročně. Ze smlouvy o půjčce (č.l. 18 - 19) uzavřené dne 2. 6. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se zavázala splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 5 920 Kč, jenž byl vypočten jako součet položek kapitalizovaného úroku ve výši 1 120 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a pojištění ve výši 232 Kč, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 14 152 Kč v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. V případě úhrady v 58 splátkách je uvedena roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr 75,72 % ročně a výpůjční úroková sazba činila 23,72 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně dle zjištění soudu informovala žalovanou o postoupení pohledávek na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s uvedením jejich celkové výše 64 481 Kč v rámci zaslaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 (č.l. 15). Z karty zákazníka ze dne 25. 1. 2016 (č.l. 20) soud zjistil, že žalovaná uvedla své měsíční příjmy ve výši 8 680 Kč a výdaje 7 400 Kč (nájem/inkaso 3 000 Kč, domácnost 4 000 Kč). Z karty zákazníka ze dne 2. 6. 2016 (č.l. 21-22) soud zjistil, že žalovaná uvedla své měsíční příjmy ve výši 9 400 Kč a výdaje 8 046 Kč (nájem/inkaso 3 000 Kč, domácnost 4 200 Kč, splátky úvěrů 846 Kč). Z listin označených jako zařazení zákazníka do pojistného programu (č.l. 23-24) bylo zjištěno, že žalované měla být u [právnická osoba] poskytnuta pojistná ochrana pro případ smrti nebo invalidity. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021 (č.l. 25, podací lístek na č.l. 28) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávky za žalovanou postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Žalobkyně dle zjištění soudu zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění ze dne 13. 5. 2021 (č.l. 26-27, podací lístek na č.l. 29) se základním skutkovým a právním rozborem a celkovou výší pohledávky 33 142,05 Kč. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 – OPR- [právnická osoba] GK v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. 10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 11. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy zápůjčce, na kterou vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském ú