12 C 197/2023-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 8. 12. 2021 mezi právním předchůdcem žalobce ([anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa]) a žalovaným. Na odůvodnění žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 3 792,70 Kč a úrokem 266,30 Kč vrátit do 7. 1. 2022. Žalovaný však na tento dluh nezaplatil žádnou částku. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 1.7.2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z 23.1.2023 byla pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy postoupena žalobci. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 Kč a smluvního úroku ve výši 266,30 Kč. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Brně. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo 0AB0 C/335800, byla uzavřena dne 8. 12. 2021 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ohledně poskytnutí bezúčelového úvěru 9 000 Kč se splatností do 7. 1. 2022 s tím, že celková částka ke splacení je 10 593,75 Kč (úrok činí 266,30 Kč a poplatek za sjednání úvěru je 1 327,45 Kč),„ při překročení doby splatnosti“ je celková částka k úhradě 13 059 Kč (úrok 266,30 Kč, poplatek za sjednání úvěru 3 792 Kč). Ve smlouvě je sjednána úroková sazba 36 % ročně. 5. Z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly 8. 12. 2021 poskytnuty informace o úvěru ve výši 9 000 Kč se splatností 30 dnů. Obsahem těchto informací jsou údaje o celkové částce 10 593,75 Kč, kterou je třeba zaplatit do termínu splatnosti, a o částce 13 059 Kč, kterou je třeba zaplatit při překročení doby splatnosti. 6. Z kopie výpisu z účtu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že 1. 12. 2021 sem byla připsána částka 1 Kč, a to z účtu číslo [bankovní účet], který žalovaný označil v úvěrové smlouvě. Na tento účet bylo 8. 12. 2021 poukázáno právním předchůdcem žalobce 9 000 Kč. 7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 1. 7. 2022, z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z 23. 1. 2023 a také z oznámení firmy Emma´s credit s.r.o. žalovanému o postoupení pohledávky z 2. 2. 2023 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobci. Žalobce soudu předložil také svou předžalobní výzvu k plnění žalovanému z 2. 2. 2023. 8. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že v dané věci nebylo doloženo, zda (a jakým způsobem) právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy hodnotil úvěruschopnost žalovaného. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy v tomto směru. Žalobce se nedostavil k jednání soudu a vzdal se tak možnosti být při tomto jednání soudem poučen dle § 118a o.s.ř. Z důvodu absence hodnocení úvěruschopnosti žalovaného tedy soud smlouvu o úvěru [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 8. 12. 2021 má za neplatnou. Soud se přiklání k výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského pak zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností). 9. Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen po postoupení pohledávky žalobci vydat. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Ve smyslu ustanovení shora citovaného § 2993 občanského zákoníku bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce má soud za prokázané, že ve prospěch žalovaného byla poskytnuta částka 9 000 Kč. Žalobě bylo tedy ohledně této částky vyhověno. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky bezdůvodného obohacení také úroky z prodlení, a to až ode dne následujícího po uplynutí lhůty 3 dnů stanovené ve výzvě žalobce k plnění z 2. 2. 2023. Výzva byla odeslána 2. 2. 2023, ve smyslu § 573 občanského zákoníku byla doručena 7.2.2023 a lhůta tří dnů tedy uplynula dne 10.2.2023. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., žalobce žádal přiznání úroků ve výši 11,75 % ročně. 12. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních uplatněných nároků zamítnuta. 13. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalovanému. Žalobci bylo přiznáno 9 000 Kč s příslušenstvím a jeho úspěch ve věci je tedy v 69 % předmětu řízení. Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 38 % úspěch žalovaného a žalovaný má tedy povinnost zaplatit žalobci 38 % nákladů řízení. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí 2 252 Kč. Z této částky shora odůvodněných 38 % je přiznaných 856 Kč.