38 C 114/2023-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím celkem ze 2 pohledávek s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným uzavřela po přezkoumání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru. 2. Druhá smlouva o spotřebitelském úvěru (v žalobě nárok 1) byla uzavřena dne 8. 8. 2019, na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému v hotovosti částku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s půjčkou uhradit úrok za dobu trvání smlouvy (sazba 25,77 % ročně) ve výši 4 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč, v 60 týdenních splátkách po 660 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 1. 2020. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 14 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž byla složena z dlužné jistiny 20 027,85 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 722,15 Kč. 3. První smlouva o spotřebitelském úvěru (v žalobě nárok 2) byla uzavřena dne 16. 4. 2019, na jejím základě žalobkyně předala žalovanému v hotovosti částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s půjčkou uhradit úrok za dobu trvání smlouvy (sazba 24,69 % ročně) ve výši 7 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2020. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 34 155 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž byla složena z dlužné jistiny 22 434,89 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 410,11 Kč. 4. Žalovaný k žalobě uvedl, že obě smlouvy uzavřel a peníze obdržel v hotovosti. Zástupkyně poskytovatele úvěru jezdila k němu domů pravidelně pro splátky, později přestala jezdit, na telefonáty nereagoval ani poskytovatel úvěr. Zapůjčené peníze je žalovaný schopen uhradit ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 8. 8. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 22 000 Kč, kterou se zavázal splatit do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 4 400 Kč, úrokem ve výši 4 400 Kč (zápůjční sazba 32,15% ročně), poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč, tedy celkovou částku 39 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 660 Kč, RPSN činila dle smlouvy 206,15%. V kartě zákazníka z 8. 8. 2019 byl dle zjištění soudu kromě osobních údajů žalovaného uvedeny měsíční výdaje na bydlení 2 500 Kč, na domácnost 11 000 Kč, splátky úvěrů 4 200 Kč, dále zdroj příjmů ze zaměstnání 28 517 Kč, výdaje ani příjmy nebyly doloženy žádnou listinou. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 16. 4. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 35 000 Kč, kterou se zavázal splatit do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 7 000 Kč, úrokem ve výši 7 000 Kč (zápůjční sazba 32,15% ročně), poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč, tedy celkovou částku 63 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč, RPSN činila dle smlouvy 206,15%. V kartě zákazníka z 16. 4. 2019 byl dle zjištění soudu kromě osobních údajů žalovaného uvedeny měsíční výdaje na bydlení 2 500 Kč, na domácnost 11 000 Kč, splátky úvěrů 0 Kč, dále zdroj příjmů ze zaměstnání 43 815 Kč, výdaje ani příjmy nebyly doloženy žádnou listinou. 7. Dále soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022, o čemž byl žalovaný informován spolu s výši dlužné částky 61 845 Kč v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022, oběsmlouvy byly identifikovány čísly. Žalobkyně dle zjištění soudu vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 93 144,39 Kč ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 10. 3. 2023. Podání uvedeného oznámení a výzvy k poštovní přepravě prokazují podací lístky. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o zápůjčce přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Soud má za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti na základě dvou smluv ze dne 16. 4. 2019 a 8. 8. 2019 celkovou částku 57 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za administrativní činnost, za hotovostní inkaso splátek a s úroky v celkové výši 45 600 Kč, vždy v 60 týdenních splátkách od uzavření každé jednotlivé smlouvy, svůj závazek žalovaný ani v jednom z uvedených případů nedodržel a dostal se do prodlení se splácením úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 11. 2022 na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] – [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. 13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými)