38 C 180/2023-29 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným uzavřela dne 23. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 48 000 Kč, kterou žalovanému předala v hotovosti. Žalovaný se zavázal spolu s půjčkou uhradit částku (dále jen„ poplatek“) představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za zpracování a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve 24 měsíčních splátkách. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy neuhradil ničeho. Dále právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 18. 5. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 40 000 Kč, kterou žalovanému předala v hotovosti. Žalovaný se zavázal spolu s půjčkou uhradit částku (dále jen„ poplatek“) představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za zpracování a částku za službu komfortního a flexibilního splácení v 18 měsíčních splátkách. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem 12 430 Kč. Obě pohledávky byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 postoupeny na žalobkyni. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 23. 8. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (č.l. 17 -18) soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 48 000 Kč, kterou se zavázal splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 53 602 Kč, jenž byl vypočten jako součet položek kapitalizovaného úroku ve výši 41 681 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení 10 421 Kč, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 91 181 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 4 363 Kč s poslední splátkou ve výši 4 349 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 99,61 % a smluvní úroková sazba činila 69% ročně. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 18. 5. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (č.l. 19 – 20) soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 40 000 Kč, kterou se zavázal splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 33 946 Kč, jenž byl vypočten jako součet položek kapitalizovaného úroku ve výši 25 254 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení 7 192 Kč, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 73 946 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 109 Kč s poslední splátkou ve výši 4 093 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 102,43% a smluvní úroková sazba činila 69% ročně. Dále bylo zjištěno, že v zákaznické kartě ze dne 23. 8. 2020 k úvěru 48 000 Kč splatný ve 24 měsíčních splátkách (č.l. 13) je uveden zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba], [obec], měsíční výše čistých příjmů: 36 666 Kč; měsíční výše výdajů: externích splátek zápůjček 0 Kč, interních splátek 4 109 Kč a dalších výdajů 5 000 Kč; v zákaznické kartě ze dne 18. 5. 2020 k úvěru 40 000 Kč (č.l. 14) je uveden zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba], [obec], měsíční výše čistých příjmů: 31 000 Kč, dalšího příjmu 20 000 Kč, celkem 51 000 Kč; měsíční výše výdajů: externích splátek zápůjček 8 000 Kč, interních splátek 0 Kč a dalších výdajů 3 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dle zjištění soudu informovala žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s uvedením aktuální výše pohledávky vůči žalovanému 218 346,98 Kč v rámci zaslaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 (č.l. 23). Dále soud z tabulky umoření (č.l. 21) zjistil, že na úvěr ve výši 40 000 Kč bylo uhrazeno od 18. 5. 2020 do 23. 8. 2020 celkem 10 981 Kč; z tabulky umoření (č.l. 22) soud zjistil, že na úvěr ve výši 48 000 Kč nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně dle zjištění soudu zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne 1. 6. 2023 se základním skutkovým a právním rozborem a celkovou výší pohledávky 194 097,12 Kč. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] – [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. 8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 9. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na kterou vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Dále soud hodnotil, zda právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat s