12 C 356/2023-33 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne 17. 8. 2022. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit žalobci celkem 13 176 Kč, což je poskytnutá zápůjčka 10 000 Kč a poplatek 3 176 Kč. Žalovaná se zavázala 13 176 Kč vrátit žalobci do 16.9 2022, na úhradu tohoto dluhu však nezaplatila žádnou částku. Žalobce se domáhal také přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (za pět písemných výzev k plnění) a přiznání smluvní pokuty, sjednané účastníky ve výši 0,1 % denně z částky zápůjčky, a to od 17. 9. 2022 do 30. 8. 2023 ve výši 3 470 Kč. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem také peněžitá zápůjčka. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce, že byla uzavřena účastníky dne 17. 8. 2022 ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek 650 Kč. Celkovou částku 2 650 Kč měla žalovaná zaplatit do 3 dnů. Ve smlouvě o zápůjčce je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 0 %. V bodě 2. 3. smlouvy je sjednáno, že v případě prodlení žalované s plněním závazků ze smlouvy se žalovaná zavazuje uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále je zde rozpis nákladů žalobce, které je oprávněn požadovat po žalované, a to za písemnou (listinnou) upomínku k úhradě vždy 500 Kč. 5. Z dodatku„ ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 22. 8. 2022 bylo zjištěno, že zápůjčka ve výši 2 000 Kč ze smlouvy účastníků ze 17. 8. 2022 byla navýšena na 3 500 Kč, poplatek za zápůjčku byl navýšen na 1 138 Kč. Z dodatku„ ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 23. 8. 2022 bylo zjištěno, že zápůjčka ze smlouvy účastníků ze 17. 8. 2022 byla navýšena na 4 500 Kč, poplatek za zápůjčku byl navýšen na 1 463 Kč. Z dodatku„ ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 23. 8. 2022 bylo zjištěno, že zápůjčka ze smlouvy účastníků ze 17. 8. 2022 byla navýšena na 6 000 Kč, poplatek za zápůjčku byl navýšen na 1 951 Kč. Z dodatku„ ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 24. 8. 2022 bylo zjištěno, že zápůjčka ze smlouvy účastníků ze 17. 8. 2022 byla navýšena na 7 000 Kč, poplatek za zápůjčku byl navýšen na 2 276 Kč. Z dodatku„ ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 25. 8. 2022 bylo zjištěno, že zápůjčka ze smlouvy účastníků ze 17. 8. 2022 byla navýšena na 8 000 Kč, poplatek za zápůjčku byl navýšen na 2 601 Kč. Z dodatku„ ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 25. 8. 2022 bylo zjištěno, že zápůjčka ze smlouvy účastníků ze 17. 8. 2022 byla navýšena na 9 000 Kč, poplatek za zápůjčku byl navýšen na 2 926 Kč. Z dodatku„ ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 30. 8. 2022 bylo zjištěno, že zápůjčka ze smlouvy účastníků ze 17. 8. 2022 byla navýšena na 10 000 Kč, poplatek za zápůjčku byl navýšen na 3 176 Kč. Ve všech dodatcích je uvedena splatnost sjednaných částek na 16. 9. 2022. 6. Z kopií výpisů z účtu žalobce bylo zjištěno, že v období od 17.8.2022 do 30.8.2022 bylo v osmi platbách poukázáno na účet č. [bankovní účet] uvedený žalovanou ve smlouvě účastníků celkem 10 000 Kč. 7. Žalobce soudu předložil své upomínky žalované, ze kterých bylo zjištěno, že byly sepsány 23. 9. 2022 (na částku 14 174 Kč), 30. 9. 2022 (na částku 14 892 Kč), 7. 10. 2022 (na částku 15 610 Kč), 16. 10. 2022 (na částku 16 338 Kč Kč) a 31. 10. 2022 (na částku 17 000 Kč). Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému z 26. 6. 2023 s poštovním podacím lístkem z 26. 6. 2023. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 19 554 Kč do tří dnů. 8. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce žádným způsobem nehodnotil úvěruschopnost žalované, jak mu ukládají shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z listin, které žalobce soudu předložil, není žádným způsobem zřejmý postup žalobce, který by svědčil o splnění povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce k žalobě připojil pouze kopii části výpisu z účtu u [právnická osoba], ze kterého je zřejmé, že na účet žalované majitel tohoto účtu zaslal v únoru 2022 částku 19 628 Kč. Už vzhledem k datu, kdy měla být částka zaslána, nemá tato listina k posouzení úvěruschopnosti žalované v době uzavření smlouvy o úvěru žádnou vypovídací hodnotu. K nařízenému jednání soudu se žalobce nedostavil a vzdal se tak možnosti být soudem při tomto jednání poučen dle § 118a o.s.ř. 9. Z uvedených důvodů tedy soud smlouvu účastníků o zápůjčce ze 17. 8. 2022 (ve znění shora citovaných dodatků k této smlouvě) má za neplatnou. Soud se přiklání k výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy a nízkou či nulovou finanční gramotností. Pokud žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je povinna žalobci vydat. 10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Ve smyslu ustanovení § 2993 občanského zákoníku bylo žalované uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatila. Z výpisů z účtu má soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč. V této části bylo tedy žalobě vyhověno. Podle § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění, odeslané žalované dne 26. 6. 2023. Ve smyslu § 573 obč. zákoníku byla tato výzva doručena 29. 6. 2023 a lhůta 3 dnů k vydání bezdůvodného obohacení skončila dne 3. 7. 2023. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce byla žaloba ohledně ostatních uplatněných nároků zamítnuta. 13. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, proto bylo podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodnuto o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.