12 C 357/2023-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené 4. 3. 2021 mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ., se sídlem , adresa, ) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce ještě dalších 25 776 Kč, které představují kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a poplatek za hotovostní splácení úvěru. Celkovou částku 55 776 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 splátkách po 3 984 Kč měsíčně. Žalovaný zaplatil pouze část svého dluhu. Tato částka byla započtena částečně na jistinu úvěru, částečně na další sjednané platby.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 4. 2023 byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena žalobci, a to s účinností ke dni 28.4.2023.Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 17 727,45 Kč, úroku za dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 009,17 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 8 374,69 Kč, nákladů za administrativní činnost na vyhodnocení úvěrového případu 1 588,26 Kč a částky 3 076,43 Kč za možnost úhrady splátek v hotovosti v bydlišti žalovaného. Dále žalobce žádal přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 1.4.2023 ve výši 2 317,52 Kč, smluvního úroku za období od 5.5.2022 do 1.4.2023 ve výši 3 170,65 Kč a dále přiznání smluvní pokuty ve výši 16 500 Kč. Součástí žaloby je také požadavek na přiznání zákonného úroku z prodlení z jistiny a dlužného úroku (18 736,62 Kč) a smluvního úroku z jistiny úvěru od 2.4.2023 do zaplacení. Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.1. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).2. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.3. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , že byla uzavřena 4. 3. 2021 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ohledně poskytnutí úvěru 30 000 Kč s tím, že celková částka ke splacení je 55 776 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984Kč. Uvedená částka je tvořena jistinou 30 000 Kč, úrokem ve výši 2 888 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, platbou nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a částkou 5 400 Kč za inkaso plateb v hotovosti. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že celou částku úvěru převzal v hotovosti. Ve smlouvě je sjednána pro případ prodlení dlužníka s úhradami splátek smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.4. Z přehledu plateb žalovaného na dluh z předmětné smlouvy soud zjistil, že žalovaný v období od 5. 3. 2021 do 13. 7. 2021 zaplatil v hotovosti celkem 24 000 Kč.Žalobce soudu dále předložil svou předžalobní výzvu k plnění žalovanému z 31. 7. 2023, ze které vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení 55 397,88 Kč nejpozději do 15.8.2023.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 4. 2023 se seznamem postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 13, pod položkou 415 a z oznámení firmy , právnická osoba, . žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 11.5.2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, žalobci.6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že v dané věci nebylo doloženo, zda (a jakým způsobem) právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy hodnotil úvěruschopnost žalovaného. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy v tomto směru. Žalobce se nedostavil k jednání soudu a vzdal se tak možnosti být při tomto jednání soudem poučen dle § 118a o.s.ř. Z důvodu absence hodnocení úvěruschopnosti žalovaného tedy soud smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 3. 2021 má za neplatnou. Soud se přiklání k výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského pak zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností).Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat.7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.8. Ve smyslu ustanovení shora citovaného § 2993 občanského zákoníku bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Ze smlouvy účastníků vyplývá, že žalovaný převzal v hotovosti od právního předchůdce žalobce 30 000 Kč. Po zaplacení 24 000 Kč tak zbývá k úhradě (po postoupení pohledávky žalobci) 6 000 Kč. Ohledně této částky bylo tedy žalobě vyhověno.9. Podle § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky bezdůvodného obohacení také úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění z 31 7. 2023. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády. 351/2013 Sb.10. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních uplatněných nároků zamítnuta. Vzhledem k tomuto závěru nebylo třeba vyzývat žalobce ke specifikaci požadované smluvní pokuty uvedením období, za které je požadována.11. Žalovaný měl ve věci převažující úspěch, měl by tedy podle § 142 odst.2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalobci. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.