Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 11 449 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč se splatností do 4. 10. 2024, včetně poplatku ve výši 1 625 Kč. Z čerpané zápůjčky ani z dohodnutého poplatku žalovaný neuhradil ničeho, částečná platba ve výši 171 Kč byla žalobkyní započtena na smluvní pokutu. Žalobkyně současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení, včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 324 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.Soud v řízení rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.Vzhledem k pasivitě žalovaného soud vycházel z listin předložených žalobkyní: smlouva o zápůjčce z , datum, , všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu, ověření vlastnictví účtu , Anonymizováno, , upomínky, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z exekučního rejstříku, výpis z účtu – příchozí platba mzdy za 3 měsíce a zjistil, že mezi účastníky byla dálkovým způsobem po ověření identity a bankovního účtu žalovaného sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku 5 000 Kč za jednorázový poplatek (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 625 Kč s tím, že tyto částky byly společně splatné do 18. 9. 2024. Ve smlouvě byla dále mimo jiné upravena povinnost žalovaného k úhradě poplatku ve výši 500 Kč za každou zaslanou písemnou upomínku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, podepsané žalovaným taktéž dálkovým způsobem. Z výpisů z účtu plyne poskytnutí částky zápůjčky ve výši 5 000 Kč na ověřený bankovní účet žalovaného. Žalovaný doložil svůj příjem u zaměstnavatele , Anonymizováno, , právnická osoba, . v průměrné výši 41 602 Kč a uvedl, že hradí nájemné ve výši 10 000 Kč. Žalovaný dle předložených výpisů neprocházel evidencemi insolvencí a exekučního rejstříku. Z výzvy k úhradě je zřejmé, že žalovaný byl o úhradu před podáním žaloby opakovaně upomínán.Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaná strana uzavřela s žalobkyní platně smlouvu o zápůjčce pro částku 5 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku ze zápůjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 1 625 Kč a o smluvní pokutě ve výši 2 324 Kč (čl. 2.3 smlouvy, kdy pokuta byla vypočtena ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu od 5. 10. 2024 do 16. 6. 2026 a ponížena o částečnou úhradu žalovaným). Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou jistinu, dlužný poplatek - kapitalizovaný úrok ve výši 1 625 Kč, dlužnou smluvní pokutu v částce 2 324 Kč a cenu první upomínky v částce 500 Kč. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení stanoveného dle nařízení vlády.Výrokem II. však soud nevyhověl žalobě co do ceny 4 dalších písemných upomínek. Jednání žalobkyně, kdy opakovaně upomínala dlužníka k úhradě dlužné částky písemnou výzvou (tj. způsobem stejným, dle smlouvy nejdražším) považuje soud za neúčelné a proti dobrým mravům, neboť písemná upomínka byla zjevně neefektivní (žalovaný se na adrese trvalého pobytu nezdržuje) a její zasílání každý týden na této skutečnosti nic nemění. Žalovaná tak vytváří další quasi pohledávky za dlužníkem, v nepřiměřené hodnotě vzhledem k výši zápůjčky. Proto soud žalobu co do částky 2 000 Kč pro čtyři následující upomínky zamítl. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně takovýmto způsobem obcházela zákon za účelem navýšení svého profitu ze smlouvy o zápůjčce bez spravedlivého důvodu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 701,32 Kč, přičemž tato částka představuje 65,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 449 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.