Okresní soud v České Lípě 36 C 140/2026-16 – Náklady řízení

Žalobou podanou dne 4. 2. 2026 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 35 920 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr, a to převodem na účet žalovaného č. , hodnota, . Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, byl úročen smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně, úrok byl splatný nejpozději k 14. dni každého měsíce, jistinu úvěru bylo možno splatit v jakémkoli rozsahu kdykoli za trvání smlouvy. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobce úvěr ke dni 17. 9. 2024 zesplatnil, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 14. 9. 2024. Před poskytnutím úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného (výpis z bankovního účtu) a lustrací v dostupných databázích. Předmětem žalobního požadavku je pohledávka v celkové výši 35 920 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 000 Kč (40 % měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání úvěru), smluvní pokuty v kapitalizované výši 7 920 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 18. 9. 2024 - počátek prodlení s úhradou jistiny - do 19. 10. 2025 - odeslání předžalobní výzvy) a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni sjednané splatnosti úvěru do zaplacení.2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání; žalobce, resp. jeho právní zástupkyně z neúčasti u jednání soudu omluvila a navrhla projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 o. s. ř. na podkladě důkazů doložených žalobcem.3. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen “zákon”):(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.4. Podle § 87 odst. 1 zákona:(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru obsahuje úpravu soukromoprávní sankce pro případ, že poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr i tehdy, pokud existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tyto pochybnosti přitom musejí mít dostatečnou závažnost a aktuálnost. Sankce je uplatňována pouze tehdy, kdy poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, ačkoli věděl o důvodných pochybnostech o úvěruschopnosti spotřebitele, případně tyto pochybnosti nezjistil, ačkoli tak měl učinit. Důvodem pro uplatnění soukromoprávní sankce by nemělo být pouhé formální porušení povinnosti věřitele, které na výsledek posouzení úvěruschopnosti nemělo reálný dopad (poskytovatel si nezjistil či neověřil určitou skutečnost, ale kdyby tak učinil, výsledek by byl v zásadě stejný). Důsledkem je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností.6. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. K tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.7. Listinnými doklady předloženými k důkazu žalobcem, a to dokumenty Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným ze dne 15. 5. 2024, Zesplatněním spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 9. 2024, Potvrzeními o platbách ze dne 15. 5. – 17. 5. 2024, doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (výpisy z bankovního účtu žalovaného za období září 2023–únor 2024), fotokopií občanského průkazu žalovaného, předžalobní korespondencí mezi účastníky, má soud za osvědčené, že účastníci vedli jednání směřující k uzavření smlouvy o úvěru podléhající úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy byl žalobce jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen způsobem stanoveným v § 86 zákona posoudit úvěruschopnost žalovaného.8. Žalobce tvrdil, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného s tím, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, žalovaný byl dále žalobcem lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI; výpis z bankovního účtu žalovaného žalobce doložil současně s podáním žaloby, později soud žalobce před konáním ústního jednání poučil o jeho důkazní povinnosti podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před sjednáním předmětného závazku. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za dobu září 2023 – únor 2024, tj. 8-9 měsíců před sjednáním úvěru (15. 5. 2024) soud zjistil, že v uvedené době předcházející poskytnutí posuzovaného úvěru nelze usoudit na žádný pravidelný příjem žalovaného typu výdělek z pracovní činnosti či takový příjem nahrazující (sociální dávky, dávky nemocenského pojištění apod.), převažovaly mnohačetné drobné vklady hotovosti a následné mnohačetné platby vynaložené evidentně na sázkové a obdobné hazardní hry (částky poukázány i opakovaně v týž den na účty GOPAY/CHANCE.CZ, GOPAY/TIPSPORT.CZ, Betano Payment a další). Z vyhodnocení předložených výpisů z účtu činí soud závěr, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet zde posuzovaný úvěr za stavu, kdy hospodaření žalovaného s prostředky, jimiž nakládal konkrétně na doloženém účtu vynakládal v nepřiměřeném rozsahu na investice do her a sázek, účet nevykazuje řádné příjmy z vlastní výdělečné činnosti.9. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že v posuzovaném případě žalobce, pokud poskytl žalovanému úvěrové částky podle ujednání mezi nimi dokladovaném výše uvedenou dokumentací (viz odst. 7. odůvodnění), postupoval v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona, smluvní ujednání je neplatné a žalovaný je povinen vrátit mu poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené svým možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalovanému vrátit žalobci jistinu poskytnutou mu žalobcem ve výši celkem 20 000 Kč (žalovaný od žalobce načerpal úvěr po 5 000 Kč dne 15. 5. 2024, 10 000 Kč dne 16. 5. 2024 a 5 000 Kč dne 17. 5. 2024), a to ve splátkách počínaje od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) – vzhledem k výši dluhu a zjištění poměrů žalovaného odůvodňujících povolení splátek z důvodu jiných existujících závazků žalovaného posuzovaných rovněž zdejším soudem (věci sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a jiné). Žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadovaného kapitalizovaného obchodního úroku (8 000 Kč), zákonného úroku z prodlení z celé žalobcem požadované částky a smluvní pokuty (7 920 Kč) vzhledem k právnímu hodnocení věci, když žalovaný není povinen uhradit žalobci víc, než činí nesplacená část jistiny přijaté podle neplatné smlouvy, přičemž vůči žalobci není s tímto vrácením v prodlení (povinnost k vrácení je mu uložena/vzniká tímto rozhodnutím, po posouzení věci soudem, byla-li soudem shledána neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona).10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy procesně úspěšnější byl žalobce (úspěšný v rozsahu cca 56%, neúspěšný ve 44%, tedy celkově úspěšný v rozsahu 12%), jemuž vznikly náklady zaplacením soudního poplatku za žalobu ve výši 1 437 Kč a zastoupením advokátkou ve výši 2 400 Kč (stanoveno podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů - § 1, § 2, § 7, 11 odst. 1 písm. a), d), 13, 14a, 14b - 3 x 700 Kč – odměna za tři úkony právní pomoci – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění, 3 x 100 Kč paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými úkony právní pomoci), celkem 3 837 Kč, z nichž 12 % činí 461 Kč.