112 C 12/2020-65 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je matkou žalovaného a v roce 2016 mu darovala na základě darovací smlouvy ze dne [datum] ½ parcely [číslo], jejíž součástí je dům [adresa] a parc. [číslo] [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] ([list vlastnictví]), žalovaný dar přijal a zavázal se, v případě prodeje nemovitostí uhradit žalobkyni 100 000 Kč, aby měla žalobkyně finanční rezervu. Žalovaný nemovitosti prodal, sjednanou částku žalobkyni neuhradil, a přestože dar přijal, napadá nyní platnost uzavřené smlouvy. Žalobkyně darovala žalovanému nemovitosti za účelem zajištění jeho bydlení, nicméně nechtěla jej zcela omezovat v prodeji, proto se žalovaný dobrovolně zavázal žalobkyni uhradit zcela marginální částku ve vztahu k hodnotě darovaných nemovitostí. Se žalobkyní není od podpisu darovací smlouvy žalovaný v kontaktu, na pokusy o setkání z její strany nereagoval. Po obdržení předžalobní výzvy začal žalovaný pouze sporovat platnost darovací smlouvy z důvodu údajné nesrozumitelnosti ujednání o úhradě sjednané částky. Žalobkyně považuje postoj žalovaného za nemravný. Dar od žalobkyně přijal včetně zcela srozumitelné podmínky o úhradě žalované částky v případě prodeje. Po celou dobu trvání smlouvy její platnost nijak nezpochybňoval. Nemovitosti později prodal a inkasoval celou kupní cenu. Ve chvíli, kdy měl splnit svůj jediný závazek ze smlouvy a žalobkyni uhradit sjednanou částku, tak počal účelově platnost smlouvy sporovat (část o sjednané částce pro žalobkyni). Žalobkyně se domnívá, že tento postoj žalovaného (spolu se skutečností, že odmítá od podpisu smlouvy jakýkoliv kontakt) by již sám o sobě mohl být důvodem pro odvolání daru pro nevděk ve smyslu § 2072 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kdy žalovaný za dům utržil vysokou částku a bez ohledu na to, že je jeho morální povinností se starat o rodiče, měl možnost bez problémů svůj závazek splnit. Žalobkyně odstoupení od smlouvy v tuto chvíli zatím nezvažuje, nicméně rozhodně nemůže žalovanému toto hrubé porušení dobrých mravů prominout. Žalovaný si současně zjevně neuvědomuje, že pokud by soud shledal skutečně neplatným ustanovení o úhradě žalované částky, byla by smlouva neplatná jako celek. Ujednání o úhradě žalované částky je neoddělitelnou částí převodu vlastnického práva. V takovém případě by byl žalovaný povinen vydat žalobkyni hodnotu celých nemovitostí v penězích. Žalobkyně dále žádá o zákonný úrok z prodlení od [datum], z reakce žalovaného je zřejmé, že předžalobní výzva byla doručena nejpozději dne [datum], dne [datum] tak byla pohledávka splatná. 2. Proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu byl žalovaným podán odpor, žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalobkyně se snaží v žalobě vylíčit žalovaného jako osobu, která si neplní své základní povinnosti vůči matce, kdy dokonce postoj žalovaného je považován za nemravný. S tímto nelze souhlasit, neboť skutečná verze a realita je odlišná od situace popsané žalobkyní. Předmětné nemovitosti byly ve výlučném vlastnictví žalovaného, rodiče žalovaného [jméno] [příjmení] a žalobkyně se v rámci rozvodu manželství dohodli, že výše uvedené nemovitosti v rámci vypořádání společného jmění manželů převedou na žalovaného. K tomu také došlo cca v roce 1999, kdy se žalovaný stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Po právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů žalovaného a po stálém naléhání matky žalovaného, žalovaný převedl polovinu nemovitosti zpět na žalobkyni. Bylo to však již v době, kdy se žalobkyně uchýlila k nadměrnému užívání alkoholu a kdy se údajně měla pokusit o sebevraždu. Rovněž se několik měsíců léčila ze závislosti v protialkoholní léčebně v [část obce]. Problémy s alkoholem přetrvávají u žalobkyně prakticky po celou dobu od rozvodu manželství. Díky tomu přišla žalobkyně o práci i o řidičský průkaz. Žalobkyně není schopna se žalovaným komunikovat. Pokud žalovaný projevil o žalobkyni zájem a chtěl s ní věc řešit, žalobkyně nebyla schopna pod vlivem alkoholu se žalovaným komunikovat. Nebyla schopna vůbec mluvit, maximálně se vždy zmohla pouze na pláč. Žalovaný se několikrát snažil žalobkyni s těmito problémy pomoci, bohužel žalobkyně toto odmítla. Žalovaný není ten, který by se nemravně choval ke své matce, několikrát se pokoušel navázat vztah a kontakt se žalobkyní, což bohužel pro nadměrné požívání alkoholu ze strany žalobkyně není možné. Pokud je v této souvislosti možné se bavit o nemravném jednání, pak k takovému chování dochází ze strany žalobkyně. Žalovaný nesouhlasí se žalobou ani ohledně tvrzeného napadání neplatnosti smlouvy, k tomu nikdy nedošlo, ze strany žalovaného bylo pouze tvrzeno, že ujednání zakomponované žalobkyní do článku V. ohledně výplaty částky 100 000 Kč je neplatné pro svoji neurčitost a nesrozumitelnost. Nevyplývá z něj v případě převodu jakých nemovitostí je žalovaný povinen žalovaný zaplatit žalobkyni 100 000 Kč. V článku V. se hovoří obecně pouze o nemovitostech, v předmětné darovací smlouvě nejsou nikterak blíže specifikovány. V článku V. darovací smlouvy není rovněž upraveno, kdy by tato částka měla být žalovaným žalobkyni zaplacena. Žalovaný dále poukazuje na nesoulad na článek I. a V. darovací smlouvy, kdy článek I. hovoří o nemovitosti v jednotném čísle a článek V. o nemovitostech v množném čísle. Z tohoto rovněž tedy nelze dovodit, že nemovitost specifikovaná v článku I., by měla být nemovitostmi specifikovanými v článku V. darovací smlouvy. Z výše uvedeného tedy žalovaný dovozuje, že ustanovení ohledně výplaty částky 100 000 Kč je neplatné pro svoji neurčitost a nesrozumitelnost. Absurdní je tvrzení žalobkyně, že pokud by soud shledal neplatným ustanovení o úhradě částky 100 000 Kč, musel by celou darovací smlouvu jako celek uznat za neplatnou. Toto ujednání však není neoddělitelnou částí převodu vlastnického práva. Předmětná darovací smlouva řeší převod nemovitostí v článku I., kde je přímo uvedeno, že darující daruje nemovitost uvedenou v tomto článku synovi [jméno] [příjmení] za účelem bezplatného převodu vlastnictví k výše uvedené nemovitosti. Výplata částky 100 000 Kč je pak řešena v článku V. dané darovací smlouvy. Článek I. a článek V. spolu nikterak nesouvisí, neboť v článku I. je uvedeno, že žalobkyně bezplatně převádí nemovitost uvedenou v článku I. na žalovaného a žalovaný tuto nemovitost přijímá. Naproti tomu článek V. řeší výplatu částky 100 000 Kč za převod nemovitostí, které nejsou nikterak blíže specifikovány. Případná neplatnost článku V. nemá vliv na platnost a účinnost celé darovací smlouvy. 3. Žalobkyně následně odmítla právní argumentaci žalovaného ohledně částečné neplatnosti darovací smlouvy, kdy podmínka úhrady žalované částky byla oběma stranami dohodnuta a písemně odsouhlasena jako součást darování. Argument, že žalovaný neví, o kterou nemovitost by se mělo v článku V. jednat, je zcela lichý a naivní. Darovací smlouva je jednoduchá, má necelé dvě strany a týká se pouze parcely [číslo], jejíž součástí je dům [adresa] a parc. [číslo] obec Ždánice, k.ú. [obec] u [obec] O předmětu darování a o obsahu navazující podmínky tak není pochyb. Rovněž text podmínky v čl V. je formulován zcela jasně a srozumitelně. Nadto návrh smlouvy připravoval žalovaný (dle dohody stran) a nelze tak předpokládat, že by nerozuměl vlastnímu textu. Žalovaný dále v čl. X darovací smlouvy prohlašuje, že smlouvu uzavírá dobrovolně, po vzájemném projednání, a že ji uzavírá podle své pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně. Tvrzení ohledně částečné neplatnosti z důvodu údajné nesrozumitelnosti je tak v hrubém rozporu i s tímto prohlášením. Podle § 575 občanského zákoníku je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. I kdyby text smlouvy činil závažné a nepřekonatelné obtíže výkladové závažné (což nečiní), není možné oddělit podmínku daru od darování samotného (jde o jeden projev vůle učiněný ve více článcích téže smlouvy), neplatnost podmínky by měla jednoznačně za následek neplatnost darování jako celku. Ostatním tvrzení žalovaného nijak nesouvisí s předmětem sporu, nicméně jsou nehorázná a žalobkyně cítí potřebu se k nim vyjádřit. Tvrzení prokazují hrubě nemravné chování žalovaného. Žalobkyně nepopírá, že se po těžkém období rozhodla řešit své osobní problémy v rámci protialkoholního léčení, ale poté se opět zařadila do běžného života a její problémy nikdy neměly vliv na řádnou a (možná přespříliš) pozornou péči o žalovaného jako jediného potomka. Žalobkyně k darování poloviny nemovitosti žalovaného nikdy nenutila. Došlo k němu mimo jiné v důsledku toho, že žalobkyně investovala velké prostředky do její rekonstrukce, když předpokládala, že ji bude společně se synem užívat. Zneužívání složité životní situace v minulosti své matky, ve snaze ji očernit, aby se dlužník