12 C 204/2021-61 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 2.12.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 15 300 Kč, kapitalizovaný úrok 9 000,42 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 038,88 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 8 405,20 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 29.1.2015 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, jejíž součásti jsou i smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO]). Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalovaný by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 1 400 Kč a odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci klienta poplatek ve výši 348 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10.3.2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 2 100 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 217,21 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 482,79 Kč Poslední platba byla uhrazena 23.3.2015. Nejpozději měl podle smlouvy žalovaný zaplatit vše do 10.3.2016, pak již byl v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 15 300 Kč sestávajících z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 782,79, dlužného poplatku z za hotovostní inkaso splátek 3 517,21 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 15 300 Kč a dále na příslušenství o úhradu 9 000,42 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 10 000 Kč při 23,72% úroku od 11.3.2016 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 3 038,88 Kč z jistiny 10 000 Kč od 18.3.2016 do 6.12.2019 a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy je spotřebitel povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je zaměstnán jako OSVČ, jako zámečník, jeho měsíční příjem činí 24 790 Kč, žije v podnájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Odborným posouzením schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, kdy každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, a má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Přitom názor, že tento postup, tj. ověření příslušných informací dle předložených dokladů žadatele o půjčku, resp. zápůjčku bez pořizování jejich kopií, je zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozsudku čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31.7.2020. 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 29.1.2015 o půjčku 10 000 Kč, uváděl, že je OSVČ se mzdou 24 790 Kč, s výdaji 8 000 Kč na nájem, 3 500 Kč na domácnost, 1 350 Kč na splátky, 400 Kč na telefon. Žalovaný žil v podnájmu. Žalovaný předložil jako dokumenty výplatní pásky (jako OSVČ?), praco