Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Chrudimi 15 C 3/2026-36 – Náklady řízení

Okresní soud v Chrudimi · 27. 8. 2026

náklady řízení · smlouva o zápůjčce · náhrada nákladů

Aplikovaná ustanovení

3
§ 580
Občanský zákoník
§ 142
Občanský soudní řád

Související právní otázky

2

O co šlo

o 15 241 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15.241 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 4. 4. 2025 a 9. 4. 2025. Uvedla, že dne 4. 4. 2025 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na nichž žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, v níž zadal své osobní údaje. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného ze skenu dokladu s jeho fotografií. Žalovaný podepsal smlouvu PIN kódem, který mu žalobkyně zaslala na sdělené telefonní číslo. Žalobkyně si před uzavřením smlouvy vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech žalovaného a ověřila je z dokumentů předložených žalovaným a z dostupných databází. Dne 9. 4. 2025 žalovaný dále uzavřel se žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o dalších 5.000 Kč. Žalobkyně na základě smluv vyplatila na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, ve dnech 4. 4. 2025 a 9. 4. 2025 částku vždy 5.000 Kč, celkem tedy 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.250 Kč a tento spolu s jistinou zápůjčky vrátit do 6. 7. 2025. Žalovaný dosud zaplatil pouze 899 Kč, tuto částku žalobkyně započetla na smluvní pokutu. Kromě jistiny 10.000 Kč, poplatku 3.250 Kč žádala dále náklady za pět odeslaných upomínek celkem 2.500 Kč dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce, sjednanou smluvní pokutu za prodlení dle smlouvy celkem 2.890 Kč poníženou o žalovaným uhrazených 899 Kč na částku 1.991 Kč a úrok z prodlení z částky 13.250 Kč od 7. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5%.2. Žalovaný se k žalobě přes její řádné doručení a výzvu soudu nevyjádřil, na svou obranu tak nic neuvedl. Nevyjádřil nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání.3. Ze smlouvy ze dne 4. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 5.000 Kč, a to na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal, že zápůjčku vrátí společně s poplatkem ve výši 1.625 Kč nejpozději do 4. 5. 2025. RPSN zápůjčky v tomto znění činilo 2 969%. Žalovaný smlouvu podepsal PIN kódem uvedeným na poslední straně smlouvy.4. Z dodatku ke smlouvě ze dne 9. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému navýšení zápůjčky o dalších 5.000 Kč s tím, že poplatek se rovněž navýší na dvojnásobek, tedy na 3.250 Kč, splatnost stále zůstává nejpozději do 4. 5. 2025. RPSN se navýšilo na 5986%. Žalovaný opět smlouvu podepsal PIN kódem uvedeným na poslední straně smlouvy.5. Ze sdělení , právnická osoba, , které soud vyžádal na návrh žalobkyně, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného. Ve dnech 4. 4. 2025 a 9. 4. 2025 na něj bylo z účtu žalobkyně vyplaceno vždy 5.000 Kč, celkem tedy 10.000 Kč, a to s variabilním symbolem – rodným číslem žalovaného. Z účtu žalovaného byly ve prospěch účtu žalobkyně s tímto variabilním symbolem provedeny tři platby, a to dne 6. 5. 2025 částka 2.500 Kč s poznámkou „, právnická osoba, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, dne 5. 6. 2025 částka 2.450 Kč a dne 30. 6. 2025 1.470 Kč, celkem tedy 6.420 Kč.6. Žalobkyně zaslala žalovanému opakovaně upomínky, a to poprvé dne 27. 5. 2025, následně 3. 6. 2025, 26. 6. 2025, 13. 7. 2025, 20. 7. 2025 a 27. 7. 2025, 5. 8. 2025. Před podáním žaloby jej vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou.7. Z výše uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že dne 4. 4. 2025 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 5.000 Kč, na základě dodatku uzavřeného dne 9. 4. 2025 pak celkem 10.000 Kč, a to na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal, že zápůjčku vrátí společně s poplatkem ve výši 3.250 Kč nejpozději do 4. 5. 2025. RPSN zápůjčky činí po uzavření dodatku 5986%. Žalovaný smlouvu podepsal PIN kódem uvedeným na poslední straně smlouvy. Žalobkyně zaslala vždy po 5.000 Kč žalovanému na uvedený bankovní účet ve dnech dne 4. 4. 2025 a 9. 4. 2025. Celkem tedy žalovanému poskytla částku 10.000 Kč. Žalovaný dosud zaplatil žalobkyni 6. 5. 2025 2.500 Kč, dne 5. 6. 2025 2.450 Kč a dne 30. 6. 2025 1.470 Kč, celkem tedy před podáním žaloby zaplatil 6.420 Kč. Zbývající částku dosud nevrátil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzýván upomínkami, byla mu zaslána i předžalobní výzva.8. Soud posoudil zjištěné skutečnosti podle § 580, 1970, 2395 a 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dospěl k těmto závěrům: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 4. 2025 uzavřena smlouva o zápůjčce, která byla následně změněna dodatkem ze dne 9. 4. 2025. Na jejím základě žalovaný obdržel na svůj bankovní účet částku 10.000 Kč, a to ve dvou platbách po 5.000 Kč ve dnech 4. 4. 2025 a 9. 4. 2025. Tuto byl dle smlouvy povinen vrátit do 4. 5. 2025 spolu s poplatkem v celkové výši 3.250 Kč, což představuje RPSN 5986%. Soud považuje danou smlouvu o zápůjčce za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, neboť jde o tak markantní nepoměr plnění, že jde o smlouvu lichevní povahy. Z důvodu neplatnosti smlouvy o zápůjčce proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 občanského zákoníku, neboť žalovaný obdržel danou částku bez platného právního titulu, a je proto povinen ji vrátit. Ze zprávy , právnická osoba, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný dosud vrátil žalobkyni zpět celkem 6.420 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 3.580 Kč (poskytnutá částka 10.000 Kč – splacených 6.420 Kč) společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 7. 7. 2025 (takto bylo formulováno žalobní žádání, přičemž žalobkyně doložila, že žalovaného vyzvala k zaplacení již před tímto datem) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobkyně požadovala vrácení částek, které již žalovaný zaplatil, respektive další nároky z neplatné smlouvy, které pro závěr o neplatnosti smlouvy nemohly být přiznány.9. V souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady nevznikly.