Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejím základě žalobce se zavázal vyplatit žalovanému částku 80 000 Kč s možností postupného čerpání, žalovaný se zavázal úvěr splácet v denních splátkách dle splátkového kalendáře. Žalovaný čerpal dne 2.12.2024 částku 17 000 Kč, nezaplatil ničeho. Žalobce krom jistiny požaduje poplatek za vyplacení tranší úvěru, smluvní úrok a poplatek za službu , Anonymizováno, . Z dlužné jistiny a poplatků požaduje žalobce též zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 14.8.2026 tak, že nárok žalobce neuznává, úrokové navýšení považuje za nemorální, žalobce neověřoval jeho úvěruschopnost, tvrdil, že po dlouhé nemoci zkrachovalo jeho podnikání a ocitl se bez příjmů, a dále, že advokátní kancelář řeší jeho dluhy. Svá tvrzení nedoložil ničím. Souhlasil s vyhověním žalobě co do jistiny. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.3. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z listin v něm založených, které soudu předkládal žalobce. Z těchto listin vyplynulo, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, poskytl mu částku celkem 17 000 Kč.4. Ze skutkových tvrzení vyplývá, že smlouva o úvěru měla být dle žalobce uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace, soud nemá za prokázáno, že byla uzavřena v tom znění, které uvádí žalobce, že tedy s tímto žalovaný projevil prokazatelným způsobem souhlas. Stejně tak nebylo prokázáno, že by žalobce před poskytnutím úvěru prověřil schopnost žalovaného úvěr splatit ve smyslu z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný ve třech měsících předcházejících uzavření smlouvy měl zůstatek v průměru mínus 5 688,23 Kč. Smlouva se jeví jako neplatná i s ohledem na ujednané poplatky za její uzavření i související poplatky, které představuje roční úrok 339,45 %. tj. nesporně úrok lichevní. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu uzavřenou mezi účastníky za absolutně neplatnou i dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Plnění přijatá žalovaným z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce. Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit žalobci to, co od něho převzal a nevrátil a zákonný úrok z prodlení, ve zbytku byla žaloba zamítnuta.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl větší neúspěch ve věci, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.