16 C 94/2021-28 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 642 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 321 Kč od 2.10.2019 do zaplacení a z částky 321 Kč od 2.10.2020 do zaplacení. Svůj nárok opírala o skutečnost, že žalobkyně je vlastníkem pozemku, pozemkové parcely [číslo] o výměře [výměra] zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce]. [anonymizována tři slova] (předchůdce žalobkyně) uzavřel s žalovaným jako osobou samostatně výdělečně činnou dne 10.5.2001 nájemní smlouvu č. [spisová značka] na pronájem zemědělských staveb na pozemcích, stavebních parcelách [číslo] pozemku pozemkové parcely [číslo] k.ú. [obec], jako skladovací prostory pro výrobu oplocení. Dne 30.9.2002 byl uzavřen Dodatek [číslo] k nájemní smlouvě, platný od 1.10.2002, kdy v nájmu zůstala pouze pozemková parcela [číslo] výše nájmu byla nově stanovena na částku 321 Kč splatná ročně pozadu vždy do 1.10 běžného roku. Žalovaný opakovaně nereagoval na výzvy žalobkyně k úhradě dlužného nájemného. K úhradě pohledávky z dlužného nájemného splatného k 1.10.2019 a 1.10.2020 náleží žalobkyni částka 642 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu písemně vyzýván, naposledy výzvou ze dne 12.11.2020. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Podle výpisu z katastru nemovitostí je u pozemku parcel [číslo] o výměře [výměra] (trvalý travní porost) na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] jako vlastník uvedena žalobkyně. Nájemní smlouvou [číslo] ze dne 10.5.2001 [země] – [anonymizována tři slova] jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci parcelu [číslo] v k.ú. a obci [obec], o výměře [výměra] a stavbu na stp. [číslo] za účelem skladových prostor pro výrobu oplocení od 1.6.2001 na dobu neurčitou V článku VIII. bylo stanoveno roční nájemné ve výši 1.745 Kč splatné ročně pozadu vždy k [číslo] běžného roku. Nedodrží-li nájemce lhůtu pro úhradu nájemného, je povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 30.9.2002 soud zjistil, že se nájemní smlouva mění k 5.9.2002 dohodou. Podle čl. III. se dodatkem upravuje předmět nájmu - parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec], o výměře [výměra]. Strany se dohodly, že roční nájemné bude upraveno na částku 321 Kč. Dodatek má platnost od 1.10.2002. Upomínkou ze dne 12.11.2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného nájemného/pachtovného ve výši 5.457 Kč. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Mezi účastníky byla dne 10.5.2001 písemně uzavřena nájemní smlouva, která byla změněna dodatkem [číslo] ze dne 30.9.2002. Žalobkyně pronajala žalovanému jako nájemci parcelu [číslo] v k.ú. a obci [obec], o výměře [výměra], od 1.10.2002 za roční nájemné ve výši 321 Kč ročně s tím, že bude hrazeno ročně pozadu k [číslo] běžného roku. Žalovaný nájemné řádně neplatil. Upomínkou ze dne 12.11.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 5.457 Kč. Podle ust. § 3074 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. se nájem řídí zákonem č. 89/2012Sb. ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem, vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle ust. § 663 zák.č. 40/1964Sb. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval. Dle § 671 odst.1 zák.č. 40/1964Sb. nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy. Podle ust. § 2201 zák.č.89/2012Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2213 zák.č.89/2012Sb. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen platit nájemné. Nájemné se platí v ujednaní výši (§2217 odst.1 zák.č.89/2012Sb.). V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu pozemku, kde se žalovaný zavázal platit v souladu se smlouvou nájemné. Tuto svou povinnost řádně dle smlouvy neplnil a na nájemném mu vznikl dluh ve výši 5.457 Kč. Protože žalovaný svou povinnost platit nájemné řádně neplnil, žaloba byla podána důvodně a soud žalobě v rozsahu požadovaném žalobkyní vyhověl. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný nájemné ve lhůtě splatnosti nezaplatil a proto přísluší žalobkyni úrok z prodlení. Nájemné mělo být placeno ročně pozadu k 1.10 běžného roku a od 2.10.2019 a 2.10.2020 je žalovaný v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadovala. Žalobkyně byla v řízení úspěšná a vzniklo jí dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří tři náhrady v paušální výši (§ 151 odst.3 o.s.ř.) za tři úkony (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015Sb. - předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 18.9.2020) po 300 Kč (§ 2 odst.3 vyhl. č. 254/2015Sb.) Celkem 900 Kč. Dle ust. § 2 odst.3 zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně je v řízení osvobozena od placení soudního poplatku ze zákona. Soud proto povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč uložil žalovanému.