22 C 148/2019-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podáním ze dne 12.2.2019 u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněném, že nastoupil na základě uzavřené dohody o provedení práce k zaměstnavateli [právnická osoba] [anonymizováno]. A práce pro ni vykonával v měsících květnu a červnu 2018. Odměna za odpracovaný měsíc byla sjednána k proplacení do 29. dne v měsíci následujícím. Přes opakované urgence u obou jednatelů [právnická osoba] [anonymizováno]. odměnu ani cestovní náhrady neobdržel, přestože vyplněné výkazy o provedení práce předal vždy 1. den následujícího měsíce [jméno] [příjmení], který řídil rozdělování práce a kontroloval správnost vyúčtování odpracovaných hodin. Žalobce uvedl, že práce spočívala v ostraze objektů stavební techniky a materiálu [právnická osoba] divize [obec] v místě budované dálnice [anonymizováno] v prostoru [územní celek] – [obec]. Žalobce uvedl, že jej dohoda o provedení práce zavazovala k odpracování max 300hod. tj. na dva měsíce max. 150hodin. Směny byly převážně 14.hodinové. K překročení limitu měsíčně stanovené pracovní doby došlo v květnu o 9 hodin a v červnu o 5 hodin. Dne 31.5.2018 mu byla nařízena mimořádná služba, protože nikdo jiný nebyl dostupný. Odměna za provedenou práci byla s žalobcem sjednána v lednu 2018 osobně ústně, kdy mu bylo žalovaným č. 1 sděleno, že za hodinu střežení mu bude náležet 73Kč čistého s příspěvkem na dopravu ve výši 3Kč při používání vlastního vozu k dopravě do místa střežení. Uvedená ústní dohoda mu byla dne 1.2.2018 potvrzena písemně v dohodě o provedení práce, kterou podepsal žalovaný č. 2 jako jednatel. Žalobce uvedl, že v měsíci květnu odpracoval 159hod z toho 7 hodin v době státního svátku a cestou do místa střežení ujel 418km, odměnu vypočetl ve výši 159x73+7x73 tj. 12 118Kč a cestovní náhradu 418x3 tj. 1254Kč, celkem v květnu činila dlužná částka 13 372Kč v červnu 2018 odpracoval žalobce 155hod x73 tj. 11 315Kč a ujel 380kmx3 tj. 1140Kč, celkem 12 455Kč. Z uvedených částek nic neobdržel a oběma jednatelům [právnická osoba] [anonymizováno]. zaslal předžalobní výzvy ze dne 21.9.2018. 2. Žalovaný č. 1 uvedl, že není ve věci pasivně legitimován, neboť není subjektem žalobcem tvrzených práv a povinností. Z dohody o provedení práce ze dne 1.2.2018 vyplývá, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem. Předmětná žaloba pak směřuje vůči žalovanému č. 1, který však není vůči žalobci z uvedeného právního titulu nijak zavázán, neboť mezi ním a žalobcem žádný právní vztah, ze kterého by vyplývaly žalobcem tvrzené povinnosti k výplatě odměny za provedenou práci a cestovních náhrad, nevznikl. S odkazem na uvedené žalovaný č. 1 navrhl, aby soud žalobu z nedostatku jeho pasivní legitimace zamítl. 3. Žalovaný č. 2 se k podané žalobě vyjádřil rovněž tak, že namítl nedostatek své pasivní legitimace, protože s žalobcem žádný konkrétní právní vztah, ze kterého by vyplývala povinnost vyplatit mu částku uvedenou v žalobě, neuzavíral. 4. Skutkový stav byl v řízení s ohledem na vznesenou žalobní obranu zaměřen na zjištění, zda byla na straně žalované splněna podmínka pasivní legitimace a zda osoby označené v žalobě na žalované straně jsou nositeli těch práv a povinností, které jsou po nich žalobcem vyžadovány. Tak bylo zjištěno, že žalobce v pozici zaměstnance uzavřel dne 1.2.2018 dohodu o provedení práce se [právnická osoba] [anonymizováno], v pozici zaměstnavatele se sídlem [číslo] [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] zastoupené [celé jméno žalovaného], ve které si sjednali, že žalobce provede pro zaměstnavatele do 31.12.20218 práci spočívající v ostraze s místem výkonu práce v České republice za odměnu ve výši 73Kč /hod splatnou po provedení práce do 29. dne měsíce následujícího. Žalobce podepsal rovněž dne 1.2.2018 prohlášení pracovníka, že byl seznámen se základním školením bezpečnosti práce, požární ochrany a řidičů referentů. Podle výkazu práce v červnu 2018 vykonal na základě uvedené dohody celkem 11směn v celkovém počtu 159 hodin a 7 hodin ve svátek. Podle výkazu práce v červnu měl žalobce odpracovat 155hodin. 5. Z faktury vystavené [právnická osoba] [IČO] odštěpným závodem, se sídlem [adresa] [číslo] soud zjistil, že tato společnost vyúčtovala [právnická osoba] a.s., se sídlem [ulice a číslo] [obec a číslo] [anonymizováno] za ostrahu v období od 1.5. do 31.5.2018 částku ve výši 82 532 Kč. 6. Z faktury vystavené [právnická osoba] [IČO] odštěpným závodem, se sídlem [adresa] [číslo] soud zjistil, že tato společnost vyúčtovala [právnická osoba] a.s., se sídlem [ulice a číslo] [obec a číslo] [anonymizováno] za ostrahu v období od 1.5. do 31.5.2018 částku ve výši 88 427 Kč. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 21.9.2018 soud zjistil, že žalobce žalovaného č. 1 a žalovaného č. 2 vyzýval k zaplacení odměny ve výši 25 827Kč ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy s tím, že jsou statutárními orgány zaměstnavatele, které vyplývají z Dohody o provedení práce, kterou za zaměstnavatel podepsal [celé jméno žalovaného]. 8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě shora uvedené dohody o provedení práce (viz odst. 4) žalobce provedl pro shora označeného zaměstnavatele práci spočívající v ostraze, a to v rozsahu vyplývajícím z pracovních výkazů za měsíce květen a červen 2018. Zaměstnavatel účtoval fakturami označenými v odst. 5 a 6 tohoto rozsudku finanční prostředky vynaložené na ostrahu [právnická osoba] [anonymizováno] Za provedenou práci neobdržel žalobce žádnou mzdu. K zaplacení mzdy vyzval písemně oba žalované, neboť měl za to, že jsou statutárními orgány společnosti, která mu mzdu nevyplatila. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Občanský soudní řád jako procesní předpis tímto způsobem označuje toho, kdo žalobu podává jako žalobce a osoby, které žalobce v žalobě označí, označuje za žalované. Tento procesní princip, však nemůže vystihovat podstatu samotného sporu a sice skutečnost, zda osoby v žalobě označené žalobcem jsou také skutečně nositeli těch práv a povinností, které u nich žalobce předpokládá a že tudíž nárok, kterého se žalobce v žalobě domáhá je zcela v souladu s hmotněprávními předpisy. Soulad procesních a hmotněprávních norem pak vyjadřuje tzv. věcná legitimace. Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. 10. Podle ust. § 2 odst. 2, zák. práce, závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. 11. Podle ust. § 3 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen zák. práce) závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. 12. Podle § 6 zák. práce Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. 13. Podle § 7 zák. práce je zaměstnavatelem osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. 14. Podle ust. § 75 zák. práce rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. 15. Podle ust. 109 ods.1 zák. práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. 16. Podle ust. 109 odst. 5 odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 17. Podle ust. § 138 zák. práce výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. 18. Podle ust. § 141 odst. 5 zák. práce je při skončení pracovního poměru zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. 19. P