7 C 105/2020-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne 13. 1. 2021 a 22. 2. 2021, se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 9 204 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě žádosti o spotřebitelský úvěr žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl dle smlouvy povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činila 300 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 000 Kč. Žalovaný byl dále povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě prodlení žalovaného se splácením dluhu či jeho části, byl žalovaný povinen hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Smluvní pokuta v daném případě činí 363 Kč. Žalobkyně od žalovaného obdržela celkem 0 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, a je tudíž od 1. 8. 2019 v prodlení. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobkyní, a to dne 9. 10. 2019. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 13. 1. 2021 zevrubně popsala, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, dále byla úvěruschopnost žalovaného posuzována dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěru. Výši příjmů si žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalovaného. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje lze ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných nákladů průměrného klienta, kdy tento postup potvrzuje i odborná literatura. Žalobkyně shledala, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a že žalovaný je tak schopen splácet pravidelné splátky úvěru. Dále žalobkyně ve vyjádření uvedla, že smlouva byla mezi stranami podepsána elektronicky a podrobně se ve vyjádření zabývala uzavřením předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Ve vyjádření zaslaném soudu dne 22. 2. 2021 žalobkyně opětovně zevrubně zopakovala žalobní tvrzení. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 10. 2019 a připojeného podacího archu je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána dne 9. 10. 2019. Žalobkyně rovněž předložila výpis z běžného účtu ze dne [datum], z něhož vyplývá, že z účtu [právnická osoba] byla dne [datum] odeslána částka 3 000 Kč na účet [bankovní účet] a téhož dne byla poté odeslána na shora uvedený účet částka 2 000 Kč. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], kdy tato smlouva není ze strany žalovaného podepsána. Ze shora uvedené smlouvy vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalovaném. Dále žalobkyně předložila Smlouvu o uživatelském účtu ze dne [datum] rovněž s absentujícím podpisem žalovaného. Z žádosti žalovaného ze dne [datum] o poskytnutí úvěru vyplývá, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 24 000 Kč, bydlí v nájmu, kdy náklady na bydlení jsou nulové, náklady na obživu jsou taktéž nulové a ostatní náklady činí 12 000 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc leden 2019 bylo zjištěno, že jeho čistý měsíční příjem činil 28 000 Kč, z výplatní pásky za měsíc březen 2019 vyplývá, že čistá mzda žalovaného činila 20 000 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 7. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 4 108 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 12. 8. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 6 022 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 5. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 1 200 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 6. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 2 521 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 11. 9. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 7 863 Kč. Žalobkyně rovněž soudu předložila kopii občanského průkazu žalovaného. 1. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, jak je shora specifikována, na jejím základě obdržel žalovaný na bankovní účet od žalobkyně celkem 5 000 Kč. Žalobkyni se zavázal vrátit předmět úvěru ve splátkách, jak je shora uvedeno, přičemž žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného řádně úvěr splácet vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, dále z doložených výplatních pásek a dále provedla šetření v dostupných registrech. Ze strany žalobkyně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 2. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 3. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 4. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 8. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplý