7 C 399/2020-63 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky a dále náklady řízení. V odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako věřitelem dne 28. 4. 2014 smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 17. 5. 2014. Žalovaný zápůjčku ke shora uvedenému dni ani částečně nesplatil. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. 7 C 399/2020-14, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně se také nevyjádřila a soud tak její souhlas rovněž předpokládal. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z poštovní poukázky bylo zjištěno, že odesilatelem poštovní poukázky byla právní předchůdkyně žalobkyně a jejím adresátem byl žalovaný; adresát poštovní poukázky prohlásil, že poštovní poukázka na částku 1 000 Kč byla řádně vyplacena dne 30. 4. 2014; poštovní poukázka je podepsána příjemcem. 6. Z předložené smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že byla vyhotovena smlouva o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným datovaná ke dni 28. 4. 2014, s uvedením výše zápůjčky 1 000 Kč, poplatkem 180 Kč a se splatností 17. 5. 2014; smlouva nebyla podepsaná ani jednou ze stran. 7. Dále žalobkyně předložila obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru a rozhodčí smlouvu, rovněž bez podpisu žalovaného. 8. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila na jméno žalovaného daňový doklad znějící na částku 1 180 Kč s datem splatnosti 17. 5. 2014. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Dle přiloženého poštovního podacího archu bylo žalovanému oznámení odesláno dne 25. 1. 2018. 10. Žalobkyně rovněž doložila listinu adresovanou žalovanému, a sice předžalobní upomínku ze dne 7. 5. 2020. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla žalované odeslána dne 18. 5. 2020. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala poštovní poukázkou žalovanému částku ve výši 1 000 Kč a žalovanému byla tato částka vyplacena. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle § 2991 odst. 1 a odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Pro smlouvu o zápůjčce není zákonem předepsaná zvláštní forma, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce má při tom reálnou (nikoliv jen konkludentní) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 28. 4. 2014 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky v celkové výši 1 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 17. 5. 2014. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o zápůjčce, které nebyla opatřena podpisem žalovaného, fakturu vystavenou právní předchůdkyní žalobkyně a obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložené listiny, a to smlouva o zápůjčce a obchodní podmínky, nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila listinu- poštovní poukázku na částku 1 000 Kč, která byla zaslána právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému na jeho adresu a která mu byla vyplacena, což stvrdil svým podpisem dne 30. 4. 2014. Proto soud uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč vyplatila žalovanému, a žalovaný se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, bylo mu tedy plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 odeslané dne 25. 1. 2018. Takovou písemnost je třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku považovat za doručenou řetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 28. 1. 2018. Ode dne 29. 1. 2018, kdy neplnil bez zbytečného odklad