8 C 219/2020-44 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 7 890 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 019,14 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 600,65 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 4 848,66 Kč od 25.6.2019 až do zaplacení a úrokem ze stejné částky ve výši 20,11 % ročně od 25.6.2019 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 18.9.2014, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalovanému 6 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 4 350 Kč a spolu se smluvním úrokem rovněž shora specifikovaným pro případ, že úvěr nebude řádně splácen. Ke splatnosti dluhu jako celku došlo dle smluvních ujednání ke dni 30.7.2015. K tomuto datu zbývalo na jistině a poplatku uhradit celkem 8 690 Kč. Posléze žalovaný uhradil ještě 800 Kč. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině a poplatku částku ve výši žalované jistiny, k nimž je požadován rovněž úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok, obojí z neuhrazené jistiny. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Při uzavírání předmětné smlouvy právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalovaného předmětnou zápůjčku splácet. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalovaného přímo při uzavírání smlouvy, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a uvedeny v listině Zákaznická karta v části„ Ověřené dokumenty“. Dále žalobce vyzdvihl, že žalovaný s odkazem na obchodní podmínky prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje, a že je schopen právnímu předchůdci žalobce za daných podmínek zápůjčku splatit. Pokud by žalovaný konečně uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet předmětnou zápůjčku, zevrubně zopakoval shora uvedené, když především dále vyzdvihl informace zaznamenané v zákaznické kartě podepsané žalovaným, jíž doložil. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobce při jednání soudu uvedl, že jinými důkazy, než které již doložil, v otázce zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, nedisponuje. 4. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 18.9.2014 vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 350 Kč v 45 týdenních splátkách po 230 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. 5. Dále žalobce předložil listinu označenou jako Tabulka umoření, kde jeho právní předchůdce evidoval úhrady žalovaného související se shora uvedenou smlouvou a z níž vyplynulo, že na jistině zbývá uhradit shora uvedenou částku. 6. Dále žalobce doložil zákaznickou kartu ze dne 18.9.2014, kde žalovaný oproti svému podpisu prohlásil údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že jeho mzda činí 7 600 Kč, státní podpory 11 000 Kč a jiné příjmy ve výši 1 000 Kč (bez další specifikace). Ohledně měsíčních výdajů prohlásil, že nájem / inkaso činí 8 000 Kč, platby za telefon 200 Kč a výdaje na domácnost 9 000 Kč. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovaným byly poskytnuty následující dokumenty: občanský průkaz, výměr podpory, nájemní smlouva a SIPO. Žalovaný zároveň uvedl, že co se týče druhu bydlení je nájemníkem, dále, že je na mateřské dovolené a stará se o jedno nezletilé dítě. 7. Z oznámení ze dne 24.6.2019 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 17.7.2019. 8. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 9.4.2020 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2019 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným. 10. Dále žalobce předložil listinu označenou jako Tabulka umoření, kde jeho právní předchůdce evidoval úhrady žalovaného související se shora uvedenou smlouvou a z níž vyplynulo, že na jistině zbývá uhradit shora uvedenou částku. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 6 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil pouze 2 460 Kč (celkem se zavázal uhradit 10 450 Kč, dle tvrzení žalobce zbývalo ke dni podání žaloby uhradit na jistině a poplatku 8 690 Kč, rozdíl tedy představuje úhrady žalovaného ve výši 1 660 Kč s tím, že dle žalobce ještě poté uhradil 800 Kč). Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalovaného zápůjčku splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznické kartě, jak je shora specifikována. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 18. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25.2.2013 do 1.12.2016 (dále jen„ zákon o úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 19. Dle § 2 písm. e) zákona o úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období. 20. Dle § 9 odst. 1 zákona o úvěru, věřitel před uzavření